Jazyky
Moderátor: Faskal
Re: Jazyky
Tak jsem napsal článek o sémantice světla v rekonstruované praindoevropštině:
https://karugblog.wordpress.com/2020/02 ... ka-svetla/
Ale, jak z článku plyne, stále mi není pár věcí jasných. Mallory s Adamsem významně mlčí o původu slov jako blesk, blikat, bleach, nebo Blitz - a ty jiné, poněkud méně autoritativní zdroje ještě se slovem bílý považují za odvozené od jednoho kořene *bhlej/*bhel. Dá se tomu věřit ?
Druhá věc je to proč je těch kořenů tolik, opravdu je možné že měla praindoevropština kolem deseti výrazů v daném sémantickém okruhu ?
https://karugblog.wordpress.com/2020/02 ... ka-svetla/
Ale, jak z článku plyne, stále mi není pár věcí jasných. Mallory s Adamsem významně mlčí o původu slov jako blesk, blikat, bleach, nebo Blitz - a ty jiné, poněkud méně autoritativní zdroje ještě se slovem bílý považují za odvozené od jednoho kořene *bhlej/*bhel. Dá se tomu věřit ?
Druhá věc je to proč je těch kořenů tolik, opravdu je možné že měla praindoevropština kolem deseti výrazů v daném sémantickém okruhu ?
- Eleshar_Vermillion
- černá eminence
- Příspěvky: 18507
- Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
- Bydliště: Praha
Re: Jazyky
Přečto si později, ale jen na okraj: od *leuk- se odvozuje i "louka".
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Re: Jazyky
Zjistil jsem divnou věc.
Vedle v biolozích jsem popisoval sokolici. Měl jsem dojem, že sokolice sedí vzpříma, ale internet mi to podtrhnul a tvrdí, že sedí zpříma, tak jsem to opravil.
Nedalo mi to, a nahlédl jsem do jazykové příručky. Proč vzpřímený člověk sedí zpříma a ne vzpříma?
Raven se mi směje.
Vedle v biolozích jsem popisoval sokolici. Měl jsem dojem, že sokolice sedí vzpříma, ale internet mi to podtrhnul a tvrdí, že sedí zpříma, tak jsem to opravil.
Nedalo mi to, a nahlédl jsem do jazykové příručky. Proč vzpřímený člověk sedí zpříma a ne vzpříma?
Raven se mi směje.
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
- boubaque
- bubák; Moderátor
- Příspěvky: 6644
- Registrován: 2. 10. 2006, 19:49
- Bydliště: Brno/Ostrava
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jazyky
Faskal:
Oboji je v konecnem dusledku odvozeno od pridavneho jmena "primy", ale kazde dost jinym zpusobem.
"Zprima" je prislovecna sprezka od puvodniho spojeni "z prima", pricemz "primo" je puvodne jmenny tvar adj. "primy" - tj. (to) přímé = přímo. Uz nekdy od 15. stoleti nebo driv nepouzivame predlozku "vz" (s vyznamem proti), a ta se dokonce ve starych prislovecnych sprezkach nekdy zjednodusila: zpět = puv. vz pět = 'proti patám' (ale ne vzdy, napr. vzhůru = vz horu = 'proti hoře'). V tomhle pripade je tam ale predlozka "z", asi proto, ze "vz" melo spis smerovy vyznam, coz tady nesedi.
"Vzprimeny" je od slovesa "vzprimit (se)", utvoreneho od adj. "primy" mj. pomoci predpony (ne predlozky) vz-, ktera ma zvlast dnes vyznam 'smer nahoru' anebo 'rychle zacit aktivitu' (napr. ve vzplanout, nebo vzbourit se), i kdyz puvodne (etymologicky) je s predlozkou "vz" shodna.
Oboji je v konecnem dusledku odvozeno od pridavneho jmena "primy", ale kazde dost jinym zpusobem.
"Zprima" je prislovecna sprezka od puvodniho spojeni "z prima", pricemz "primo" je puvodne jmenny tvar adj. "primy" - tj. (to) přímé = přímo. Uz nekdy od 15. stoleti nebo driv nepouzivame predlozku "vz" (s vyznamem proti), a ta se dokonce ve starych prislovecnych sprezkach nekdy zjednodusila: zpět = puv. vz pět = 'proti patám' (ale ne vzdy, napr. vzhůru = vz horu = 'proti hoře'). V tomhle pripade je tam ale predlozka "z", asi proto, ze "vz" melo spis smerovy vyznam, coz tady nesedi.
"Vzprimeny" je od slovesa "vzprimit (se)", utvoreneho od adj. "primy" mj. pomoci predpony (ne predlozky) vz-, ktera ma zvlast dnes vyznam 'smer nahoru' anebo 'rychle zacit aktivitu' (napr. ve vzplanout, nebo vzbourit se), i kdyz puvodne (etymologicky) je s predlozkou "vz" shodna.
Když se kácí les, lítají kopí — sv. Vojtěch
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)
Hraju/vedu: D&D 5e, Svitky hrdinů, Příběhy Impéria
Další oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch, Wushu
Vlastnoruční heartbreaker: Fossa (Fate to Old School System Adjustment)
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)
Hraju/vedu: D&D 5e, Svitky hrdinů, Příběhy Impéria
Další oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch, Wushu
Vlastnoruční heartbreaker: Fossa (Fate to Old School System Adjustment)
Re: Jazyky
Podle mého laického pohledu sedí člověk zpříma ve smyslu nedokonavém, tedy že to je stav, který trvá, zato vzpřímil se ve smyslu dokonavém, neboli byl to úkon, který skončil.
Může sice zaznít námitka, že existuje nedokonavé sloveso "vzpřimovat se", ale na vyjádření toho děje sedí spíš "napřimovat se".
Konec laického vstupu.
Může sice zaznít námitka, že existuje nedokonavé sloveso "vzpřimovat se", ale na vyjádření toho děje sedí spíš "napřimovat se".
Konec laického vstupu.
Čas neexistuje.
Re: Jazyky
Díky moc!
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Re: Jazyky
Zase něco k praindoevropštině: řešíme s Paulem etymologii slova háj. To by mělo být, stejně jako hojnost a hojit, z PIE kořene *gwei. Potud vše v pořádku. Ale ze stejného kořene mělo vzniknout slovo i „život“ a to mi přijde podivné:
Hoj/háj vs. živ - ani jedna stejná či podobná hláska.
Nikdy jsme o tom blíž nezajímal, ale myslel jsem že hláskové změny jsou vcelku pravidelné a že tak k odlišným výsledkům, navíc v rámci jednoho jazyka nedochází.
Hoj/háj vs. živ - ani jedna stejná či podobná hláska.
Nikdy jsme o tom blíž nezajímal, ale myslel jsem že hláskové změny jsou vcelku pravidelné a že tak k odlišným výsledkům, navíc v rámci jednoho jazyka nedochází.
- boubaque
- bubák; Moderátor
- Příspěvky: 6644
- Registrován: 2. 10. 2006, 19:49
- Bydliště: Brno/Ostrava
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jazyky
Uf, no, takže výběrový rychlokurz vývoje češtiny od dob praindoevropských
V praindoevropštině (dál budu označovat jako ie.) existoval jev, čemu se říká (indoevropský) ablaut. Velmi zjednodušeně pro naše účely je to (hlavně) střídání hlásek e–o zejména v kořenech slov. V češtině to máme dochované hlavně u sloves iterativních (označujících opakované děje) jako nést–nosit, vézt–vozit, lézt–lozit apod. anebo u výsledků děje pletu–plot, vedu–(vodo)vod. V ie. taky většinou platilo, že kauzativaní slovesa (způsobuju, že...) mělo ablautový tvar s -o- (téct–točit). Tady jde o tenhle případ, tedy že sloveso "hojit" je od základu *g(w)oi- ("způsobovat aby něco bylo/zůstalo živé"), zatímco sloveso "žít" je od základu *g(w)ei- (být živý, tj, žít).
Ie. měla tzv. labializované zadopatrové hlásky "kw" a "gw". Té labializovanosti se slovanské jazyky zbavily a zůstalo jim tedy jen "k" a "g". Takhle pak v latině je například quis [kwis], které odpovídá českému k(do). Bohužel teď narychlo nenacházím lepší příklad. Takže z *g(w)ei- a *g(w)oi se stane *gei- a *goi-.
Slovanské jazyky pak prošly několika změnami, které způsobily, že "hojit" a "žít" se od sebe vzdalovaly:
Palatalizace ("měkčení") zadopatrových hlásek (k, g, ch) před e, i: *gei-tei > *džeitei > *žeitei ("žíti") × *goi-itei (beze změny)
Vývoj dvojhlásek (oi, ei, ou, eu) před souhláskou a na konci slova: * žeitei > žiti × *goiitei > gojiti (-oii- > -oji-)
V době praslovanské pak taky došlo ke splynutí původního o/ó s a/á, kdy krátké nakonec (o, a) nakonec daly o, zatímco dlouhé (ó, á) nakonec daly a. Délka někdy byla původní praindoevropská, někdy vycházela z krácení/dloužení v rámci odvozování a skládání slov (jako se to projevuje třeba i v dnešní češtině: "mám sílu – ubývá mi sil" nebo "chránit–ochrana"). Takže vedle *gojiti ("hojit") bylo i *gójiti ("hájit"), které se změnilo tedy takto: *gójiti > *gajiti. "Háj" je zřejmě odvozený od "hájení", tedy ochrany (nebo starosti o stromy a zvěř).
V praslovanštině nebyly délky (změnily se v rozdílné samohlásky a některé samohlásky splynuly), ale v 10. století se v čerstvě vznikající češtině zase objevily podle poměrně složitých pravidel (takže máme "kráva", ale "pět krav"), ale často se "a" zachovalo jako dlouhé a "o" jako krátké (proto "hájit" dlouze, ale "hojit" krátce).
Nakonec ve 13. století se g změnilo na h, tajže *gojiti > hojiti a *gajiti > hájiti.
V praindoevropštině (dál budu označovat jako ie.) existoval jev, čemu se říká (indoevropský) ablaut. Velmi zjednodušeně pro naše účely je to (hlavně) střídání hlásek e–o zejména v kořenech slov. V češtině to máme dochované hlavně u sloves iterativních (označujících opakované děje) jako nést–nosit, vézt–vozit, lézt–lozit apod. anebo u výsledků děje pletu–plot, vedu–(vodo)vod. V ie. taky většinou platilo, že kauzativaní slovesa (způsobuju, že...) mělo ablautový tvar s -o- (téct–točit). Tady jde o tenhle případ, tedy že sloveso "hojit" je od základu *g(w)oi- ("způsobovat aby něco bylo/zůstalo živé"), zatímco sloveso "žít" je od základu *g(w)ei- (být živý, tj, žít).
Ie. měla tzv. labializované zadopatrové hlásky "kw" a "gw". Té labializovanosti se slovanské jazyky zbavily a zůstalo jim tedy jen "k" a "g". Takhle pak v latině je například quis [kwis], které odpovídá českému k(do). Bohužel teď narychlo nenacházím lepší příklad. Takže z *g(w)ei- a *g(w)oi se stane *gei- a *goi-.
Slovanské jazyky pak prošly několika změnami, které způsobily, že "hojit" a "žít" se od sebe vzdalovaly:
Palatalizace ("měkčení") zadopatrových hlásek (k, g, ch) před e, i: *gei-tei > *džeitei > *žeitei ("žíti") × *goi-itei (beze změny)
Vývoj dvojhlásek (oi, ei, ou, eu) před souhláskou a na konci slova: * žeitei > žiti × *goiitei > gojiti (-oii- > -oji-)
V době praslovanské pak taky došlo ke splynutí původního o/ó s a/á, kdy krátké nakonec (o, a) nakonec daly o, zatímco dlouhé (ó, á) nakonec daly a. Délka někdy byla původní praindoevropská, někdy vycházela z krácení/dloužení v rámci odvozování a skládání slov (jako se to projevuje třeba i v dnešní češtině: "mám sílu – ubývá mi sil" nebo "chránit–ochrana"). Takže vedle *gojiti ("hojit") bylo i *gójiti ("hájit"), které se změnilo tedy takto: *gójiti > *gajiti. "Háj" je zřejmě odvozený od "hájení", tedy ochrany (nebo starosti o stromy a zvěř).
V praslovanštině nebyly délky (změnily se v rozdílné samohlásky a některé samohlásky splynuly), ale v 10. století se v čerstvě vznikající češtině zase objevily podle poměrně složitých pravidel (takže máme "kráva", ale "pět krav"), ale často se "a" zachovalo jako dlouhé a "o" jako krátké (proto "hájit" dlouze, ale "hojit" krátce).
Nakonec ve 13. století se g změnilo na h, tajže *gojiti > hojiti a *gajiti > hájiti.
Když se kácí les, lítají kopí — sv. Vojtěch
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)
Hraju/vedu: D&D 5e, Svitky hrdinů, Příběhy Impéria
Další oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch, Wushu
Vlastnoruční heartbreaker: Fossa (Fate to Old School System Adjustment)
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)
Hraju/vedu: D&D 5e, Svitky hrdinů, Příběhy Impéria
Další oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch, Wushu
Vlastnoruční heartbreaker: Fossa (Fate to Old School System Adjustment)
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15030
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jazyky
Boží.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
- Eleshar_Vermillion
- černá eminence
- Příspěvky: 18507
- Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
- Bydliště: Praha
Re: Jazyky
Tak proč lidi studují takové mrdky jako C++, když máme tolik zajímavějších jazyků a jejich historie, kterou je potřeba zmapovat?
Tohle je ještě celkem přímočaré a průhledné (*gw>g; g>ž|_e/i; g>h - nic z toho není neobvyklá nebo neočekávaná změna). Ale třeba takové arménské *dw>erk, to je teprve legranda.Dorian píše:Jak se zdá taje historické lingvistiky jsou ještě hlubší než jsem si myslel
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Re: Jazyky
Protože v praindoevropštině Dooma napíšeš dost těžkoEleshar_Vermillion píše: ↑4. 4. 2020, 15:57 Tak proč lidi studují takové mrdky jako C++, když máme tolik zajímavějších jazyků a jejich historie, kterou je potřeba zmapovat?
- Eleshar_Vermillion
- černá eminence
- Příspěvky: 18507
- Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
- Bydliště: Praha
Re: Jazyky
A čí je to chyba?
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15030
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jazyky
Ano, třeba Haskell.Eleshar_Vermillion píše: ↑4. 4. 2020, 15:57Tak proč lidi studují takové mrdky jako C++, když máme tolik zajímavějších jazyků a jejich historie, kterou je potřeba zmapovat?
d-:
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
- crowen
- Administrátor
- Příspěvky: 3748
- Registrován: 11. 9. 2004, 12:51
- Bydliště: Hlavna dedina Bananistanu
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jazyky
Caute, manzelku prekladatelku poziadali o lakavost, o preklad z anglictiny do cestiny. Ona zvycajne robi naopak, z cestiny / slovenciny do anglictiny. Vedel by sa niekto dnes vecer pozriet na kratky preklad - jednostranovu tabulku s pokynmi k bezpecnosti pocas pandemie koronaviru? Take bezne frazy, ze umyvajte si ruky, noste ruska... Ze ci tam nie su nahodu nejake chyby, kym to odovzda naspat. Dakujem!
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bing [Bot] a 9 hostů