Vědecká metoda vs magie.

O lidech, o vztazích, o politice, o názorech, o opicích a o ufonech.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od Argonantus »

Dokážeš v tomhle stavu přesně obkreslit strukturu letokruhů na jednotlivých prknech loďky?
Já to nedokážu ani za jasného vědomí (pakliže u mne vůbec něco takového existuje).
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od eerieBaatezu »

York míří dobrým směrem, takový ten common sense. Věci, na kterých se je schopna domluvit většina populace v "normálním" stavu. Tzn. se vezme skupina lidí, pak se vezme ten stůl, a pak se řekne, ať se na něj poklepá, jestli tam ten stůl je, většina se shodne že tam je a že to ťuká, když na ten stůl klepají. Už i takhle jednoduchý poznávací akt má zásadní problémy, avšak jako nějaký praktický základ se s tím spokojíme, jako s poměrně nejlepší metodou, co máme jako lidi k dispozici.

Jinak samozřejmě je to celé totálně v h*jzlu, tahle problematika. Můžeme začít už u předsókratiků a jet třeba k novodobým velikánům této linie uvažování jako byli Descartes, Locke, Hume, Berkeley., atd. a co to ssebou nese. Tzn. Descartes - metodická skepse, je nutné odmítnout vše, protože si nemůžu být jistý vůbec ničím - viz Meditace o první filosofii. To jak to řeší je na debatu. Locke se svými primárními a sekundárními kvalitami, Hume s impresemi, no a završil to Berkeley, co řekl, že vlastně ten předpoklad materiálního světa není vůbec potřeba, vždyť vše co máme jsou pouze ideje, ať už o nečem přemýšlím, nebo na něco sahám, nebo na to koukám, vždy je to nějaká idea, on se zase musel vypořádat s tím, jaktože když nás víc kouká na tu samou věc, tak co to vlastně znamená, když ty materiální věci nejsou a že jsme schopni mluvit o tom, že nás víc vidí to samé, to je zase na diskuzi. Pak samozřejmě můžeme jet ke Kantovi, to jsou nazírací formy a priori, a věci pro nás a věci o sobě, de facto věci o sobě, tzn. věci ve světě nemůžeme nikdy poznat jaké jsou, protože naše mysl si ty údaje formuje přes vlastní formy (to je formulace... $lol$), pak máme třeba Fichteho, který vlastně říká, že jsou jen dvě poctivé filosofie, ta jeho, subjekt je před vším objektem a Spinozova, objekt je před vším subjektem, a ukazuje, proč ta jeho funguje.

Je to opravdu veliký problém a de facto v důsledku popřete všechno, není třeba vnější svět, není třeba žádné já, které by mělo ideje, nebo nějaké mentální stavy, není potřeba bůh, jediné co vám zbyde je nějaký čistý formalismus.
Obrázek
Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 4816
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od midewiwin »

Argonantus píše: Načež ten Popper to právě s odvoláním na podobné potíže vykázal z vědy; od té doby se tím seriózní věda nezabývá a zabývat nemá, nazdar bazar.
Což leckomu uteklo; vědecký názor už dnes nepokrývá veškeré známé entity, hmotné i nehmotné, ale jistý výběr. Vskutečnosti tomu tak bylo vždycky, ale věda si to dlouho nechtěla přiznat.
Dávám to sem, protože mezitím Goran provedl ve svém testamentu jakési shrnutí a já už mu tam nechci plevelit.
Je to tak, jak píšeš, jen bych k tomu dodala, že věda přijala s úlevou, že už se od ní neočekává zkoumání a dokazování nedokazatelného. Občas se přes výše uvedené stává, že je jí to vytýkáno. Dokonce i v našich vícenásobných střetech na tohle téma jsem měla pocit, že ti věda jde svým distancováním od jistých předmětů tvého zájmu na nervy.
Čas neexistuje.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od Argonantus »

Midewiwin:
To je veliké, ale opravdu veliké nedorozumění.
Věda sama o sobě mi na nervy nejde. Věda zkoumá, zkoumá, zkoumá. To je nepochybně důležitý úkol, který jest podporovat na všech frontách, i na těch, do kterých naprosto nevidím a jenom je tuším (někde, kde je třeba Faskal nebo Eleshar).
Nemám ani problém se zdrcující většinou vědců, kteří dělají, co mají (totiž zkoumají) a jsou si docela dobře vědomi omezenosti svých metod - že totiž neví všechno o všem, což je u lidí všeobecný stav věcí.

Problém mám s vědci, kteří nějak divně uvízli v racionálním materialismu 19. století, kdy věda naopak měla za úkol vědět všechno o všem, což vedlo zákonitě k efektu, že co věda neví, to nestojí za vědění, a tudíž to musí být voloviny. Tento procedurální lapsus stojí za vznikem bojovného ateismu, který nezkoumá, nezkoumá, nezkoumá, nýbrž vyvrací, vyvrací, vyvrací; a navlas podobně funguje ten nešťastný Sisyfos.
V některých extrémních případech jsou pak závěry těchto aktivistů přímo protivědecké, protože popírají reálnou zkušenost, která se nehodí (causa biodynamické vinařství výše), případně vytvářejí vědecké pateorie, které při nezaujatém a opravdu vědeckém pohledu neobstojí (ideomotorický efekt, globální oteplení).

Za velký procedurální úklid Popperovi tleskám. Problém s ním mám v daleko speciálnější otázce, týkající se historie, což se metody vědy jako celku nijak netýká.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od Vallun »

Problém mám s vědci, kteří nějak divně uvízli v racionálním materialismu 19. století, kdy věda naopak měla za úkol vědět všechno o všem, což vedlo zákonitě k efektu, že co věda neví, to nestojí za vědění, a tudíž to musí být voloviny. Tento procedurální lapsus stojí za vznikem bojovného ateismu, který nezkoumá, nezkoumá, nezkoumá, nýbrž vyvrací, vyvrací, vyvrací; a navlas podobně funguje ten nešťastný Sisyfos.
Tak tak, asi to nikoho nepřekvapí, ale +1.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22590
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od Jerson »

Osobně nemám největší problém s vědci - přeci jen jich potkávám docela málo - jako spíše s "vyznavači vědy", kteří se ohání zejména fyzikálními zákony a fyzikou jako "základem pro všechny ostatní vědy" a na tomto základě jsou schopni "dokazovat" či "popírat" ledacos, včetně toho, že z existence elektronu odvodí nemožnost existence svobodné vůle.

S tím se pak pojí názor, že současná věda - či vědecké poznání - je jeden ucelený bezrozporný celek navzájem do sebe zapadající, případně odvoditelný ze "základů", obvykle podle formule fyzika je základem chemie (protože vše je z atomů) -> chemie je základem biologie (protože vše živé je z organické hmoty) -> psychologie je v zásadě chemie mozku (protože myšlenkové pochody jsou jen chemické reakce, případně dokonce jen elektrické potenciály) -> sociologie je aplikovaná hromadná psychologie -> atd.

K tomu se obvykle připojuje teorie předcházející praxi či praxe vycházející z (nutných) teoretických základů a víra ve stále lepší - přesnější - poznávání fyzikálních zákonů.

Myslím, že York se v řadě věcí mýlí, nebo spíše díky svému přístupu dochází ke špatným závěrům, a to v obou směrech (tedy jak v tom, že něco jde, tak v tom, že něco nejde).

Například toto:
York píše:Takže třeba to, že proutkař dokáže detekovat přítomnost elektromagnetického pole, je holý nesmysl jak dnes, tak třeba v tom čtrnáctém století. Dnes máme možnost experimentálně ověřit, že to tak není a tehdy nikdo netušil, co to elektromagnetické pole je.
je není pravda a dost by mě zajímalo, jak došel k názoru "máme možnost ověřit, že to tak není". Díky magnetickému poli Země v kombinaci s miliardami (celosvětově) nebo tisíci (v mém momentálním dosahu) zdrojů elektromagnetického záření žijeme ve světě naplněném elektromagnetickým polem "až po okraj", a každý pohyb člověka, jakož i pohyb nebo jen přítomnost mnoha dalších materiálů se z něj dá zjistit. Co víc - díky tomu, jak jsou lidé přizpůsobiví se u nich zřejmě začala rozvíjet vyšší citlivost na změny elektromagnetického pole. V minulých letech se tahle schopnost začala reálně zkoumat, protože se ukázalo, že někteří lidé dokážou ve statisticky významném počtu případů zvednout mobil těsně předtím, než začne zvonit - tedy ve chvíli, kdy probíhá navazování spojení a zvýší se jeho výkon, ale ještě předtím, než se to projeví vibracemi a vyzváněním.

Další věc - ve vhodném prostředí (což může být město stejně dobře jako volná příroda) se lidé můžou pohybovat v prostředí, kde je rozdíl mezi napětím na hlavě a na nohách až 200 V. Proud je samozřejmě hodně malý, takže tohle napětí nemůže nijak ublížit, ale rozhodně je to dost na to, aby ho citlivý člověk dokázal detekovat. Měrný odpor země se také dost mění a dnešní energetické soustavy s ním regulérně počítají - prostě tak jako teče velký výkon skrz vysokonapěťové vedení, tak podobný výkon teče skrz zemi. A stejně jako se proud soustřeďuje v drátech a jejich blízkém okolí, tak se i zemní proudy soustřeďují do cest s nižším odporem - na což jsou vodní prameny a podzemní instalace ideální.

Ve čtrnáctém století bylo určitě o dost těžší detekovat nějaké "přirozené" elektromagnetické pole a vysvětlení pro středověké proutkaře nemám (tedy mám, ale na jiném principu), ale v dnešní době by to byla první věc, na kterou bych se při výzkumu soustředil.

Jiná věc je ovšem ta, že dnešní ověřovatelé mezi proutkaři příliš nerozlišují a je jim jedno, zda dotyčný člověk hledá vodní prameny, podzemní vodovodní trubky nebo geopatogenní zóny. Horší je, že to obvykle nerozlišují ani proutkaři, případě se jim stane, že při hledání vody jim majitel nemovitosti řekne "Když už jste tady, pojďte mi do ložnice říct, kam mám dát postel, aby ji neměl v nějaké té patagoní zóně" - a proutkař jde. Jednak za to má peníze, ale hlavně je to vlastně mág - neví, na jakém principu fungují jeho schopnosti, jen je využívá a je dost citlivý, aby něco ucítil i při hodně malém či žádném podnětu. Navíc je ovlivněn osobou klienta, jeho chováním a tím, jaký výsledek očekává, a kromě toho při hledání geopatogenních zón je negativní výsledek dobrý výsledek.

Problém je v tom, když se pak takový proutkař dostane k testování, kde se hledá zakopaná plechovka s vodou místo vodního pramene, který je na místě desetiletí až staletí. Vůbec se nedivím, že v takovém testování nikdo neuspěl, i když si všichni celkem oprávněně mohli myslet, že uspějí. Jako testovací inženýr to vidím jako špatně postavené testy v nevhodném prostředí. Osobně bych dal přednost tomu vzít proutkaře na louku, nechat je vyhledat prameny, případně místa pro studnu včetně předpokládané hloubky, a pak ty studny za jejich přítomnosti zkusit vyvrtat. Ještě průkaznější a levnější by bylo hledání podzemních elektrických vedení starých tak deset až padesát let - budou se jednodušeji kopat a tím že ho na jednom místě vykopu nemůžu ovlivnit jeho přítomnost na dalších místech, což se o vodních pramenech a studnách už říct nedá.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16377
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od MarkyParky »

Jerson píše: Co víc - díky tomu, jak jsou lidé přizpůsobiví se u nich zřejmě začala rozvíjet vyšší citlivost na změny elektromagnetického
pole. V minulých letech se tahle schopnost začala reálně zkoumat, protože se ukázalo, že někteří lidé dokážou ve statisticky významném počtu případů zvednout mobil těsně předtím, než začne zvonit - tedy ve chvíli, kdy probíhá navazování spojení a zvýší se jeho výkon, ale ještě předtím, než se to projeví vibracemi a vyzváněním.
Nějaký link na zdroj by nebyl?
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22590
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od Jerson »

Četl jsem to v papírových novinách, takže je mi líto, ale nemám.

Nicméně se svými prvními dvěma mobily jsem to v 80% případů také dokázal.
Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 4816
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od midewiwin »

Argonantus píše: ...co věda neví, to
nestojí za vědění, a tudíž to musí být voloviny .
Tento procedurální lapsus stojí za vznikem
bojovného ateismu, který nezkoumá, nezkoumá,
nezkoumá, nýbrž vyvrací, vyvrací, vyvrací; a
navlas podobně funguje ten nešťastný Sisyfos.
V některých extrémních případech jsou pak závěry
těchto aktivistů přímo protivědecké, protože
popírají reálnou zkušenost, která se nehodí
(causa biodynamické vinařství výše), případně
vytvářejí vědecké pateorie, které při nezaujatém a
opravdu vědeckém pohledu neobstojí
(ideomotorický efekt, globální oteplení).
Aha. Pavědecké výstupy z rukou vědců opravdu vyloučit nelze.
Jinak mám dojem, že skeptici nejdou ani tak po těch, co hovoří o reálné zkušenosti, ale po produktech, kde je na příbalovém letáčku "vědecké" vysvětlení jevu, aby se to lépe prodávalo.
Ale to ani ono jsem neměla na mysli. Spíš ty případy, kdy neuznáváš výrok typu: "A co tu mám vlastně zkoumat? Vždyť není čeho se chytit."
Kdysi jsme to rozebírali na příkladu mraku ve tvaru konve nad Týřovem.
Čas neexistuje.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od Argonantus »

midewiwin píše: Ale to ani ono jsem neměla na mysli. Spíš ty případy, kdy neuznáváš výrok typu: "A co tu mám vlastně zkoumat? Vždyť není čeho se chytit."
naprosto bloudím. Nejsem si ani jist tím, co věta znamená a kdo jí kdy řekl. Zní to jako ten Popper, z hodně velké dálky, a s tím bych naopak souhlasil, stran Pánaboha.
V souvislosti s Russelllem velmi nepřípadné; napsal naopak celou knihu k tomu vyvracení.
Kdysi jsme to rozebírali na příkladu mraku ve tvaru konve nad Týřovem.
Zmatek roste - nepamatuji se, že bychom o tom mluvili, je to samozřejmě za ta léta klidně možné.
Naprosto jisté je, že to nebyl mrak, nýbrž jakési technické zařízení, vypadající z veliké dálky jako konev (kovové a neprodyšné, odrážející světlo). Zřejmě nejspíš nějaké meteorologické tentononc. Ale možná ne.
Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 4816
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od midewiwin »

Já jsem to hledala, ale asi to zmizelo v černé díře.
Jádro bylo v tom, že někdo viděl něco divného letět nad Týřovem, načež skeptik prohlásí, že to byl asi mrak. A když je vyzván, aby se tím zabýval, odpoví, že není čím.
Obecně to bylo o jevech, které údajně někdy někdo viděl nebo zažil, ale nic dalšího není k dispozici.
Třeba boží zjevení nebo transmutace.
Čas neexistuje.
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18505
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

Jerson píše:S tím se pak pojí názor, že současná věda - či vědecké poznání - je jeden ucelený bezrozporný celek navzájem do sebe zapadající, případně odvoditelný ze "základů", obvykle podle formule fyzika je základem chemie (protože vše je z atomů) -> chemie je základem biologie (protože vše živé je z organické hmoty) -> psychologie je v zásadě chemie mozku (protože myšlenkové pochody jsou jen chemické reakce, případně dokonce jen elektrické potenciály) -> sociologie je aplikovaná hromadná psychologie -> atd.
Tenhle epistemologický redukcionismus je problém především některých fysiků, a pak jsem se s ním setkal u pár psychologů. Pak samozřejmě určitou mutací trpí ohromné množství ekonomů, pokud je ještě někdo považuje za vědce.
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Uživatelský avatar
Invictus
Nerozhodný volič
Příspěvky: 7462
Registrován: 21. 11. 2005, 02:33
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od Invictus »

je není pravda a dost by mě zajímalo, jak došel k názoru "máme možnost ověřit, že to tak není". Díky magnetickému poli Země v kombinaci s miliardami (celosvětově) nebo tisíci (v mém momentálním dosahu) zdrojů elektromagnetického záření žijeme ve světě naplněném elektromagnetickým polem "až po okraj", a každý pohyb člověka, jakož i pohyb nebo jen přítomnost mnoha dalších materiálů se z něj dá zjistit. Co víc - díky tomu, jak jsou lidé přizpůsobiví se u nich zřejmě začala rozvíjet vyšší citlivost na změny elektromagnetického pole. V minulých letech se tahle schopnost začala reálně zkoumat, protože se ukázalo, že někteří lidé dokážou ve statisticky významném počtu případů zvednout mobil těsně předtím, než začne zvonit - tedy ve chvíli, kdy probíhá navazování spojení a zvýší se jeho výkon, ale ještě předtím, než se to projeví vibracemi a vyzváněním.
Spíš už předtím nějakou citlivost měli, jak třeba někteří ptáci, a akorát je otázka jak moc ji cvičí. Lidská "přizpůsobivost" je canc.
K tomu mobilu pak, když tedy zdroj byly důvěryhodné "nějaké noviny", tak je také možné alternativní vysvětlení - možná sis někdy všiml, že když onen signál jde do mobilu a poblíž je třeba reproduktor, tak krátce před tím začne brčet. Podobně můžou reagovat i jiná el. zařízení v okolí, ba dokonce samotný mobil, a pokud se lidksé ucho vycvičí na určitý zvuk, můžeš to takto zachytit předem, bez nějakých dalších elektromagntických smyslů.
Další věc - ve vhodném prostředí (což může být město stejně dobře jako volná příroda) se lidé můžou pohybovat v prostředí, kde je rozdíl mezi napětím na hlavě a na nohách až 200 V. Proud je samozřejmě hodně malý, takže tohle napětí nemůže nijak ublížit, ale rozhodně je to dost na to, aby ho citlivý člověk dokázal detekovat. Měrný odpor země se také dost mění a dnešní energetické soustavy s ním regulérně počítají - prostě tak jako teče velký výkon skrz vysokonapěťové vedení, tak podobný výkon teče skrz zemi. A stejně jako se proud soustřeďuje v drátech a jejich blízkém okolí, tak se i zemní proudy soustřeďují do cest s nižším odporem - na což jsou vodní prameny a podzemní instalace ideální.
Tohle by stálo za to zjistit nějaká čísla, myslím si, že ta napětí a jejich změny budou naprosto marginální = těžko zachytitelné i přístroji k tomu určenými, o člověku ani nemluvě. Ale může to být jinak, bez čísel hra dojmů.
Ve čtrnáctém století bylo určitě o dost těžší detekovat nějaké "přirozené" elektromagnetické pole a vysvětlení pro středověké proutkaře nemám (tedy mám, ale na jiném principu), ale v dnešní době by to byla první věc, na kterou bych se při výzkumu soustředil.
Naopak vzhledem k menším umělým ruchům na pozadí to tehdy ve 14. století mělo být jednodušší, stejně jako by to mělo být jednodduší na místech mimo civilizaci.
Iron Within
Iron Without
Uživatelský avatar
OnGe
malý zelený křečopažout
Příspěvky: 13205
Registrován: 5. 2. 2010, 09:27
Kontaktovat uživatele:

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od OnGe »

Invictus píše:Tohle by stálo za to zjistit nějaká čísla, myslím si, že ta napětí a jejich změny budou naprosto marginální = těžko zachytitelné i přístroji k tomu určenými, o člověku ani nemluvě. Ale může to být jinak, bez čísel hra dojmů.
Čísla jsou a odpovídají tomu, co Jerson píše, ale zrovna tohle nesouvisí s nějakým elektromagnetickým smogem:
http://www.ittc.ku.edu/~callen/energy_h ... 1to9-3.pdf
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Vědecká metoda vs magie.

Příspěvek od Argonantus »

midewiwin píše:Já jsem to hledala, ale asi to zmizelo v černé díře.
Jádro bylo v tom, že někdo viděl něco divného letět nad Týřovem, načež skeptik prohlásí, že to byl asi mrak. A když je vyzván, aby se tím zabýval, odpoví, že není čím.
Obecně to bylo o jevech, které údajně někdy někdo viděl nebo zažil, ale nic dalšího není k dispozici.
Třeba boží zjevení nebo transmutace.
Konvice nad Týřovem je, na rozdíl od Russellovy hypotetické konvice, skutečná příhoda.
Nejasný předmět tohoto tvaru byl viděn ve výšce, těžko odhadnout, kolik sto, dvěstě metrů, víc?, problém s jeho identifikací byl dán čistě tou vzdáleností, protože jiné podmínky k pozorování ideální, dopoledne v létě, zcela bezmračný den, dokonale modrá obloha, slunce se odráží na zmíněné konvici, takže ji moc nešlo přehlédnout i přes tu dálku.
Potlachali jsme, co to je, uzavřeli, že nemáme nejmenší tušení, další fakta jsou nedostupná.
Po létech oblíbený předmět dohadování, co to vlastně bylo, periodicky se vracející, všichni ví, že to vyřešit nejde, není jak.

Nikdo z přítomných nikdy netvrdil, že je to mrak. Podobné Carpenterovské řešení na dálku snadno a rychle právě prozrazuje, že podobný "vědecký skeptik" zjevně neví, o čem mluví a jeho "vysvětlení" věc spíše zatemňuje, než objasňuje. Jedna z mála jistých věcí o Týřovské konvici je, že to mrak nebyl, nýbrž nejspíše jakési technické zařízení (nejpravděpodobnější jsou meteorologové, následují vojáci). Není to největší záhada všehomíra, ale spíše podivnost všedního dne, velice dávného.
Odpovědět

Zpět na „Realita a pseudorealita“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů