Šlechta

Archiv nezapomenutelných diskuzí z Rozličného pokecu, tedy těch nesouvisejících z RPG.
Uživatelský avatar
Goran
Don Quijote
Příspěvky: 3390
Registrován: 2. 5. 2006, 12:58
Bydliště: Litoměřice/Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Šlechta

Příspěvek od Goran »

Urození páni, stateční rytíři, slovutní panoši, opatrní měšťané! Na vědomost se dává, že se nové téma zakládá, a kromě měšťanů (kteří už své téma mají) všem jmenovaným věnováno bude!
Samozřejmě zde můžeme rozebírat i heraldiku a další jevy se šlechtou spojené.
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!

R.I.P.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Příspěvek od Argonantus »

Něco jsme řešili už tady

http://rpgforum.cz/viewtopic.php?t=4616 ... c&start=45

třeba 15. listopad.

Pokud se šlechtou myslí i "ti lepší" podle Kosmy, tedy beneficiární šlechta, pak lze začít opravdu dávno.
Pokud je šlechticem až pravý feudál, co má svěřený kus půdy (feudum), pak je to u nás zase od toho Vladislava; jinde ve světě ovšem i podstatně dřív, třeba za Karla Velikého.

Erby se všeobecně připisují Druhé křížové, za účelem odlišit a organizovat vojska (takže zase Vladislav).
Uživatelský avatar
lotrando
Příspěvky: 586
Registrován: 28. 6. 2007, 09:28
Bydliště: Karlovy Vary
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od lotrando »

V mé oblasti zájmu jsou jinde zmínění Hrabišici, především jeden Slávek Hrabiš a hlavně Hroznata, ten ale končí založením Tepelského a Chotěšovského kláštera, neměl potomky.

Z tohoto pohledu je hodně zajímavé, že Hroznata byl kromě jiného velitel hraničářů (snad dokonce chodů) a jeho lidé strážili zemskou bránu v blízkosti hradiště Teplá (později zmiňovaný klášter). Na jih tou dobou nebylo nic, na jihozápad Starý Plzenec (a zemská brána), Chebsko bylo v rukách říše.

Hodně zajímavou informaci jsem nyní získal od žemličky, a totiž, že o Loketsko a Sedlecko usiloval Barbarossa, chtěl toto území zařadit do císařského zboží. To je ale mírný off-topic.

Z pohledu počínající šlechyt zcela jistě to co říkal Argo, v době Vladislava II. a především po jeho smrti, v době zmatků do počátku vlády Přemysla I. začínají vynikat klíčové rody (Hrabišici, Ronovci, Markvartici) a to především vnitřní kolonizací výše položených území. Sjednocení různě získaných majetků však trvá několik generací.

Také bych nezapomínal na poněkud jiný ráz šlechty v přemyslovských dobách. Na rozdíl od zbytku Evropy, a stejně jako v Polsku a Maďarsku, neměla šlechta pozemkový charakter. Vše stálo a padalo s úřady, především kastelánskými, přemyslovci to věděli a snažili se kastelány točit po hradech, aby příliš "nesrostli" s místem a majetkem. Tohle práv změnila až vnitřní kolonizace ve 12.st., kdy se do té doby menší majetky rozhojnily o ty získané klučením lesů a zakládáním vesnic. Velký vliv měl i populační růst.

Na Moravě samozřejmě údělníci, zbytek je poněkud zastřen, tedy alespoň pro mě. V tomhle je zajímavý biskup Daniel, který provedl reformu Olomouckého biskupství a sjednotil jeho zboží, myslím poprvé v církevní sféře u nás, světští hodnostáři se z toho poučili.

Zpátky ke Slávkovi Hrabišovi a jeho kolonizaci Loketska, Založil horní město Slavkov (Horní Slavkov), kde se těžilo od nepaměti (Cín, zlato, stříbro, později wolfram) Tím ale jeho aktivita zde končí. Vzhledem k předpokládanému založení hradu Lokte (a tím i města) Vladislavem II. předpokládám, že šlo o nějaké vzájemné soupeření královské/knížecí moci s mocí první šlechty a také s tím zmiňovaným Barbarossou.

Do erbovnictví a dob pozdějších zatím nos nestrkám, neb se pořád motám v dobách knížecích :) Nicméně zajímavá odbočka by mohlo být mincovnictví a jeho vztah k suverenitě. V tom nemám jasno a zatím se kloním k názoru, že ražba mince byla otázkou ekonomické nutnosti a s případnou suverenitou souvisela jen okrajově (prestižně), ne tak jak to chápeme dnes (národní měna?). No a to je zase odbočka.

Nadhodím tedy ještě rodovou šlechtu, která později vymizela, nebo byla odstraněna. Zde především proradní Vršovci a události na Libici, nejsem si jist dalšími, vzpomenu jen na Lutice, ale to jsme hodně v dobách pohanských.
Petr "Lotrando" Kulda
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Příspěvek od Argonantus »

lotrando píše:V mé oblasti zájmu jsou jinde zmínění Hrabišici, především jeden Slávek Hrabiš a hlavně Hroznata, ten ale končí založením Tepelského a Chotěšovského kláštera, neměl potomky.
Hroznatovci měli potomky - nevím, jestli od tohoto Hroznaty, nebo jeho příbuzného, to muhu zjistit - a to pány z Krašova, z Vrtby, Gutštejna atd, erbu trojího paroží. Slavný rod.
Hodně zajímavou informaci jsem nyní získal od žemličky, a totiž, že o Loketsko a Sedlecko usiloval Barbarossa, chtěl toto území zařadit do císařského zboží. To je ale mírný off-topic.
On ho dokonce ovládal, a postavil Chebský hrad. Příslušnost tohoto kouta k Čechám byla vždycky diskutabilní, a Němci o něj zcela přirozeně usilovali stále.

klíčové rody (Hrabišici, Ronovci, Markvartici) a to především vnitřní kolonizací výše položených území.
Panských rodů ve starší době je jenom asi 40, a z toho sotva polovina opravdu slavných. Vyznat se v nižší šlechtě, která začala sekundárně vznikat na počátku 13. století (rod z Kováně je nejstarší, o jakém vím, 1220), je nesrovnatelně těžší - jsou jich desítky a později i stovky (za husitů). Po Bílé Hoře se ovšem věci ještě drasticky zamotaly.
Také bych nezapomínal na poněkud jiný ráz šlechty v přemyslovských dobách. Na rozdíl od zbytku Evropy, a stejně jako v Polsku a Maďarsku, neměla šlechta pozemkový charakter.


To je to, o čem mluvím, a co se změnilo za Vladislava a po něm. Předpokládám, že šlechtic dostal zároveň feudum (kus půdy, kde si postavil curii s emporovým kostelem atd.), erb a právo vodit vojska do bitvy pod svým znamením. Čímž se odlišil od "staré" šlechty.
A samozřejmě v tom bylo jistě politikum - Vladislav (jako snad každý král) využil situace, a takto "povýšil" svoje oblíbence, kdežto jemu nesympatické, byť ctihodné rodiny staré beneficiární šlechty nechal být, a tím zmizely postupně v zapomění.

Jediné dvě výjimky, které se jeví být kontinuálním pokračováním "staré" šlechtu jsou ti Hrabišici (začínají už 1040), a Tasovci (později z Lomnice a Meziříčí, černé křídlo). Ty zřejmě "povýšil" až někdo po Vladislavovi, protože ten je určitě rád neměl (Načerat byl jeho přímý oponent pod Vysokou a Vladislav ho osobně zabil).
Po mírném pohasnutí jeho oblíbených Slavoborovců (můj odkaz nahoře) vedli dlouho Hrabišici, až do Boršovy popravy 1278, a po nich se stali nejmocnějším rodem Vítkovci, vlastně až do renesance. Ronovci, Markvartici a Buzici byli jiné stálice, rovněž až do Bílé Hory; a Markvartici vlastně fungují dodnes.

Moravské rody jsou krom těch Tasovců taky Pernštejnové nebo ze Sovince - a hodně českých rodů se tam druhotně přestěhovalo (vlastně všechny největší mají moravskou větev).

O Hrabišicích vyšla kniha. Slavkov bych připisoval spíš až Boršovi, nebo jeho bratru Slavkovi - u Slavka Velikého je moc brzy. Určitě jeho dílo je ale Osecký klášter (a ten musíte vidět, milé děti).

Za Vladislava města nefungovala. Tedy, ve středověkém smyslu, s právy a hradbami. nejstarší město je buď Uničov nebo Bruntál - na tom se nemohou dohodnout, těsně po 1200.

Do erbovnictví a dob pozdějších zatím nos nestrkám, neb se pořád motám v dobách knížecích


Chyba. Nejctihodnější erby jsou z této doby, před 1200. Například český lev.
ražba mince byla otázkou ekonomické nutnosti a s případnou suverenitou souvisela jen okrajově
Ražba mince sem asi nepatří, a je to spíš luxus, vychytávka, daná tím, že v místě bylo stříbro nebo zlato. A bylo to odedávna zuřivě hájené právo panovníka (a taky odtud nasraný spor se Slavníkovci nebo s biskupem). Ekonomika mohla vesele fungovat bez peněz, a taky z podstatné části fungovala. Ovšem pokud měl šlechtic stříbro na svém feudálně přiděleném území, situace se zkomplikovala; prodal ho sice jako surové, a nemincoval ho, ale jako by se stalo... to se týká zejména Smila z Lichtemburka, jednoho z nejbohatších českých pánů (1230-60 asi).

K proradným Vršovcům se hlásily vladyské rody se sekerami v erbu. Co je na tom pravdy, není moc jasné. U rodu z Ředhoště to není úplně praštěné (fungovali okolo 1200).
Uživatelský avatar
lotrando
Příspěvky: 586
Registrován: 28. 6. 2007, 09:28
Bydliště: Karlovy Vary
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od lotrando »

Argo: Slavkov si pro jistotu vyhledám, jako město se objevuje dříve, prakticky od nepaměti. Kdo z toho osídleného místa udělal město formálně se však přít nebudu, tam bych hádal na data tebou uvedená.
ad Cheb, tam není pochyb, ten patřil říšskému zboží, ale Sedlecko a Loketsko je novinka, a vysvětluje to zbudován hradu a dřívěji zachycené narážky na to, že byl zbudován jako odpověď na kolonizační snahy kláštera ve Waldsassenu. Ten mimochodem založil dvůr v Chodově (mezi Loktem a K. Vary), doložený někdy do poloviny 12.st.

Narážím na to hlavně v souvislosti se zmíněnou kolonizací a úsilím první pozemkové šlechty. Zajímavý je i přerod té beneficiární v pozemkovou, kdy první upadala a ztrácela se a druhá rostla. Dík za tu poznámku o povýšení Vladislavem, to vysvětluje mnohé.
Petr "Lotrando" Kulda
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Příspěvek od Argonantus »

Lotrando:

město od nepaměti asi těžko. Že tam "něco bylo" od nepaměti, obvykle na nějakém brodu přes řeku nebo tak něco, to je častý případ; u nás ale většinou při pečlivém hledání lze dojít na začátek té "nepaměti" v podobě nějakého hradiště nebo slovanské osady, které se rozkope a je z toho případ pro Gorana.
Některá hradiště postupně "přerostla" v město - ale i zde nastal ten slavný okamžik, kdy tam někdo postavil hradby a dal tomu práva.

U Slavkova si o nepaměti dovoluji zvláště pochybovat - horní města jsou poměrně moderní vynález, asi tak 13. století. Ostatně, kouknu do moudrých knih, a bude jasno hned.

Jinak k té šlechtě - díky Palackému a dalším pramenům mám dost kompletní rodokmeny veškeré pmístní panské šlechty pro 12. a 13. století. A erby samozřejmě znám taky - u tak malého počtu rodin to není složité.
Uživatelský avatar
Goran
Don Quijote
Příspěvky: 3390
Registrován: 2. 5. 2006, 12:58
Bydliště: Litoměřice/Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Goran »

Jsem rád, že se téma ujalo. Ranou šlechtu samozřejmě vítám!

Podle Sedláčka bylo v Čechách 1433 šlechtických rodů (byť nevím, v kterém období), i s Moravou to bylo kolem 3000. Pochopitelně naprostá většina patřila k nižší šlechtě.

Vyšší šlechta se uzavřela nejpozději na začátku 15. století, ale nižší šlechta byla otevřená ještě do konce 15. století. Tato otevřenost šlechty vedla k tomu, že měšťané své naspořené majetky ukládali do venkovských pozemků, jelikož jako majitelé půdy měli šanci získat alespoň pro své potomky zemanský titul.

Už ve 13. století bylo přijímáno "německé právo" - feudál vybíral stále stejnou kopu grošů od přijetí německého práva až na věky věků bez ohledu na inflaci. Vrchnost se pochopitelně snažila to obcházet (třeba uvalováním vyšších rent na nové grunty), přesto už na začátku 15. století bylo postavení nižší šlechty dost bídné. 20% zemanů mělo příjem z renty do dvou kop grošů ročně (pod hranicí existenčního minima), 60% 2-10 kop (10 kop stačilo na skromné uživení rodiny), zhruba 20% mělo 11-30 kop (rozumné uživení) a jen asi 3% měly víc. Z toho vyplývá, že běžný zeman na tom nebyl o moc lépe než panoše čili panoš (šlechtic bez léna ve služebném postavení vůči velkému feudálovi) a rozhodně hůř než bohatší sedlák (odtud případy, kdy se poddaní posmívali rytíři, že "zeman bez sedláků je za sto jebáků"). Když vezmeme v úvahu i nutnost vlastnit koně a meč (šlechtic prostě nemůže chodit pěšky), je otázkou, jak se zemani živili. Podnikání ve vlastní režii nebvalo běžné a režijní statek byl první věcí do zástavy v případě dluhů, častější bylo nejrůznější loupežnictví, dobrodruhování a žoldačení.

Patřit k vyšší šlechtě znamenalo lepší podmínky, ale ani pán neměl vyhráno. Třeba páni z Homberka (zchudlá větev Buziců) skončili neslavně, když z pěti synů dva zemřeli v hospodských rvačkách, jeden byl zabit při pokusu o loupež, 4. byl sťat poté, co Homberk dobyli jím okradení páni z okolí a 5., vychovaný v Německu, musel po návratu složitě prokazovat svou totožnost. Tito nešťastníci měli dvě sestry, z nichž jedna se provdala za koláře a druhá za nápravníka.
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!

R.I.P.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Příspěvek od Argonantus »

Ten počet bude zřejmě do Bílé Hory, a souhlasí; vladyků bylo opravdu spousta, a bordel v tom dělají ještě různí povýšení měšťani s erbem. Po husitech a zejména v renesanci bylo už možné skoro všechno.

Panský stav byl vlastně uzavřen již na počátku; z rytířského stavu pánem se stával rod dost výjimečně, obvykle za nějaké zcela mimořádné zásluhy nebo velkou oblibu u krále (napadají mne případy pánů z Velhartic, z Jenštejna).
Jinak se pán mohl přistěhovat z ciziny (z Bergova, Schwarzenberg), ale ani to nebylo moc časté a domácí šlechta to pochopitelně moc nepodporovala.

Stran toho zchudnutí byli velmi slavný případ taky zrvna Hrabišici. Po Boršově popravě to s nimi šlo strmě dolů, a za husitských válek se potloukal jeden z posledních členů hlavní větve, který neměl ani na koně.
Jinak vedlejší - a dost obskurní- větve Kostků z Postupic ještě za husitů zazářily, a Hájkové z Pertoltic a další podobné rodiny vydržely ještě mnohem déle. Ale byly zchudlé, upadlé do vladyckého stavu a dost nezajímavé.

Takových vedlejších větví mají hodně skoro všechny velké české rody. Například existují pobělohorští Vítkovci na Moravě (z Landštejna, Zubové a Svitákové). Což znamená, že u těch největší není možné dát kompletní rodokmen dohromady, protože se o těch méně slavných lidech nic neví.
Uživatelský avatar
lotrando
Příspěvky: 586
Registrován: 28. 6. 2007, 09:28
Bydliště: Karlovy Vary
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od lotrando »

Dělení gruntu býval velký problém. Jak se ti, na které se nedostalo živili, nejlépe ukazují osudy Jan Źišky z Trocnova. Byl také tím, na koho nezbylo, jeho rodina vlastnila dva statky, dvorce , no a co dělal než se stal slavným?

Slavkov, to město mělo být spíš trvalé osídlení, moje chybka. Zapátral jsem v moudré knize. Prokázána těžba cínu již v desátém století, a to povrchově rýžováním. Z poloviny 13.st. jsou greizeny v základech blatné tvrze v Sokolově, prokazatelně z hloubek okolo 80-100 metrů.

Německé právo a groše, to je následná, německá kolonizace vnitrozemí?
Petr "Lotrando" Kulda
Uživatelský avatar
Goran
Don Quijote
Příspěvky: 3390
Registrován: 2. 5. 2006, 12:58
Bydliště: Litoměřice/Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Goran »

Žižka byl původně typický žoldák a loupežník. Z žoldácké kariéry je známá jeho účast v bitvě u Grunwaldu, z té loupežnické vím o jeho spolupachatelích, kteří měli "rázovitá" jména Pizda, Ližkepka, Bzdinka, Smrduch a Hovno.
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!

R.I.P.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Příspěvek od Argonantus »

Co se týče té kolonizace, je v mé době (tedy 12. a 13. století) dost obtížné dělit "českou" a "německou" - lví podíl měli Češi, právě v procesu toho vzniku feudální šlechty zejména. Pro krále bylo daleko přirozenější dát feudálovi třeba i větší kus "mrtvého lesa", který pro něho neměl žádný ekonomický efekt, než prostory živěji osídlené. Tím dochází taky k efektu, že ta největší šlechta nakonec působila v okrajových oblastech a v podhůří (právě u Lotranda je to vzorný příklad), kde takový šlechtický rod vytvořil jádro veškeré pozdější infrastruktury - kromě hlavního sídla taky vesnice okolo, cesty k tomu všemu a případně i nějaké to město.

Ve 13. století se to tak moc v principu neměnilo - akorát se "volné" lesy posunuly blíž k horám, takže na nově příchozí zbyly ještě větší kosti.

To "německé" a "české" právo se liší pouze tím, že "německé" je převzato od sousedů ze Západu a "české" je místně tradiční, nebo ještě dál od východu. A ani to není moc jisté - tady se všechno nepřehledně míchalo do zblbnutí, viz to městské právo.

"Němci" se samozřejmě do Čech stěhovali z nejrůznějších důvodů - například měšťanští kupci, co si tu dělali obchodní základnu, když nějaké podstatné město vzniklo (= čemuž rozuměj tak, že koupili barák ve městě), nebo obzvláštní profesionální řemeslníci, co tu naučili místní něčemu novému (drtivá většina českých řemesel má německý základ, včetně terminologie, co se držela vlastně donedávna...), sem tam nějaký významnější kněz, a nebo sem tam i šlechtic (mezi panskými rody tak do 10%, spíš méně - zrovna na severozápadě je to ale dost výrazné - rozd ze Seeberga čili Žeberka, rod z Eggenberga čili Mašťova byli Němci jak polena). Profíci horníci zřejmě taky chodili z německa, i když tam není úplně jasno, protože zrovna v tomhle oboru jsme byli dost napřed.
LZJ
Příspěvky: 629
Registrován: 25. 8. 2004, 14:34
Bydliště: Doksy
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od LZJ »

Goran píše:Žižka byl původně typický žoldák a loupežník. Z žoldácké kariéry je známá jeho účast v bitvě u Grunwaldu, z té loupežnické vím o jeho spolupachatelích, kteří měli "rázovitá" jména Pizda, Ližkepka, Bzdinka, Smrduch a Hovno.
Docela by mě zajímalo, kdo dneska ví, co znamená kep nebo bzdít. I když tady by se asi pár znalců našlo.
Uživatelský avatar
Goran
Don Quijote
Příspěvky: 3390
Registrován: 2. 5. 2006, 12:58
Bydliště: Litoměřice/Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Goran »

Kep nám Vařeka vysvětloval, bzdít ne. Teď jsem si toto sloveso našel na netu, ale předtím jsem nevěděl.
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!

R.I.P.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Příspěvek od Argonantus »

Tak aby tu bylo něco užitečného;
minimum heraldiky pro amatéry:

1) Základním principem a smyslem heraldiky je rozeznat od sebe vojska na bojišti. Ježto bylo vojsko v době vynálezu (t.j. ofciálně druhá křížová výprava 1147, dle Karla Schwarzenberga) ohromné, napadlo zřejmě někoho, že podle znamení feudála budou označováni i jeho vojáci.

Anžto jsme byli u toho, lze předpokládat, že české oddíly byly právě tehdy označeny erbem s plamennou orlicí. O něco málo později dostal v rámci povýšení na krále Vladislav II. znamení daleko slavnější -lva, který je užíván dodnes.

2) Znamení je tedy plně převoditelné na slovní popis, tzv. blason, po česku asi hlášení. Takže třeba stříbrný lev na červené je podstatný a vyčerpávající popis českého znaku; vše, co v popisu není, je nepodstatné a malíř si to může pojednat, jak chce (třeba směry tlap lva).

3) Je také jasné, že na bojišti nebyl moc čas na nějaké složité kraviny, pročež jsou stará gotická znamení velmi podobně jednoduchá a úderná. Jednoduchost je proto pravidlem číslo jedna.

Složité výtvory s mnoha poli, třeba velký štít Thurn Taxisů se 27 částmi je zjevně výtvor dost moderní z 19. st., protože než by ho herold ohlásil, bylo by po bitvě. Znalec proto může usuzovat na stáří erbu už jen čistě z toho, co v tom znamení je.

4) Pravidlem je střídání barvy a kovu. Heraldika užívá jen čtyři barvy (červenou, zelenou, modrou a černou), a dva kovy (stříbrnou a zlatou). Platí tedy, že můžeme mít stříbrného lva na čtyřech různých barvách, nikoli na zlaté; pokud by byl lev modrý (markvartický), může být na zlatě (což je), případně na stříbře, ale nikoli třeba na červené.
Nemáme tedy - u dvojbarevných erbů - k dispozici 30 kombinací, nýbrž jen 16.

Smysl byl zřejmě ten, aby se figura dobře odrážela od podkladu. Výjimek je velice málo, a vesměs signalizují počátek rozkladu heraldiky a rytířství vůbec (papoušek zelený na modrém poli, renesance; v té době bylo možné už skoro všechno). Za husitů je místní vychytávkou užívání černé místo kovu, takže je pár znamení černo-červených.

V cizí heraldice jsou další významnou výjimkou tzv. "kožešiny", které fungují univerzálně místo kovu nebo barvy - hermelín, popeličina.

Pozdějším jevem - asi tak 14. století - jsou troj a vícebarvená znamení.

5) Heraldické figury rozeznáváme dvojí - tzv. "heroltské", což jsou vlastně geometrické tvary (pruh svislý čili kůl, pruh vodorovný čili břevno, atd.),
a "obecné", což může být zvíře, rostlina, předmět.
Obecné figury se deformují, aby pokrývaly rozhodující plochu štítu, ale okrajů se zásadně nedotýkají. Pokud je fugura opticky hubená a vypadala by divně (sekera, meč), malují se často dvoje zkřížené.
Různé zelené kopečky a jiné krajinomalby jsou opět jasný pozdní znak (renesance nebo později).

6) Zajímavá místní česká vychytávka jsou odlišování větví rodu. U nás je nejklasičtější technikou změna barev, nejlépe pak inverzí; potomci staršího bratra měli původního zlatého lva v modré, mladší pak modrého na zlaté (Markvartici, podobný trik jsou Vítkovci, kde je větví dokonce pět s různými barvami).

Druhý manévr je pomocné znamení, kdy původní znak je čtvrcen s něčím dalším, takže třeba sviní lava Buziců existuje ve verzích se zajícem (Zajícové z Hazmburka), se lvem (Lvové z Rožmitálu) a nebo v původní verzi (Šelmberkové).

Třetí metoda je odlišování znamení na tzv. klenotu, tedy na přilbě (Ronovci). Klenot původně nebyl součástí znamení; pak se ve 13. století začal stylově a zejména barevně odvozovat od erbu (oblíbená barevná pera, např.), a pak teprve někoho napadlo, že se stejným erbem mohou mít šlechtici na přilbě něco jiného.

Tak asi.
Uživatelský avatar
lotrando
Příspěvky: 586
Registrován: 28. 6. 2007, 09:28
Bydliště: Karlovy Vary
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od lotrando »

Dík, to se dá i zapamatovat na dvě přečtení :)
Petr "Lotrando" Kulda
Zamčeno

Zpět na „Legendární rozličné diskuze“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 10 hostů