Zeměplocha Terryho Pratchetta

Archiv nezapomenutelných diskuzí z Rozličného pokecu, tedy těch nesouvisejících z RPG.
Uživatelský avatar
sirien
Enfant terrible
Příspěvky: 8896
Registrován: 6. 6. 2004, 18:10
Kontaktovat uživatele:

Zeměplocha Terryho Pratchetta

Příspěvek od sirien »

Vypreparováno z threadu Knihy - vaše názory a doporučení


Jinak bych se vrátil k Pratchettovi a jeho Zeměploše. Rád bych jí tu vypsal celou a to tak, jak jde po sériích (Hlídkařiny, Smrťoviny...), i když to tu možná všichni znáte, kdo ví, kdo se sem bude dívat, že. Nejprve pár slov k ZP samotné.

Je to svět a zrcadlo světů, jak píše sám Pratchett. Je to plochý svět ležící na zádech čtyř slonů, kteří stojí na krunýři ohromné vesmírné želvy A´Tuin a který existuje, jen díky magii, na nejzažších hranicích reality.
Je to humoristická hard fantasy, v níž lze najít spousty, opravdu spousty parafrází k našemu světu.
Za celou sérii se ZP vyvýjela a měnila, ta, která byla na počátku, byla dost jiná než ta, která je teď. První knížky byly o dost... takové ztřeštěnější, děj se do nich nořil zákeřně s časem.

Zeměplocha se dělí na několik sérií podle postav, které jsou v nich hlavní. Jsou to knihy Mrakoplašovské, které popisuji v tomto příspěvku dále, pak Čarodějky (o příbězích několika venkovských čarodějek), Smrť a jeho rodina (o Pochmurném sekáčovi a později i o jeho vnučce Zuzaně a o těch druhých - bytostech jako jsou Otec prasátek (něco jako Santa) a Víla zubnička), Pak jsou to knihy o Hlídce (vyprávějící příběhy Ankh-Morporské městské hlídky, mé nejoblíbenější) a pak pár knih nezařazených (o postavách, které se pak již příliš neopakovaly)


Je asi nejlepší začít sérií knížek s Mrakoplašem.
Mrakoplaš je klasický antihrdina - zbabělec, srab, pesimista, sobec a ještě jednou zbabělec a srab, čímž si získal srdce tisíců fanoušků.
Je to mág, ale neumí čarovat. Utěšuje se tím, že i nula je číslo a navíc důležité, protože bez ní by ostatní čísla ztratila význam.
Moc útěchy mu to neposkytuje.

Začalo to Barvou kouzel (1), první knihou ze ZP. Do Ankh-Morporku, přelidněného města u ústí řeky Ankh, přijíždí první ZP turista, Dvoukvítek, šíleně naivní a přátelský chlapík až z vzdáleného Vyvažovacího světadílu, plného zlata. S sebou má truhlu na nožičkách, nechvalně proslulé Zavazadlo, kterého se brzy bojí celé AM podsvětí. V AM potkává Mrakoplaše, zbabělého a naposto dokonale neschopného mága, který je přinucen dělat mu průvodce.
Kniha je o jejich střeštěném putování napříšč Zeměplochou, kdy Mrakoplašovy začaly všechny ty problémy, které jej už nikdy neopustily.

Barva kouzel se zkládá ze třech volně navazujících příběhů, mně příšla spíš jako taková předehra pro Lehké fantastično (2), které následuje. ZP najednou opouští její magie a na obloze se objevila stále rostoucí Rudá hvězda. Plochou se šíří pověsti o zkáze a vše se ocitá v chaosu, záchrana může přijít jen od toho, kdo sešle naráz všech Osm Velkých zaklínadel, jež Plochu pomáhala stvořit.
Jenže... jedno z nich se kdysi dávno usídlilo v Mrakoplašově hlavě a ten byl naposledy viděn, když padal přes Okraj světa. A jak je Mrakoplaš znám, nejenže nemá zájem pomoct, ale jeho hlavní zájem bude v tom se někde schovat a to pokud možno co nejlépe.
V LF se poprvé objevuje Barbar Cohen, autorova odpověď na otázku, co se stane s hrdinou, jenž nikdy nebyl zabit a dožil se stáří.

Sírie pokračuje knihou Magický prazdroj (5). Osmý syn osmého syna se stává mágem. Tak to prostě JE. A mágové žijí v celibátu, aby neohrozily své magické schopnosti. Tak se to alespoň říká.
Ale to tak není. Mágové žijí v celibátu, protože osmý syn osmého syna osmého syna... je mágem nadruhou, megamágem, zdrojem veškeré magie. Kdysi takoví mágové byli na Zeměploše běžní, jejich bitvy ničily svět, vytvářely magické pustiny. Pak odešli. Nikdo neví kam.
A teď se jeden z nich narodil znovu. Osmý syn mága, kterého vyhnali, protože chtěl manželku a děti.
A Peníz, nový magický prazdroj, se vrací na Neviditelnou universitu a magie, kterou vyzařuje, zaplavuje Plochu. Je jí tolik, že i antitalent Mrakoplaš najednou dokáže kouzlit (i když pořádně neví jak).
Mágové opět začnou válčit mezi sebou a města začnou lehat popelem. Z university unikne arcikancléřský klobouk, který se chce Peníze v zájmu magie samotné zbavit. A na Plochu se blíží Apokalypsa (i když se asi trochu zdrží, protože Hlad, Mor a Válka se ožrali v hospodě).
A chudák Mrakoplaš se opět ocitne v centru všeo dění.

Po Prazdroji následuje Erik (9) (na obálce uvedený jako druhý, po přeškrtlém Faustovi). Mrakoplaš je po nešťastných událostech předchozí knihy uvězněn v Podzemních rozměrech, projde Peklem i jinými místy. Je zachráněn až Erikem, náctiletým démonologem po dědečkovi, který chce, aby mu démoni splnili tři přání. Takovou tu klasiku - nesmrtelnost, nejkrásnější ženu a tak. Ale přivolá Mrakoplaše, který mu je (za zákulisní pomoci Pána démonů) nucen posluhovat.
A tak se opět ocitá v problémech - uprostřed válek o nejkrásnější ženu, při stvoření vesmíru, i jinde... Erik je kniha krátká, ale velmi zábavná.

Pak se po Mrakoplašovi slehne zem a objevuje se až v sedmnácté knížce - Zajímavé časy (17). Po událostech Erika zkončil Mrakoplaš na pustém tropickém ostrově. Líbilo se mu tam. Byla tam nuda. nikdo ho nechtěl zabít. K jídlu byly kokosy.
Ale ve vzdálené Achátové říši na Vyvažovacím světadílu (a´la prastará čína) se dějí věci. Císař umírá a pět rodů touží získat trůn. A navíc - je tam Rudá revoluce. Prostě - Osud a Dáma, jejíž jméno se nevyslovuje, ti dávní nepřátelé, opět hrají na Cori celesti v sídle bohů další ze svých partií. A hlavním hrdinou té zvláštní bohyně Dámy je, kdo jiný, Mrakoplaš.
A tak lord Hong zjistí, že je zapotřebí podpořit revolucionáře (vzniklých na základě Dvoukvítkovi knihy Co jsem dělal o prázdninách, kde popisuje Ankh-morpork, kde se lidem nesekají ruce za to, že mluví hanlivě o vládcích, a kde se nemusí padat k zemi, když kolem projíždí šlechta) - nejlépe tím, že jim pošle v knize mnohokrát zmíněného a vychvalovaného Velkého mága. Politická kolečka se tedy roztočí a mágové na Neviditelné universitě již přiteleportovávají Mrakoplaše zpět, aby jej zase odteleportovali do Achátové říše.
A tam na něj čekají další problémy. Válka o moc. Lord Hong, dokonalý ve všem, co dělá. Rudá revoluce a její dětský kádr. Opětovné shledání s Dvoukvítkem. A, co je nejhorší, přijel tam Barbar Cohen a jeho Stříbrná horda, banda několika jeho starých (velmi starých) barbarských přátel, aby ukradli něco velmi ceného. A jak Mrakoplaš ví, kde Cohen, tam nebezpečno.
IMO nejlepší z Mrakoplašovitých knížek. Výtečný děj, výtečný humor...

Na jednom konci Zeměplochy leží světadíl. Je ze všech nejnovější. Je vyprahlý, suchý a pustý. Je tam vše jedovaté, a co není, je jedovaté smrtelně. Vytrácí se z něj i poslední zbytky vody. Říká se mu čtyřix (XXXX). Má klokany.
Poslední kontinent (22)
Nepovedená teleportace na konci Zjímavých časů vrhla Mrakoplaše právě sem. A zde potká Klokana. Ne klokana, ale Klokana, kámoše toho týpka, co tohle místo stvořil. mohli by jej zachránit sami... ale svět přeci potřebuje hrdiny. A tak Klokan vede Mrakoplaše z jednoho šíleného problému do druhého.
A z druhé strany se, protže při hledání léku pro magicky nachlazeného Knihovníka - orangutana (kdysi mága) prošli špatným oknem na Universitě a to se za nimi zabouchlo, blíží Vzoromil Výsměšek, arcikancléř Neviditelné university, se svým profesorským sborem, Děkanem, starším pAsákem, vyšinutým matematikem kvestorem, Lektorem Zaniklých run, Profesorem Mlhavé nejistoty a poněkud moderně a vědecky smíšlejícím panem Ctibumem. A samozřejmě i s hlavní hospodyní NU, která jim původně jen nesla svačinu. Před čím Mrakoplaš utíká, Výsměšek mlátí mágskou dubovou sukovou holí pohlavě.
Kniha je výtečnou parafrází Austrálie a se Zajímavými časy patří IMO k vrcholu série.

Poslední knihou Mrakoplaší série (zatím) je Poslední hrdina (28). Barbara Cohena a jeho Stříbrnou hordu omrzel život. Nelíbí se jim, jak se k nim bohové chovali. A tak je načase srovnat účty, aby nebyl nikdo nikomu nic dlužen. Jdou bohům vrátit to, co jim První hrdina ukradl, Oheň. A to v podobě takového jednoho soudku s rozbuškou.
To by znamenalo konec světa. A tak se z Ankh-Morporku vydává výprava, která je má zachránit a v ní je i Mrakoplaš.
V této knize se konečně člověk doví, kdo je to ta Dáma, i když ve chvíli, kdy se to doví, mu připadá, že to vlastně celou dobu věděl ;)
Tahle kniha je zvláštní, je v pevných deskách A4 na křídovém papíře. Děj samotný je vcelklu krátký, ale každá stránka je doplněna nádhernmi ilustracemi.

Ceny všech knížek jsou mezi 180 a 250Kč (jak kde, jak moc nová) až na Posledního hrdinu, kterýho trochu přetáhli, protože je za litr. Jsou bez problému k sehnání.

Příště si dáme Čarodějky (pokud mě teda někdo nepředběhne, i když to asi ne :))
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
sirien
Enfant terrible
Příspěvky: 8896
Registrován: 6. 6. 2004, 18:10
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sirien »

Tak a teď, když jsem vám dopřál trochu oddechu, pokračujem v Zepměploše Terryho Pratchetta :))
Na řadě jsou Čarodějky

Nejprve obecně - Hlavními hrdinkami jsou tři (později čtyři (pět)) venkovské čarodějky žijící v malém horském království Lancre v Horách beraní hlavy.
Nejrovnější mezi triem rovných je Esmeralda "Bábi" Zlopočasná. Je to nejmocnější čarodějka od dob Černé Alison (což byla její babička), někteří říkají, že je i mocnější. Má ráda Dobro a Pravdu. Obojí ordinuje v koncentrované podobě, již lidé nemají rádi. Nikdy nedává lidem, co chtějí, ale vždy to co potřebují, což se jim obvykle líbí ještě míň. Není to hlava horských čarodějek. Jak bylo řečeno v jedné knížce, čarodějky nemají žádnou náčelnici. Kromě jiného, Bábi by to nedovolila.
Je mystriní hlavologie (přijďte za psychologem že vidíte zelený bubáky a on vás přesvědčí, že neexistují. Bábi vás postaví na židli a dá vám koště s velmi tvrdou násadou) a Zapůjčení (vleze do cizí hlavy, obvykle zvířete, ale lepší nepokoušet) a nemá ráda magii.
Je velmi inteligentní. Být inteligentnější než ona zároveň znamená být natolik chytrý, aby jste to nedali najevo.
Má v sobě Temné stránky. Její temné stránky se jí obvykle bojí. Lancerskými lesy prochází s jistotou, že jsou v nich strašlivá stvoření a že ona je tím nejhorším z nich.
Terry Pratchett kdysi napsal, že s Esme je potíž. Musí jí držet hodně na uzdě, protože je to natolik silný charakter, že ať se vyskytne kdekoliv, vždy strhává všechen děj k sobě.
Bábinou věrnou přítelkyní je Gyta "Stařenka" Oggová. Fungují s Bábi jako tým. Bábi jedná a Stařenka po ní uklízí mrtvé a ošetřuje zraněné. Možná je i chytřejší, ale jak bylo řečeno, pokud ano rozhodně to nikdy nedá znát. Esmeralda Zlopočasná je na povrchu tvrdá jak žula a milá jak puchejř a v jádru tvrdá jak diamant. Stařenka je mírná, příjemná a milá osoba. Ráda si dá skleničku. I tu druhou. A když jsme u tý lahve... jako mladá byla "pěkná poběhlice", spala s kdekým, měla postupně po sobě i dost manželů, a má opravdu mnoho dětí a každé z nich má opravdu mnoho dětí a Stařenka je hlavou klanu. Co se děje, ona se doví. Ač je milá a hodná, v nitru je možná tvrdší než Bábi. Lidé ji mají rádi. Mají ji o to radši, že v případě potřeby je ona to jediné, co stojí mezi Bábi Zlopočasnou a světem.
Má kocoura. Jmenuje se Silver. Pro ní to je malej miláček. Pro vše a všechny ostatní to je hajzl co se vrhá na vše do velikosti medvěda včetně a znásilní vše v dosahu, má jen jedno oko a spoustu jizev a je otcem a asi i dědečkem víc jak poloviny koček v okolí. Později dostal možnost se měnit do lidské podoby. Vypadá v ní jako pirát a jeho sexuální aura jde skrz stěny. V průběhu knih zabil dva upíry. Prostě ho štvali.
Poslední z původního tria je Magráta Česneková, jak řekla (ne)jednou Bábi, zmoklá slepice. Je to vzor dnešních čarodějek z New age. Zatímco Bábiny léky obsahují Sacharózu a Aquu a proto vás vyléčí, tak to sakra už vypijte!! Magrátiny léky obsahují spousty a spousty rozličnýchj bylin ze spousty herbáří z jejího domku a mimochodem, neměli by jste pít tolik alkoholu. Nechodí v černé a nenosí klobouk. Ale okultní symboly, náušnice a přívěsky tvoří asi tak polovinu její váhy.
Bábi a Magráta se s příběhy vyvýjely. Bábi rostla co so moci, Magráta dospívala a moudřela. Časem si vzala Lancerského krále (to je taky vtipný, ale musel bych spojlerovat) a stala se královnou. Stařenka zůstala doteď taková, jaká byla. Lidé jako je Stařenka se stejně nemění :)
Časem se k těmhle třem přidala Ágnes Nulíčková a Perdita. Agnes je přízemní, rozumná, jemná a milá osoba, co vidí věci pragmaticky, ale schází jí sebevědomí. Perdita je povznesená lady. Sebevědomí jí neschází, ona ho má tolik, že ani neví, že by mohlo nebýt. Nic moc jí nerozhodí. Je sarkastická a inteligentní a rozhodně, a to je nutné zdůraznit, to není příjemná osoba. A dělá věci tak, jak by je chtěla dělat Ágnes,. kdyby sebrala odvahu. Bohužel, není tak štíhlá, jak by chtěla, protože je nucená sdílet s Ágnes její tlusté tělo. Perdita na počátku byla jen alter ego Ágnes, jenže pro čarodějku, nebo dívku, která má Nadání, jsou alterega nebezpečná. A když jim navíc dáte jména, mají tendenci začít žít vlastními životy. A tak se Perdita zrodila, oddělila a sílila. Ágnes z toho nadšená není.


A teď ke knihám samotným:
Vše začalo Čaroprávností (3). Umírající mág předává svou hůl svému nástupci, nejlépe osmému synovi osmého syna. Osmý syn má osmé dítě a umírající mág mu přišel předat svou hůl, a tak také učiní.
Jenže... magie je nevyzpytatelná a dítě, ke kterému jej zavedla není osmý syn, ale je to dcera. A tím problémy začínají - z holek jsou čarodějky, z kluků mágové, tak to vždy bylo, je... a má být, ale jak se zdá, tak nebude.
Porodní bába, Bábi Zlopočasná, rozhodne dát věci k ledu a počkat co bude. Holčička dospívá a nakonec se její schopnosti projeví. A tak ji Bábi (v této knize ještě ne tak úplně bábi, jak ji známe z dalších knih) vezme do učení. Tam chvíli vydrží, jenže magie mágů je magií hvězd a vesmíru, magie čarodějek je magií země, nemůže to fungovat a také že nefunguje.
A tak se bábi a její svěřenkyně vydávají na cestu do dalekého Ankh-Morporku na Neviditelnou universitu, nejproslulejší a jediné Zeměplošské vysoké školy magické. Cesta bude pestrá.
A přimět mágy, aby učili holku, ještě pestřejší...

Další knihou, kde se již oběví plné trio čarodějek, jsou Soudné sestry (6), také známé z prý (bohužel jsem nebyl, ale kladných hlasů i od nepratchettistů mnoho a záporné žádné) výtečného divadelního představení.
Starý král je zavražděn a na jeho místo nastupuje jeho vrah s manželkou. Jejich plán má jedinou chybu - nějaký voják odvezl králova syna hluboko do lesů, kde se jim ztratil a vojáci za ním vyslaní se nevrátili.
Nevrátili, protože narazili na poněkud zvláštní čarodějnický sabat Bábi, Stařenky a Magráty, na které opravdu narazili a to fatálně. A tak čarodějkám zbylo na krku malé nemluvně. Co s ním?
Stejnou otázku si položily i ony. Předali jej manželskému páru z kočovného divadla.
Ale... příběhy mají tendenci se zaplétat a splétat. Nový král je despota na entou. A tak je nutné s ním něco dělat.
Příběh plný dědiců, uzurpátorů, jejich despotických manželek, čarodějek, šeptandy a propagandy, královského šaška a jedné královské koruny může začít...
...je v něm prý mnoho dokonalých narážek na Shakespeara a jeho Hamleta. Toho jsem bohužel nečetl. I tak jsem si knihu užil.

Dále se s čarodějkami setkáváme až v Čarodějkách na cestách (12)
Zemřela jedna z horských čarodějek, sice jen na půl úvazku, ale stejně. Problém je, že primárně to byla víla sudička. A se sudičkami jsou vždy trable, hrají si s lidskými osudy a dávají lidem, co chtějí a ne to, co potřebují.
A s touhle jsou trable extra, protože byla zrovna zapletená do kouzelného příběhu... a svou kouzelnou hůlku předala Magrátě.
A tak se čarodějky vydávají do ciziny, aby dokončili, co je nutné dokončit. Právě v této knize čarodějky promění kocoura Silvera v muže a jak známo, co je proměněno jednou, mění se podruhé mnohem snáz, takže se Silver naučí měnit do lidské podoby, i když ne vždy je z toho nadšený.

Čarodějky se sotva vrátí z Genovi, a hned zjistí, že doma je problém. Tak začíná kniha další, Dámy a pánové (14).
V Lancre si skupina holek začala hrát na čarodějky (mezi nimi i Ágnes Nulíčková, i když zde zatím jen jako vedlejší postava). To Bábi považuje za směšné, ale ani by to tak moc nevadilo, kdyby jedna z nich neměla skutečnou Moc. To by samo o sobě také nebylo tak zlé... ale ta moc není její, má ji jen půjčenou.
Od Ní. Od Té, o které se nemluví, Té, která má zůstat jen v pohádkách. Od královny elfů. Jak je v knize psáno...
Elfové jsou úžasní. Vyvolávají úžas
Elfové jsou zázrační. Působí zázraky.
Elfové jsou romantičtí. Sesílají romantické sny.
Elfové jsou kouzelní. Spřádají kouzla
Elfové jsou strašliví. Budí strach.
Slova jsou zvláštní tím, že se jejich význam dovede zkroutit jako had, a když chcete najít hada, hledejte ho za slovy, která změnila svůj význam.
Nikdy nikdo neřekl, že elfové jsou hodní.
Elfové jsou zlí.

Jenomže... lidé si o nich pamatují jen to, co chtějí. Čarodějky (až na Magrátu) si pamatují pravdu, ale těch už je na rozdíl od starých časů málo...
Kdysi velmi dávno se Královna a Bábi setkali. Nadešel den, kdy se budou muset setkat znuvu...
A nad vším poletují včely... :))

V Maškarádě (18) se poprvé setkáme naplno s Anežkou Nulíčkovou a zde již i částečně s Perditou.
Aneža NECHCE být čarodějkou, i když ví, že ONY by jí mezi sebe chtěli. A tak uteče. A protože bez ohledu na směr, všechny cesty vedou do Ankh-Morporku, vydá se tam, aby se přidala k Opeře, prtože má úžasný hlas.
Zato Stařenka řeší závažný problém. Bábi Zlopočasná se nudí. A nudící se čarodějka, to je samo o sobě špané. Nudící se čarodějka Bábina formátu, to zavání pohromou. A tak se jí v zápalu snahy zmíní o kuchařce všech svých receptů, kterou poslala vydavateli v Ankh-Morporku a který jí za to poslal pár tolarů.
A Bábi to zaujme. Protože pár tolarů za takovouhle sbírku úžasných receptů a dvou i vícesmyslných poznámek... to je krádež. A tak sbalí Stařenku a vydávají se do Ankh-Morporku, cestou v dostavníku se přichomýtnou k vyšší společnosti, když omylem narazí na Mistra Basilicu, operního umělce světového formátu (a jak ponamená Stařenka, jediného chlapa, kterýho najdete v atlase)
Anežka se dostane do Opery, a naše čarodějky na ní omylem narazí (i když jim dalo hodně práce se tvářit, že ji nezahlédly). V Opeře se děje cosi divného. Finance tam kolují podivně. Opera je plná pověr a podivných rituálů pro štěstí.
A řádí tam Fantom.
Tedy... s tím řáděním mu brzy začne spousta problémů.

Zatím poslední knihou ze série čarodějek je Carpe Jugulum (23) (Všichni znají carpe diem. jugulum je hrdlo :)) )
Lancerský král Verence II. pořádá velkou hostinu na oslavu narození své prvorozené dcery. Pozve kdekoho. Ale hlavně pozve upíry Strakupírovi.
Ti jsou novátoři. Nefungují na ně náboženské symboly, česnek, svěcená voda... nic. Mohou překročit tekoucí vodu i vejít, když nejsou pozváni.
A ti se rozhodnou ovládnout Lancre ke svému zvrhlému plánu. Umí ovládat mysl jiných lidí stejně snadno, jako malí dítě rozházet své hračky. Jediný, kdo jim dokáže vzdorovat, je Bábi, Anežka s Perditou, a kněz Velkého Oma Ovícek. Bábi je na něco takového sama příliš mocná, Anežka s Perditou jsou jako houpačka, upíři potlačí jednu a vyskočí ta druhá a Ovíska chrání jeho víra.
Ale upíři jsou příliš silní i na bábi.
Podle mě nejlepší knížka ze série čarodějek. Velmi napínavá, velmi čtivá, s velmi překvapivým rozuzlením. Proto také neprozradím víc.


Všechny tyto knížky jsou klasický paperback, stojí tak od sto osmdesáti do dvě stě třiceti korun a jsou lehce k sehnání.
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
sirien
Enfant terrible
Příspěvky: 8896
Registrován: 6. 6. 2004, 18:10
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sirien »

Nic děcka, pokračujem, :wink:

Terry Pratchett - Zeměplocha"
Tentokrát si dáme Smrtě.

Smrť je antropomorfní personifikací všech představ o Smrti. Kdysi velmi, velmi dávno to byla prostě jen smrtka. Jenomže, jak vám jistě rádi potvrdí vlkodlaci a čarodějky provádějící Zapůjčení (ptejte se radši těch čarodějek, přecijen...), podoba mění myšlení a Smrť na sebe vzal podobu víceméně lidskou.
A protože s lidmi je spojená zvědavost, Smrť začal studovat lidi. Jenomže akt pozorování mění nejen věc pozorovanou, ale i pozorovatele, a tak se Smrť sám změnil.
Je tak trochu schizofrenní, na jednu stranu je tím, čím být má - Smrťem, Poslední instancí, Jediným spravedlivým. Na stranu druhou si občas povolí nějaké emoce či pocity (a obvykle následuje malér).
Smrť má tři přátele, Válku, Hlad a Mor. Jsou to takový dobří kumpáni do hospody, které Dvoukvítek kdysi naučil (nebo aspoň učil) Bridge.
Má koně. Jemnuje se Truhlík, je bílý, velký, nádherný, s dlouhým rodokmenem, velmi chytrý a Smrť o něj velmi dbá a i to o Smrťovi něco vypovídá. Před ním měl různé tradiční koně - jenže kostěným porád upadávala hlava a ohniví měli tendenci podpalovat podestýlku.
Smrť má i jeden velmi zajímavý koníček - Mrakoplaše (viz můj první příspěvek o Zeměploše). Jsou spolu staří známý, Mrakoplaš prošel tolika magickými bouřemi, apokalypsamy, mystickými maelströmy, prošel Podzemními rozměry i peklem a kdo ví čím ještě, chvíli byl démonem, byl u stvoření světa, stal se figurkou ve hře bohů tolikrát, že mu může konkurovat snad jen Barbar Cohen, bylu stvoření světadílu a tolikrát umíral či byl na pokraji smrti a znovu se odtamtud dostal zpátky, že se jeho Hodiny zcela překroutily a písek se v nich sype nejen seshora dolu, ale i sesdola nahoru a také různými zvláštními chodbičkami mezi baňkami, které se na nich časem vytvořily.
Tyhle hodiny má smrť na stole nebo je nosí stále u sebe.
Smrť miluje kočky.
Smrť bydlí v tom, co se nazývá Smrťův dům nebo Smrťova říše. Vše je tam černé a pochmurné. Malý domek je zevnitř ohromným palácem, vzadu na zahradě je houpačka a také pole s obilým, které je jediné vyvedeno v perfektních barvách, a houpe se podle větru, který tu ovšem není. V domě je místnost s Knihami osudů každého jednoho člověka a také místnost s policemi plnými Hodin, které vévodí ohromné hodiny A´Tuin.
Dům je výborně zařízený. Alespoň na pohled. Smrť by la je všude, takže přesně ví, jak věci vypadají, ale už většinou neví, jak fungují. Ručníky krásně vysí k zemi, ale jsou pevné a tvrdé jak ocel. Smrťův stůl je plný šuplat, které ale nelze vysunout.
O toto panství se Smrťovi stará Albert, jeho sluha. Je to velmi, velmi zajímavá postava, ale to bych musel spojlerovat knihu Mort.
Ke Smrťovi se časem přifaří (oddělí se z něj) Krysí smrť. Má úžasné dialogy. Je mnohem společenštější než Smrť normální, a stále strká svůj zakápěný čumák někam, kde překáží. Když se Smrťovi zrovna nechce, tak za něk bere i krysy lidské. Lítá na přisleplém mluvícím havranovi, protože mu Smrť zakázal jezdit na kočce a teriéra nechtěl.
Smrť má (v průběhu získá) vnučku Zuzanu. Je velmi, velmi pragmatická a přízemní. Dělala vychovatelku a pak učitelku a zastává názor, že někteří rodiče by měli skládat zvláštní zkoušky, než se jim dovolí být rodiči. Čas a prostor považuje za něco, čím se může řídit, když má zrovna chuť.
Jako učitelka nosí černé šaty a vlasy (černé, s jediným bílým pruhem nad spánkem) nosí sepnuté do drdolu. Ředitelka to nemá ráda, považuje to za odkaz Starých Učebních Metod. Ale nemůže s tím nic dělat. Děti Zuzanu milují, občas děsí rodiče vyprávěními o školních výletech doprostřed prastarých bitev. Ale děti toho napovídají...


Smrť má jednu zvláštnost - objevuje se v KAŽDÉ jedné knize ze Zeměplochy. Tyto, vypsané níže, jsou o něm nebo jeho "rodině" a má v nich hlavní roli, ale sem tam se mihle i ve všech ostatních

Série začíná knihou Mort (4). Smrť se rozhodl, že si po vzoru lidských řemeslníků vezme učně - mladíka jménem Mortimer. Zaučí ho a předá mu část své práce...
...jenže Mortimer není Smť, ale člověk. Nemá se rád se Smrťovou adoptivní dcerou Ysabell, zato miluje princeznu, kterou odmítl vzít, když zemřela. Dělá chyby. Mění realitu... a spolu s Ysabell strkají nos do Albertových záležitostí.
Najednou nic není, jak má být. Co z toho vzejde?

Další kniha o Smrťovi přichází po delší pauze, je to Sekáč (11). Smrť si vyvynul osobnost, která občas způsobuje drobné nepřesnosti v jeho práci. A tak za ním přijdou Auditoři, kteří nesnáší vše živé (protože život plodí chaos a nepředvídatelnost) a oznámí mu, že má výpověď.
Smrť tedy odchází, nalézá si práci na farmě a z mysli všech bytostí se začínají formovat noví jednotlivý Smrťové - lidský, krysí, psí...
Ale životní energie, bez funkčního Smrtě, nemá kam odejít a tak zůstává. Věci začínají být divné. Lidé nemohou umřít a mění se v zombie, Ankh-Morpork je naruby a napaden potichu se infiltrujícími parazitickými zárodky měst, maskujícími se za nákupní vozíky. A vším se prolíná divný spolek Nového začátku, spojující vlkodlaky, upíry, bubáky, zombie a jim podobné.
V knize se objevil Krysí smrť. Terry Pratchett o něm prohlásil, že to byla taková ta postava, co se do příběhu nachomýtne, aby něm již navždy zůstala.

Třetí knihou o Smrťovi je Těžké melodično (16). Možná to není ani tak o Smrťovi, jako spíš o jeho vnučce Zuzaně, která se zde poprvé objevuje.
Smrť si dal dovolenou. Přesněji řečeno, zmizel. A protože dědičnost, to je víc než jen ta divná vejvrtka, rodinný podnik přebírá Zuzana, tou dobou v posledním ročníku dívčí školy. A stejně, jako kdysi Mort, i ona to dělá špatně. Má dojem, že by tu měla být nějaká Spravedlnost.
Do Ankh-Morporku mezitím přijel Buddy, potulný bard (co má takový podezřelý uši takže vypadá jako ten... elfiš), který se dal do spolku s trpaslíkem a trollem, ale ztratil harfu. Přátelé mu tedy koupí v jednom zapadlém, podezřele okultním krámku podivnou kytaru.
Ale ta kytara je pouze odrazem něčeho většího, hmotným aspektem čehosi nehmotného a prostředkem čehosi neuchopitelného. A kytara začne hrát na Buddyho. Začne hrát hudbu, ne, začne hrát Hudbu. Hudbu, v níž jsou kameny, neboli, jak říkají mladí, rock´n´roll.
A Rock´n´roll oblétá Plochu, nic jej nemůže zastavit ani zdanit, ač se o to mnozí snaží. Proniká vším a do každého.
Cesty Buddyho a Zuzany se za velmi zvláštních okolností sejdou a Zuzanin přístup vyvolá mnoho problémů, jenomže Zuzana má velkou část z Smrťovi moci, takže ten nemůže vše zastavit jen tak. Musí se k ní dostat včas.
Což souvisí s tím, co našel Knihovník v knihovně Neviditelné university, návod, jak, jak řekl Děkan, postavit Hudbu s kameny.

Se Smrtěm se opět stkáváme zakrátko, v knize Otec prasátek (19) Otec prasátek (takový Zeměplošský Santa) zmizel. Pokud ho Zuzana (tou dobou dětská vychovatelka) včas nenajde, pak zítra nevyjde Slunce.
A mezitím, někdo musí doručit dětem dárky.
A pak je tu samozřejmě ten skřítek, co zvoní na zvonečky, když se zhmotní jiní skčřítci, mágové, kteří byli postaveni před vážný problém - kdykoliv pojmenují nebo vymyslí nějakou novou bytost (skřítka, co krade v pracovnách tužky), pak se tato bytost opravdu objeví. A také Oh bůh kocoviny.

Poslední knihou ze Smrťovské série je Zloděj času (26). Auditoři vesmíru vymysleli nový plán, jak zničit svět.
Figurují v něm skleněné hodiny, které by uvěznily Čas. Ale Smrť jim na to přijde a rozhodne se jednat. Kontaktuje Zuzanu (toho času učitelku, neboli Slečnu Zuzanu) a sám jde sehnat své staré přátele (Válku, Hlad a Mor), kteří jsou už ale dávno v důchodu.
A je toho víc. Pátý jezdec Apokalypsy, který ale kvůli tvůrčím neshodám odešel dřív, než se stali slavnými. A Čas měla kdysi dávno dítě, syna. Dvojčata, i když ne tak úplně. Jedno z nich, Lobsang, skončil u Mnichů historie, supertajné sekty se sídlem hluboko v horách, kteří ovládají mystická bojová umění a nekonečnou moudrost.
Mnichové historie pečují o čas a jeho proudění, v jeho vírech objeví blížící se pohromu a vydají se jí zastavit. Lobsanga dostane na starost Lu-Tze Metař, nejmocnější z mnichů, a vydá se s ním do Ankh-Morporku. A za nimi jde Zuzana.

Zloděj času je taková podivná kniha, z období, kdy Terry Pratchett zkoušel psát takovým trochu jiým stylem, který jako by nebyl tak úplně jeho. Není špatný, ale je zvláštní, trochu těžký na čtení, rozhodně těžší než ostatní knihy.
Já osobně knihy Mort a Sekáč nějak zvlášť nemiluji, série se mi začíná víc líbit až se Zuzanou, nicméně jsou lidé, kteří to vidí spíše naopak.

Opět - všechny knihy jsou v klasické vazbě, lehce k sehnání, asi tak za 180 - 230 Kč.
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
Goran
Don Quijote
Příspěvky: 3390
Registrován: 2. 5. 2006, 12:58
Bydliště: Litoměřice/Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Goran »

Do série o čarodějkách by se dal zařadit i Svobodnej národ (pořadí takhle z hlavy neřeknu), i když v něm Bábi a Stařenka vystupují jen jako vedlejší postavy a to jen na konci a v pár dopisech, navíc mnohem větší roli hrají Nac Mac Fíglové. Každý ví, že na křídě se čarodějky nerodí, ale výjimky potvrzují pravidlo... Toničce (malé čarodějce) se ztratil nesnesitelný bratříček a ona jej jde zachránit. Naštěstí se seznámí s Nac Mac Fígly a na čas se stane jejich královnou. Společně nakonec porazí elfku ovládající sny a unášející děti (nevzpomínám si, co se s ní nakonec stane) a osvobodí bandu rozmazlených capartů. Čarodějky dorazí až na konci, aby zjistili, že Tonička všechno vyřešila.
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!

R.I.P.
Uživatelský avatar
sirien
Enfant terrible
Příspěvky: 8896
Registrován: 6. 6. 2004, 18:10
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sirien »

Goran: nešel. Svobodnej národ nespadá oficiálně do série Úžasná Zeměplocha a chtěl jsme ho s těmi dalšími (Úžasný Maurec, Klobouk s oblohou...) zařadit na konec.
Ale jen tak btw., všimnul sis, že se při popisu knížek až křečovitě snažim ani náznakem nespojlerovat rozuzlení?


A na TOHLE jsem se těšil...

Terry Pratchett, Úžasná Zeměplocha - HLídka
Terry Pratchett píše:Můžete jim říkat palácová garda, městská stráž nebo prostě hlídka. Ať už se budou jmenovat jakkoliv, jejich úloha ve většině fantasy románů je stejná. Zhruba ve třetí kapitole (ve filmu pak v po prvních deseti minutách promítání) vtrhnou do místnosti, jeden po druhém ukázněně zaútočí na hlavního hrdinu a dají se pobít. Nikdy se jich nikdo neptá, jestli o to stojí.

Tahle kniha je věnována jim
Věnování knihy Stráže Stráže.

Tato série knih je o Ankh-Morporské Noční hlídce a později o Hlídce jako takové. Je o jejím veliteli, ale i o jejích mužích a ženách a těch ostatních.
Kdysi dávno měl Ankh-Morpork Hlídku. Tu ale Patricij lord Vetinari rozebral, rozložil a nechal na pospas, protože se mu nehodila do cechové reformy města.
V Noční hlídce zůstali jen tři zoufalci, Noby Nóblhóch, Fred Tračník a její velitel, kapitán Elánius. Byla to banda flákačů a ožralů, kteří chodili městem, zvonilin a zvonec a řvali, že je všude klid a mír (a když zrovna nebyl, tak šli řvát tam, kde byl). Pak přišel Karotka Rudykopalsson. A vše změnil...

Velitel Hlídky, Samuel Elánius prošel během knih velmi velkým vývojem. Na začátku to byl člověk, jenž se jen těžko odtrhával od své flašky, povaleč a budižkničemu. Pak se ale vzpamatoval a dal se do práce... a než se Ankh-Morpork rozkoukal, měl Hlídku, která více než fungovala a časem se stala vzorem pro Hlídky ostatních měst.
Kouří doutníky, které mu jsou náhradou za alkohol. Nenávidí upíry... on teda nenávidí i trpaslíky a trolly a lidi a všechny/o ostatní, ale nenávidí je všechny stejně, takže na tom není nic špatného. Ale upíry nenávidí obvzlášť.
Sam Elánius věří, že by tu měla být nějaká Spravedlnost a že zákony platí pro všechny stejně. Je to schopný velitel a organizátor a také výborný polda. Má v sobě dost temných stránek, ale ty drží uzavřené velmi hluboko a nepouští je ven.
Nesnáší šlechtu. Asi právě proto z něj lord Vetinari časem udělal vévodu.
Vzal si lady Sybilu Berankinovou, šlechtičnu a pravděpodobně nejbohatší ženu v Ankh-Morporku, vášnivou chovatelku baheních draků.
Stínem Sama Elánia je Lord (Havelock) Vetinari, Patricij Ankh-Morporku, jeho svrchovaný vládce a tyran. V AM vládne klasická demokracie - jeden muž = jeden hlas. Patricij je ten muž a tedy i ten hlas.
V AM není prakticky nic, o čem by lord Vetinari nevěděl. Mohli by jste se zavřít ve sklepě, zatarasit okna i dveře, pak se prokopat do vedlejšíhlo sklepa o dva bloky dál a tam udělat totéž... a druhý den by se vás Vetinari se zdvořilým zájmem zeptal, jestli tam na to v tom druhém klepě nebyla příliš tma.
Vetinari je inteligentní v tom nejzákeřnějším a zároveň nejdoslovnějším slova smyslu. S jeho intelektem by si dost možná pořádně neporadila ani Bábi Zlopočasná (viz čarodějky), rozhodně se to nedaří nikomu z jeho nepřátel, protivníků ani zahraničních politiků. Kdysi vystudoval v cechu vrahů, což jej dost pravděpodobně drží naživu.
Vetinari je nepříčetný tím, že je neskutečně příčetný. Je dokonale vyrovnaný a připravený čelit čemukoliv, co jej potká.
Dalšími postavami Hlídky jsou seržant Fred Tračník a desátník Noby Nóblhóch, nerozdělitelná to dvojka. Fred je trochu zbabělý, nijak zvlášť chytrý úředník, klasický polda, co vám leze na nervy, když potřebujete nahlásit zločin, kdykoliv připravený odložit nehodící se případ nebo přijmout nejsnazší řešení. Noby je malý zločinec, zlodějíček, který má ale vcelku dobré srdce. Vypadá trochu jako opice, ale má Vetinarim podepsaný doklad o tom, že je člověk.
Oba dva sice nejsou nic moc detektivové, ale znají podsvětí, vědí, co se kde děje a kdo za čím stojí. Jediný letmý pohled na ulici jim stačí k tomu, aby věděli všechno o tom, co se na ní děje i aby věděli o každém, kdo na ní nechce být viděn.
K Hlídce se hned na začátku připojil a všechny změny inicioval svobodník-čekatel, kapitán (průběžně) Karotka Rudykopalsson. Je to trpaslík. Měří asi tak dva metry... trpaslíci jej adoptovali kdysi dávno, ale on se pak rozhodl odejít do AM hledat své štěstí (v dole stále omdléval, když se mlátil hlavou o strop.). Domů stále posílá dopisy a peníze, jako každý jiný správný trpaslík.
Karotka je samý sval a na první pohled je velmi jednoduchý. I na ten druhý. Ale není - jak řekla Angua, jen někdo VELMI složitý se může jevit TAK jednoduchý, stejně jako pouze PERFEKTNÍ herec umí zahrát herce špatného. Ve skutečnosti je velmi inteligentní.
Karotka má Charisma. TO charisma. Lidé kolem něj dělají to, co chce... prostě protože jej nedokáží zklamat. Má také okázale nekouzelný meč, který je ale vždy perfektně ostrý. Karotka má stálý vztah se seržantkou Anguou a vůbec mu nevadí, že to je dost často pěkná čubka.
Mojí nejoblíbenější postavou Zeměplochy je právě seržantka Delfína Angua von Überwald, nebo prostě jen Angua. Velmi krásná, inteligentní a příjemná dlouhovlasá blondýnka, co utekla z domova, protože to tam už prostě nemohla vydržet. Má stálý vztah s Karotkou, i když jí pár věcí trápí.
Angua se každý úplněk (a kdykoliv jindy chce) mění v ušlechtile vypadající vlčici. Problém je, že vlkodlačí genetika je nestálá... a křížit se s lidmi, z toho mohou být i štěňata.
Angua je v hlídce jakýmsi pohledem racionální kritiky, je v hlídce, protože je tam Karotka, ale sama ji šíleně oddaná není.
Další postavou je troll seržant Navážka, kdysi bouchač z podsvětí, dnes výtečný policista, jehož policistování spočívá v umírněném násilý a ve zcela neumírněném řvaní. Aby jeho silikonový mozek fungoval i ve vedru, nosí chladící přilbici.
Samozřejmě nelze zapomenout na Seržantku (??) Pleskot Řiťku, trpaslici, která (s Anguinou pomocí) spustila v Ankh-Morporku vlnu odmaskovávání trpaslic od bezpohlavního proudu trpaslíků. Kdysi byla alchymistkou, pak ji ale vyrazili, protože vhodila cech do vzduchu i s cechovní radou. V hlídce zajišťuje důkazy a místo činu.
V hlídce je i spousta dalších postav, ale tyhle jsou ty hlavní.


Vše začalo knihou Stráže! Stráže! (8), kdy se k hlídce přidává Karotka, tehdy ještě naivní mladík. Město je plné tajných spolků, bláznivých chovatelek draků a něčeho, co v noci mění jeho obyvatele na uhlí a vypaluje to domy. Z universitní knihovny se ztratila jedna taková moc zajímavá malá knížečka.
Osobně se domnívám, že tato úvodní kniha je ze série nejslabší, ale přesto není špatná...

...ale hlavní zábava IMO zábava začíná až v Muži ve zbrani (15). K hlídce se hlásí nováčci!!! Lord Vetinari si to prosadil, aby uklidnil etnické spolky, ale aby se vlk nažral a koza zůstala celá, napaří je Elániovi k Noční hlídce, kde je nikdo neuvidí. Trpaslík Potroublo, Troll Navážka... a Angua.
Elánius se chystá ženit a jít do důchodu, ale něco mu do toho skočí. Najdou se mrtvoly počestných občanů (počestných... v AM společnosti nevybočujících z místního standardu počestnosti), což není nic divného, jenže u nich není účtenka Cechu vrahlů ani žádné pořádné stopy.
A vše je nějaké divné. Někdo zabíjí dál, jakousi divnou novou zbraní, která dokáže zabít na vzdálenost, kterou nedostřelí ani ten nejlepší luk.
A taky je tu Gaspoda, mluvící pes, a Cech psů vedený šíleným Velkým Fidem.

Další knihou o Hlídce je Hrr na ně, ale je to trochu zmatené, protože hned po Hrr na ně napsal T. Pratchett Nohy z jílu, které Hrr na ně předcházejí... Takže Nohy z jílu (21) Golemové se již dlouho nevyrábějí. Kněží to nechtějí, je to proti Bohům.
Přesto někdo jednoho z nich vyrobil. A byly zavražděni tři nevinní staří pánové.
A nejhorší je, že na to není čas, protože se někdo soustavně snaží (se střídavou úspěšností) otrávit Lorda Vetinariho. A pak, našel se poslední dědic Ankh-Morporského trůnu.
Věci se divně zaplétají a splétají...

Předcházející (následující) kniha, Hrr na ně! (20) staví Elánia před diplomatický problém: Kde končí zločin a začíná politika, potažmo válka?
Leč Elánius si s odpovědí moc starostí nedělá. Zločin je pro něj zločin a Spravedlnost je Spravedlnost.
V Ankh-Morporku je zabit bratr Klačského vládce. Vrahem mohl být kdekdo - Ankh-Morporčané, Klačané, i někdo úplně jiný. Vetinari ve válečném stavu dává výpověď a vládu přebírá všeho(ne)schopný lord Rzezacz.
A všichni chtějí ten pitomý ostrov Lepš, co se vynořil mezi AM a Klačí... Válka je na spadnutí. Není vyhnutí.
Nebo je?

Nejlepší knihou série je IMO Pátý elefant (24).
V Überwaldu se koná korunovace trpasličího Dolního krále, hlavy všeho trpaslictva. Z přátelských a diplonatických důvodů... co to kecám, kvůli hromadě prachů, oceli, zlata, tuku a uhlí... je nutné, aby tam AM, jako všechny země, vyslal svého zástupce. Vetinari vysílá jeho jasnost rytíře sira Samuela Elánia, vévodu Ankhského, a ten si s sebou bere doprovod - trpaslici Pleskot Řiťku, trolla Navážku, jistého (podezřelého) úředníčka Hoptama Strusku a Anguu.
Jenže Angua zmizela. Vydala se na vlastní cestu. Karotka, který se měl starat o Hlídku, dává výpověď, sežene Gaspodu a vydávají se za ní.
Hlídka se pod vedením seržanta Tračníka rozpadá... a všichni zločinci v AM začnou sekat dobrotu, protože vědí, že až se Elánius vrátí, bude zuřit a bude si chtít na někom zchladit žáhu.
A Elánius se v Überwaldu dostává mezi mlýnské kameny v síti intrik mezi vlkodlaky (Anguinou rodinou), upíry, sektami trpaslíků a skorumpovanou místní hlídkou.
Toto je jedna z mých nejoblíbenějšíz ZP knih, kterou si nikdy dost nevynachválým. Sqelá zápletka, sqelý děj a zvraty, sqelé rozuzlení, a božský Pratchettovský humor.

Další knihou Hlidky je Noční hlídka (27). Je výborná, ale trochu zvláštní.
Elánius se při pronásledování šíleného zločince octne na střeše Knihovny Neviditelné university, odkud se oba propadnou v čase zpět do doby Šíleného lorda Picbuky před více než třiceti lety. Vše je jinak. Špatně. Připravuje se revoluce. A Elánius má najednou strašně moc práce... musí nahradit seržanta Kýlu, který zemřel vinou této cesty v čase, musí naučit sám sebe za mlada správně policajtovat, musí chytit svého zločince a přitom zajistit, aby si nezapomněl v budoucnosti vzít svou manželku. A navíc se tu porád plete ten divnej mnich Lu-Tze (viz Smrťoviny, Zloděj času)
Má toho na práci hodně, času je málo a navíc nesmí změnit budoucnost...

Zatím poslední knihou o Hlídce a zároveň poslední knihou série Úžasná Zeměplocha je Buch (31). V AM byl zabit VELMI významý trpaslík, navíc se blíží výročí bitvy v Koumském údolí, takže trpaslíci a trollové si touží rozbít ***... ale je to horší. Blíží se válka. Jeden ze zavražděných trpaslíků v AM namaloval znamení Přivolávané Temnoty, kletbu tak strašlivou, že se na ní trpaslíci bojí i pomyslet. A ta přichází.
Elánius byl donucen přijmout upírku a navíc na něj Vetinari poslal inspekci. Výročí bitvy se blíží... a pokud Elánius vše včas nerozřeší, vypukne znovu prastará válka trpaslíků a trollů, která by se přenesla i do AM a srovnala jej se zemí. To se nesmí stát! Ale blíží se to.
Naštěstí... naštěstí je tu prapodivný moderně smýšlející trpasličí krak (ochránce tradic) Mnohobij Mnohobijsson. A pak je tu taky On, Zářící.
Kdo může za co? Co se stalo v tom dole pod Melassovou ulicí? Odpoěď je zároveň řešením... jenže se ne a ne objevit.
A... co se vlastně tenkrát stalo v Koumském údolí?
Bylo to dávno. Ale vědět to je informace, která může změnit svět.
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
sirien
Enfant terrible
Příspěvky: 8896
Registrován: 6. 6. 2004, 18:10
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sirien »

Terry Pratchett - Úžasná Zeměplocha - Knihy mimo série
Wow... to už jsem tak daleko?
No tak ok.

Tyto knihy jsou o postavách, které se Zeměplochou jen tak mihly... právě v těchto knihách. Sem tam se objeví i jinde, ale to jen opravdu velmi letmo...
Možná, že se z některých z nich ještě stanou série... i když spíše ne.

První takovou knihou jsou Pyramidy (7)
Pteppic je synem faraona a je na studiích v Cechu vraů v Ankh-Morporku. Těsně po jeho závěrečných zkouškách jeho otec zemře a je na něm, aby nastoupil na jeho místo.
Po návratu zjišťuje, jak je jeho země zaostalá... nebo spíše zavřená v časové bublině. Zjišťuje, že vlastně nevládne on, ale nejvyšší kněz. Je tam také ta dívka z otcova harému, která má být popravena za to, že odmítla spáchat sebevraždu a doprovodit svého pána na onen svět.
A vše se komplikuje, když se začne dostavovat pyramida, v níž má být pohřben jeho otec... protože má být největší ze všech. A protože pyramidy převrazí čas a prostor...
Někteří lidé se k Pyramidám staví dost kriticky, všichni se shodují že část knihy než Pteppic odjede z Ankh-Morporku je výtečná, ale zbytek knihy... není špatný, ale nepatří zrovna ke špičce...

Druhou nezařazenou knihou jsou Pohyblivé obrázky (10).
Na počátku zemře člověk, kněz, Strážce Svatého lesa.
A Svatý les ožívá.
V Ankh-Morporku alchymisté objeví způsob, jak vytvářet film. Protože vědí, že by se to mágům nelíbilo, tak se odstěhují pryč. A tak začíná nová doba, éra Stříbrného plátna. Objevují se první krátké filmy a s nimi první hvězdy, s filmy se pomalu vkrádá zákeřná reklama... a filmy se dostávají i do Ankh-Morporku.
Ale ne vše je tak pěkné. Mágové mají své důvody, proč se jim to nelíbí. Jo a taky je tu Gaspoda, Mluvící pes... vůbec poprvé, co se v Zeměploše ukázal, pak už tam tak nějak zůstal :wink:
Pohyblivé obrázky si každý, kdo je četl, vychvaluje... pokud tedy má humor TP rád.

Pak jsou zde téměř všemi milovaní Malí bohové (13)
Hlavním hrdinou je Bruta, prostý mladík z církve Velkého Oma (parodie křesťanské ve středověku), který se zaplete do velkých věcí, do války s Efebe, takovou parodií antických Athén, a do příchodu nového oproroka jeho církve.
S Brutou cestují ex-kvizitor Vorbis, šedá eminence Omniánské církve... a taková želva, která je ve skutečnosti Om osobně. Om který ztratil všechnu svou moc...
Nevšední pohled na víru, církev, ale také na antiku. Vřele doporučuji...

Třetí takovouto knížkou je Pravda (25)
Ankh-Morporský pisálek Mikuláš ze Slova se omylem nachomýtne k počátkům knihtisku a stane se prvním vydavatelem novin.
A tím začínají problémy. Cech rytců se přejmenuje na Cech rytců a tiskařů. Vznikne bulvární konkurence... a navíc se objeví komplot proti Patricijovi.
Městem pobíhají pánové Zichrhajc a Tulipán a zabíjejí lidi.
A Mukuláš brzy neví co dřív...
Docela dobrá knížka, teda patří ke špičce, ale mě se nelíbí Mikuláš. Udělal tam ubližky Angue, parchant :cry:

Čtvrtou knížkou této nesérie je Podivný regiment (29)
Je o holce, co se převlíkne za kluka a přidá se k armádě v zemi obsazované Ankh-Morporkem (pod vedením Řezníka Elnia) a jeho spojenci. Země je zdevastovaná válkou a diktaturou...
Holka (už si nevybavuju jak se sakra menuje...) se přidá k nově sestavenému regimentu, ve kterém je i troll, trpaslík, upír...
Popravdě tahle knížka patří k těm nejhorším mezi Zeměplochou. Humor zaostává, děj takový divný, z knihy přímo září, že Terry neměl nijak moc nových nápadů, opakují se staré náměty...

No a nakonec kniha zatím předposlední, Zaslaná pošta (30).
Tato kniha je zatím osamocena, ale vypadá to, že se z ní stane série, dle mých informací bude příští kniha opět o Vlahoši von Rosret, zloději a podvodníkovi - sportovci, kterého Vetinari vytáhl zpod katovi sekyry (oprátky, přesněji), aby mu dal za úkol obnovit Ankh-Morporský poštovní úřad.
Vlahoš při obnově úřadu narazí na mnoho problémů... mimo jiné na skupinu podvodníků kolem Semaforové společnosti...
Zaslaná pošta je výbornou knihou, označovanou také za Pratchettův návrat od experimentů k osvědčené kvalitě.
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
Batsup
Příspěvky: 71
Registrován: 11. 7. 2006, 23:21
Bydliště: blíže nespecifikované místo kolem Prahy
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Batsup »

Tuk-Enek píše: A na TOHLE jsem se těšil...

Terry Pratchett, Úžasná Zeměplocha - HLídka
ty mam taky nejradsi ;)
Všichni žijeme v houbě.
Uživatelský avatar
Vlasák
Administrátor
Příspěvky: 1419
Registrován: 7. 12. 2001, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Vlasák »

Obnoveno z propadliště jedniček a nul :wink:
Infinity forever! - Baldur's Gate II add-on CZ
Portál do světa RPG - Sigil.cz


Obrázek
Uživatelský avatar
sirien
Enfant terrible
Příspěvky: 8896
Registrován: 6. 6. 2004, 18:10
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sirien »

well, thanks...
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
Nodiron
Příspěvky: 174
Registrován: 12. 10. 2007, 18:36
Bydliště: Trenčín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Nodiron »

:eyecrazy:
:s_scared:

.... z toho celého čítal iba Muži ve zbrani :s_bored:
Naposledy upravil(a) Nodiron dne 5. 11. 2007, 13:54, celkem upraveno 1 x.

Hrám: nič, ale chcel bych
Vediem: Družinu DrD+
čítam: Všetko, čo mi príde pod ruku.
Uživatelský avatar
sirien
Enfant terrible
Příspěvky: 8896
Registrován: 6. 6. 2004, 18:10
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sirien »

tak to máš značné nedostatky :wink: $P
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Sosacek
Příspěvky: 25734
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Příspěvek od Sosacek »

noooo.

zemeplocha ma stejny problem jako monty pythoni a (posledni dobou) cyanide and happyness. nekteri lide maji tendenci z toho citovat, kdyz to jednak nekdo nezna, a druhak se to nehodi.

casto.

coz je vopruz.

(ne ze bych to nedelal)
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
Uživatelský avatar
sirien
Enfant terrible
Příspěvky: 8896
Registrován: 6. 6. 2004, 18:10
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sirien »

popravdě já cituju hodně věcí, které spousta jiných lidí nezná - Nietzsceho, Frankla, Pratchetta... a co? Není možné citovat jen to co ostatní znají. Jinak s timhle tématem bych se asi přesunul někam jinam...
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18507
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

A teď něco úplně jiného...
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Příspěvek od Argonantus »

Ano, ovšem.
Tenhle skeč byl úplně pitomý.
Spam, spam, spam, spam.
Zamčeno

Zpět na „Legendární rozličné diskuze“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů