[Kolektivní článek] Svět Trives

[Ecthelion]

[Kolektivní článek] Svět Trives

York sem nedávno dával odkaz na generátor fantasy světa. U toho jsme říkali, že výsledek je vážně dobrý natolik, že by se skoro až dal vzít a hrát v takovém nagenerovaném světě. A řekli jsme si, proč to nezkusit. Výsledek se objeví buď v následujícím Drakkaru pokud se bude stíhat, ale když ne, tak až v tom následujícím.

Vytvořili jsme náhodným kliknutím svět Trives, který se nachází poměrně daleko na severu. Říše na severu jsou velké, ale většina jich je prázdná, studená a tvoří je tajga, březové lesy a mokřady. Státy na jižní straně kontinentu jsou mnohem mocnější, přestože na rozlohu nejsou tak velké (zasahují totiž níž do mírného pásu). Je to fantasy svět a magie je v něm významně přítomná, stejně jako monstra jako draci, gryfové a jednorožci. Kultury a náboženství byly náhodně vygenerovány, rasy jsou na vás, ale držte se na rozumné míře. Pokud někdo přidá rasu do světa, pak existuje pro celý kontinent… a pokud každý z vás přidá tři, tak skončíme s desítkami ras, což není ideální. Nechceme to omezovat, tak to necháme na vašem odhadu.

Pravidla tvorby:

- Každý z vás si můžete vybrat jeden stát a popsat ho v rámci světa nejvýše na 1 stranu A4 (písmem Arial velikosti 10). Klidně piště a zaberte si stát, který byste chtěli dělat.

- Používejte materiály a prvky z již vytvořených částí světa a nepopírejte, co již bylo vytvořeno. Pokud více států sdílí stejnou kulturu nebo náboženství, nebojte se spolupracovat a vytvořit je společně.
- Autoři budou určitě rádi za zpětnou vazbu a nápady. Zkuste být co možná nejvíc konstruktivní a pomoci autorům na základě vašich komentářů příspěvky vylepšit, pokud o to budou stát.

Několik nejdůležitějších map (podle kterých si můžete vybrat a vytvořit vaše státy):

Politická mapa:


Geografie Trivesu:


Náboženství:

světle hnědá na západě: Rozzuřená božstva (organizované náboženství) // tmavší hnědá: náboženství Camridbir (organizované náboženství) // oranžová: henwichismus (organizované náboženství) // modrá: maltonský šamanismus (lidové náboženství) // fialová: uxridská božstva (lidové náboženství) // zelená: Slovo Hinkeho (organizované náboženství) // světle růžová: brashamský pantheon (lidové náboženství) // sytě růžová (Brastabianská říše): butcheleyská víra (lidové náboženství) // oranžová: perterský šamanismus (lidové náboženství) // žlutá: wigtonská víra (lidové náboženství) // fialorůžová (Darbyslandianská unie): leigridská víra (lidové náboženství) // světle zelená: stará gatnestedská víra (lidové náboženství)

Kultury světa:

světle zelená na západě: Gatnested // oranžová: Buclif // modrá: Malton // fialová: Uxrid // tmavě zelená na východě: Braster // růžová: Brasham // šedorůžová ve středu (Brastabianská říše): Buchetley // žlutá: Wigton // červená na severu: Perter // hnědošedá (Darbyslandianská unie): Leigrid

Pokud chcete podrobnější pohled na svět (což není nutně potřeba), mapu jako takovou si můžete stáhnout tady. Pak už stačí přejít na zmíněný generátor fantasy světa, vlevo nahoře šipkou roztáhnout na menu a zvolit „load“. Vyberete si tento soubor a můžete si otevřít vaše království blíž s vygenerovanými městy, provinciemi a vojsky, kolečkem na myši zoomovat a odzoomovávat a v menu vlevo nahoře si zapínat různé vrstvy.

[Ecthelion]

Jsem první, kdo si zabral území v doméně Rozzuřených božstev? Takže mám vymyslet, co je to vůbec zač?

Jsi první a můžeš. Pokud nechceš, můžeš tenhle aspekt ignorovat a soustředit se na jiné části (přeci jen A4ka není nakonec tak dlouhá). Může je pak vymyslet někdo jiný případně se dají nabrainstormovat. Pokud ale máš chuť, jdi do toho!

[Antharon]

Ja by som si chcel zobrat Tarleighijské knížetství. To znamená, že by som mal nejak zadefinovať aj kultúru Buclif, náboženstvo Camridbir a dohodnúť sa s Ilgirom v akom vztahu sú naše monarchie. Je tu tvrdá hranica kultúr, takže počítam, že to nebude uplne jednoduchý vzťah

[Antharon]

Podľa názvov by sa mi páčilo možno, keby to boli nejakí severskí elfovia s keltskou kultúrou druidizmu a ochrany lesov a podobne. S tým, že kniežatstvo by mohla byť ich hlavná država a na okolné územia sa ich kultúra prirodzene rozťahuje.

[Ecthelion]

Podľa názvov by sa mi páčilo možno, keby to boli nejakí severskí elfovia s keltskou kultúrou druidizmu a ochrany lesov a podobne. S tým, že kniežatstvo by mohla byť ich hlavná država a na okolné územia sa ich kultúra prirodzene rozťahuje.

Že by buclifská kultura byli buclifští elfové? Proč ne? Nezní to zle. Když jsem se teď díval na mapu, napadlo mě z nějakého důvodu, že by Tarleighia, Treria a Dudfordia byly tři státy, které si založili elfové prchající před zkázou z jihu a osídlili zdejší (do té doby jen slabě osídlené oblasti). Možná by buclifská kultura byla smíšená? Elfové a lidé (kteří tu původně žili) vytvořili unikátní syntézu svých zvyků? To by vysvětlovalo i rozšiřování kultury dál do Arinlie a konfederace.

Klidně nějaké uctívání lesů a podobně může být, jen nezapomeň, že Camridbir je zadefinované jako organizované náboženství, má tak zřejmě vlastní kněžskou hierarchii a nějakého patriarchu nebo nejvyššího druida. Z nějakého důvodu mi Camridbir zní jako jméno jednoho elfského boha. Bůh lesů s mohutným jelením parožím, kterého vídají poutníci v lesích, které stráží a obchází se svou loveckou smečkou, když se opírá o lovecké kopí s rudou hlavicí? Troubení jeho rohů občas zní mlžnými rány a elfové mu přinášejí na okraje remízků a divočiny oběti v podobě jídla a krve malých zvířat, aby nasytili jeho divokou povahu a on je chránil před věčnou tmou a věcmi, které přicházejí v noci? Camridbir, který chránil elfy od počátku jejich existence a jehož jméno je zároveň jménem pro stav mysli, která absolutně souzní s lesem?

Zkouším jen házet nápady, když tě něco zaujme, klidně použij, ale jinak se neboj vlastních nápadů.

[Antharon]

To znie vyborne!

[Antharon]

Rad by som poukazal na jednu velmi zaujimavu temu. V zalive na juhozapadde sa nachadzda ostrov. Tento ostrov patri k Harmingii a jeho obyvatelstvo k povodnej Ganetedskej kulture. Bozstvo, ktore vsak vyznavaju je Camridbir, ktoreho priniesli elfovia ked priplavali z juhu.

Preco je to tak? Bol tento ostrov anektovany Harmingiou dlho po tom ako elfovia priplavali? Musia mietni svoje nabozenstvo vyznavat v tajnosti? Rebeluje tento ostrov proti Harmingii? Ako sa stalo, ze majoritne ludske obyvateelstvo z uplne inej kultury zacalo vyznavat elfskeho boha?

[Ecthelion]

Rad by som poukazal na jednu velmi zaujimavu temu. V zalive na juhozapadde sa nachadzda ostrov. Tento ostrov patri k Harmingii a jeho obyvatelstvo k povodnej Ganetedskej kulture. Bozstvo, ktore vsak vyznavaju je Camridbir, ktoreho priniesli elfovia ked priplavali z juhu.

Rychlá poznámka, ostrov patří Stotfordii.

Preco je to tak? Bol tento ostrov anektovany Harmingiou dlho po tom ako elfovia priplavali? Musia mietni svoje nabozenstvo vyznavat v tajnosti? Rebeluje tento ostrov proti Harmingii? Ako sa stalo, ze majoritne ludske obyvateelstvo z uplne inej kultury zacalo vyznavat elfskeho boha?

Krátká odpověď je - jak chceš (pokud si nikdo nevezme třeba Stotfordii, to by se pak bylo třeba domluvit).

Když se za sebe na tu situaci mrknu, vidím tam ten malý flíček gatnestedské kultury na pevnině v Tarleighii a na ostrově. Na mě to působí tak, že gatnestedská kultura je ta původní před příchodem elfů... a příchodem elfů vznikla synkretická buclifská kultura. Ty dva malé flíčky jsou poslední holdouts, kde se zarputile drží starých zvyků a jazyka. A to náboženství... ten ostrůvek je malý a bez větších měst (když mrknu na mapu populace, tak tam skoro nikdo nežije) - těch pár rybářů to má mnohem blíže k Trerii než Stotfordii, které de iure patří. Svoje ryby tak budou nejspíš prodávat spíš tam a s elfy budou mít čilý obchodní styk. Přestože si ještě uchovávají svoji kulturu, víra v Camridbira, který možná prochází i lesy na jejich ostrově se tam mohla dostat snadněji.

[Ecthelion]

Slovo Hinkeho (církev)
Tím, kdo vykládá Slovo Hinkeho prostým vesničanům i měšťanům je Kazatel. Ten má na starosti většinou jeden kostel nebo kapli. Nad několika Kazateli ve větším území má autoritu Starší, který se opět zodpovídá Dohlížiteli, který má na starosti území celého státu. Nejvyšší autoritou církve je Sbor dohlížitelů a mezi nimi hathamesský Dohlížitel, který je tradičně vnímán jako první mezi rovnými (primus inter pares).

Chilmondijská diecéze
Království chilmondijské drželo území na východní pevnině. Protože se zarputile drželo maltonské víry (stejně jako čarodějnice Heptarchie a velkovévodství haremerské, které bylo prakticky vazalem chilmondijského krále), spojila se proti němu koalice státu vyznávajících Slovo Hinkeho a Sbor dohlížitelů vyhlásil svatou válku proti maltonským kacířům. V čele invazních oddílů pochodovali Hinkeho zvěstovatelé, vojenské křídlo církve, které do té doby mělo na starosti ochranu klášterů a osob Starších a Dohližitelů. Poprvé v chilmondijské válce nastoupili Zvěstovatelé jako vojenské jednotky do prvních řad bitev.

Výsledkem svaté války byla úplná porážka „kacířů“. Chilmondijské království bylo vyvráceno, linie králů přetržena. Heremerský velkovévoda raději přijal Slovo Hinkeho a dovolil Kazatelům, aby šířili Slovo v jeho zemi. Čarodějnice heptarchie stáhly své rozbité oddíly a uzavřely své hranice všem nově příchozím. Chilmondijská území na pevnině si vítězné státy rozdělily mezi sebe a na ostrově vznikla Chilmondijská diecéze pod správou Zvěstovatelů. Ti se proměnili ve vojenský řád ochotný šířit Slovo ohněm a mečem. Noví pánové nejsou v zemi, která se do té doby držela svých starých zvyků a hlavami klanů byly tradičně ženy, vůbec oblíbení. Změny, které zavedli a povinná účast na kázáních zvěstujících Slovo obrátila většinu obyvatel proti nim. Země, a především jižní část země, kde jsou staré zvyky nejsilnější a jsou tam husté lesy, jsou pořád ve stavu otevřené vzpoury proti Zvěstovatelům. Povstalci přepadávají Zvěstovatele a jejich pomahače, kdykoli se odváží mimo hrady, města a opevněné osady. V lesích zákony Slova neplatí. Povídají se příběhy o starých modlách maltonské víry, zachráněných ze zkázy posvátných kruhů a ukrytých v tajných svatyních v lesích tak hlubokých, že jen málokdo zná cestu. Zvěstovatelé odpovídají železnou pěstí a popravy skutečných a údajných povstalců a kacířů jsou na denním pořádku, stejně jako vypalování vesnic podezřelých z poskytnutí pomoci.

Co říkáte? Něco v tomhle směru?

[Paul]

Taková koncentrace Novgorodu, Slovanů, baltických kruciát a narážek na indoevropskou kmenovou totalitu na příspěvek nemůže zůstat bez mé odezvy.

//Následující příspěvek nemá za cíl sloužit jako výkřik "Děláte to špatně!", spíš chci přispět svou troškou do mlýna vyrábějícího fantasy svět z motivů, které považuji za svůj koníček. Pokud se chcete inspirovat těmito řádky, jen do toho. Pokud ne, nebudu se zlobit. Ale teď už k hlavní části:

Broroughijskou heptarchii plánuju založit na tom šamanizmu a vládne tam coven sedmi šamanů / čarodějek ve spíše kmenové a tradičně matriarchální společnosti

Líbí se mi ta sedmička, obecně se jí v indoevropské mytologii přiřazuje význam "archaické totality". Sice si nejsem úplně jistý, co to vlastně znamená, v mýtech o vzniku kmene nebo národa (tzv. etnogenetický mýtus) se ale sedmička často vyskytuje, což by tě mohlo zajímat.

Příkladem je Dalimilovo vyprávění o praotci Čechovi a jeho šesti bratrech, pověst o původu Chorvatů zapsaná Konstantinem Porfyrogenetem (pět bratrů a dvě sestry v čele s Chorvatem, mimochodem ty "sestry" mají avarská jména) a v neposlední řadě Eptaradici Geografa bavorského. Jedná se o zčásti přeložené "Sedm rodů", které sídlily u Dunaje v době příchodu chána Asparucha, s nímž se spojili a vznikl národ Bulharů.

Něco jako Terra Mariana v Pobaltí.

Pohanské reakce budou?

Na Litvě myslím jednu měli s přijetím křtu knížetem Mindaugasem a ani my jsme se jí nejspíš nevyhnuli: vzpomeňte na Bořivoje a Strojmíra.

Každopádně se řád musel potýkat s povstáním Prusů a i slovanské Polabí si několika takovými reakcemi prošlo (třeba 983 a 1066).

dravost náboženství ve stylu katolické církve v 7. - 9. století naprosto očekávat

Rád bych jen poznamenal, že církev nebyla takový ten dravý stroj na ničení kultur, jak se to někdy prezentuje. Křesťanství neprodukovalo zástupy desperádů procházejících Evropou se slovy "křest, nebo život" (alespoň ne v tom raném středověku). Fakt ovšem je, že bylo velmi účinným nástrojem na rozbití kmenové společnosti, takže usnadňovalo kontrolu podmaněného území. Ostatně taky proto ho barbarští vládci přijímali.

Sasko po třicetileté válce je extrémní případ, kdy se prostě Frankové pokusili zničit kmeny jednou pro vždy a hlavně hned. Následujícímu tažení do Avarie přecházela synoda, která se shodla, že Sasko nebyl dobrý nápad a tady na Dunaji by se to mělo dělat jinak.

Jinak Blanlandská republika bude inspirována Novgorodskou republikou, tedy šlechtici si volí svého knížete ze svých řad, který má značně omezené pravomoci.

Na Novgorodu se mi líbí několik věcí:

Gramotnost. Ty pisanky na březové kůře jsou podle mě pěkná inspirace, jak se poprat s negramotností populace ve fantasy, která se mnoha autorům nelíbí.
To, jak expandovali za kožešinami až na dohled Asie.
To, že pro Ugrofiny a Balty to byli stejní gangsteři jako řád, ačkoli je velmi módní tvrdit opak a brát Novgorod jako stát, který zastavil "Drang nach Osten". Republika Novgorod ale začala se svým "Drang nach allen Richtungen", což se dá využít.

druidizmu a ochrany lesov a podobne

//Lesní kultury jsou strašně cool prvek, a tohle je moje historická poznámka k lesům. Nechci lesní kultury nikomu brát, jen ukázat jiný pohled.

IE kmenové společnosti znali takové tři typy lesa.

První z nich byl les, který hospodářsky využívali. Chovali v něm dobytek, káceli stromy a podobné věci. Každopádně ten les se měnil, protože krávy a jiná zvířata spásají specifický typ rostlin. Každopádně takový les byl okolo většiny sídel. Víceméně nic strašidelného, ale také nic hodného kultu.

Druhý z nich představoval hluboký prales na samé hranici civilizace. Byl temný, strašidelný a nechtěli jste do něj jít. Strážil svou přítomností hranice a trvalo generace, než se s ním někdo vypořádal. Hodně děsivé místo a nic vhodného ke kultu.

Konečně tady byly posvátné háje, což je veselá parta stromů, které si místní měli tendenci zavřít do ohrádky (možná aby neutekli. Ale spíše kvůli oddělení od okolí). Teprve tam se odehrávaly obřady. Navzdory tomu, že stromy byly doslova všude na dosah ruky, někdo si dal tu práci, aby vyrobil posvátný háj. Les prostě nebyl posvátné místo. Pro Slovany.

Ale co se elfů týče... tak tam bych si nebyl tak jistý.

Edit: tak jsem si všiml, že tady jsou i modly schované v lesích. Takže:

Změny, které zavedli a povinná účast na kázáních zvěstujících Slovo obrátila většinu obyvatel proti nim.

Například mohli pořádat trhy v ten samý den, jako bohoslužby. Dělal to Boleslav I, a i když to nebylo úplně podle kanonického práva, dosáhl toho, že vesničané jdoucí na hradiště za obchodem navštívili i místní kázání.

Noví pánové nejsou v zemi, která se do té doby držela svých starých zvyků a hlavami klanů byly tradičně ženy, vůbec oblíbení.

Přesně o to šlo všem těm, kteří křest přijali (ať už to byl Mojmír I, Vladimír I, Bořivoj, Pribina a zástupy a zástupy dalších). Rozbít kmen a stát se ještě mocnějšími, než kdy byli.

Potom šlo do jisté míry i o to, aby nemuseli jíst při hostinách na zemi, ale to je ještě nedořešená otázka.

kdykoli se odváží mimo hrady, města a opevněné osady

V létě jsem byl na Malborku a tam mi audioprůvodce vysvětlil, že křižácké hrady stály na vzdálenost jednoho dne cesty od sebe, minimálně na východě Pomoří. Nevím, co je na tom pravdy, ale mohlo by se to hodit.

Povídají se příběhy o starých modlách maltonské víry, zachráněných ze zkázy posvátných kruhů a ukrytých v tajných svatyních v lesích tak hlubokých, že jen málokdo zná cestu.

Když do Štětína dorazil biskup Ota z Bamberku, rozhodli se místní přijmout Kristovo jho na sněmu. Ačkoli se stavěly kostely a místní byli hromadně křtěni, byla i skupina staromilců, která se rozhodla své bohy bránit. Jedna vdova získala původní modlu boha Triglava a ukryla ji na svém dvorci v dutině velkého stromu...

...nakonec ji ale Ota vyslídil a celý tenhle podnik a nelegální svatyní zatrhl.

Také by se mohlo někdy hodit.

[Vaarsuvis]

Rád bych jen poznamenal, že církev nebyla takový ten dravý stroj na ničení kultur, jak se to někdy prezentuje.

To mě jen tak napadlo, když jsem četl o historii Velké Moravy a mocenském souboji mezi oběma náboženstvími, viz. Metodějovo uvěznění v Ellwangenu.

Jinak Blanlandská republika bude inspirována Novgorodskou republikou, tedy šlechtici si volí svého knížete ze svých řad, který má značně omezené pravomoci.

Na Novgorodu se mi líbí několik věcí:

Gramotnost. Ty pisanky na březové kůře jsou podle mě pěkná inspirace, jak se poprat s negramotností populace ve fantasy, která se mnoha autorům nelíbí.
To, jak expandovali za kožešinami až na dohled Asie.
To, že pro Ugrofiny a Balty to byli stejní gangsteři jako řád, ačkoli je velmi módní tvrdit opak a brát Novgorod jako stát, který zastavil "Drang nach Osten". Republika Novgorod ale začala se svým "Drang nach allen Richtungen", což se dá využít.

Novgorod se mi také líbí, není to podle mě až tak známý stát a ve fantasy settingu bude spíš ojedinělý. Pokud se tam bude vyyskytovat obchodnický stát, bude spíš inspirován italskými městy či německou hanzou.
Taky je to IMO zajímavější a důstojnější vyobrazení Východní Evropy než další variace na okřídlené Poláky, Matičku Rus, či rovnou Mongolskou hordu (koukám na tebe Birthrighte!).

[ilgir]

Rozzuřená božstva

Je jich přinejmenším tolik, kolik je gatnestedských kmenů. Je jen málo učenců, kteří by je dokázali spočítat, natož vyjmenovat. Pro všechny ostatní národy jsou všichni stejní, říkají jim prostě Rozzuřená božsta. Jejich hněv je neuhasitelný, požírá a spaluje. Ti, kdo je uctívají, dobře vědí, že nemá smysl pokoušet se Rozzuřená božstva chlácholit. Jedinou možností, jak se jejich hněvu vyhnout, je nasměrovat jej na někoho jiného. Souseda, cizince, nejlépe ovšem na nepřítele.

V dávných dobách bojovaly gatnestedské kmeny (tak jako jejich bohové) mezi sebou, bez ustání hynuly a krvácely. Dnes už jsou moudřejší. Jejich válečníci dodržují přísný kodex, který brání tomu, aby na sebe uvrhli hněv Rozzuřených božstev. Mezi hlavní zásady patří nikdy neušetřit nepřítele, každou urážku pomstít krví a vytrvat až do konce i v prohraném boji. Mimo válečníků jsou tu kněží. Právě jejich zásluhou se rozdrobené kmeny postupně sjednotily do několika větších celků, a to jim dalo sílu odolávat i mocným vnějším nepřátelům. Kněží mají naopak přísně zakázáno prolévat krev v bitevní vřavě. Většinou ani nenosí zbraně, a požívají ochrany válečníků. Jejich doménou jsou krvavé zvířecí oběti, které sytí Rozzuřená božstva a směřují jejich hněv tam, kde obětují méně ochotně.

Nejen válečníci a kněží mají svůj kodex. Také prostý lid podléhá mnoha pravidlům, která je třeba dodržovat, aby se společenství vyhnulo hněvu Rozzuřených božstev. Za výklad těchto pravidel jsou zodpovědni kněží, kteří tím mají velký vliv na společnost. V každém větším městě se nalézá chrám, většinou v podobě opevněného dvorce, kde žije společenství kněží vedené veleknězem. Do chrámu proudí při každé sváteční příležitosti davy lidí z okolí, aby zde vyslechly věštby a přinesly své obětiny. Jednotlivé chrámy mezi sebou čile komunikují a vyměňují si poznatky. Jednou za několik let se schází velerada složená z velekněží. Takové rokování trvá obvykle několik týdnů a slouží hlavně k sjednocení názorů na jednotlivá pravidla kodexu.

[Ecthelion]

Paul: Moc díky za nápady a připomínky. Klidně se připoj a taky si zaber stát! My budeme moc rádi.

Rozzuřená božstva

...

Rozzuřená božstva jsou geniální. Hodně hodně dobré.

[boubaque neprihl.]

iIlgire, hodně se mi to líbí, mám k tomu dvě poznámky, resp. návrhy:

Když se podíváš na mapu kultur a mapu náboženství, tak v horách na sever od Tagelterie je malá oblast, kde se uchovala gastnestedská kultura, ale hlavně "stará gastnestedská víra (lidové náboženství)". Kdybych měl čas, nejspíš bych si tuhle oblast zamluvil (proto to vím), ale nestíhám. Proto dávám návrh:

Božstva se rozzuřila při nějaké dějinné události – nikdo už si pořádně nemusí pamatovat, co to bylo, ale jeden nebo malá skupina bohů, které vyznává kmen usídlený v horách, zůstala klidná. Možná to byl bůh, který proti ostatním intrikoval, ale vzhledem k tomu, že to je lidová víra, spíš bych tipoval, že to bude soubor menších lokálních božstev a duchů, která mají spíš lokální vliv a do velkých dějin se příliš nepletou. A takoví by mohli být i horští Gastnesteďané – klidní, pohostinní a tolerantní k poutníkům, protože dobře vědí, že v i u nich každém údolí platí trochu jiné zvyky a vzývají se jiní bohové a bůžci. Spojit se dokážou jen proti hrozbě zvenku, přičemž jich dobrá znalost hor a přizpůsobení se nehostinným podmínkám jim dává v obraně jasnou výhodu.

A druhý návrh: Líbí se mi ty krvavé oběti a napadlo mě k tomu, že by mohli lidé vykrvovat maso poražených zvířat, krev zachytávat a schraňovat a úzkostlivě dbát na to, aby ani kapka nepřišla na zmar, protože se později stane obětí Rozzuřeným bohům, zatímco vykrvené maso zůstane lidem k obživě.

[Ecthelion]

Hlásím, že "staré" náboženství předtím, než se bohové rozzlobili, mi přijde hrozně super. A krev jako obětina bohům i v domě je taky zajímavé.

[Ecthelion]

Jen návrh co do terminologie - nechtěl bych zavádět nějaké další cizí názvy pro ty dva kontinenty, ale nějak je potřebujeme odlišit od sebe. Co prostě a jednoduše použít:

- Západní pevnina (ilgir, Antharon)
- Východní pevnina (Vaarsurvis)
- Šeptající ostrov/Šeptava (Asheara, E2)
Je pokrytý hustými hvozdy a vítr na pobřeží kývá korunami stromů, takže plavci mají pocit, že prastaré stromy si mezi sebou vyprávějí a šeptají si tajemství.