On-line hra: Hostinec "Had Uroboros"

Jak název napovídá, archiv akcí a soukromých her.
Zamčeno
Uživatelský avatar
Raist
Příspěvky: 206
Registrován: 1. 6. 2004, 19:42
Bydliště: Potštejn, někdy taky Věž vysoké magie v Palantasu
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Raist »

Histan vstal ze židle a pohladil zombíka po hlavě. Otočil se k bohovi a zdvořilím tónem na něj promluvil "Chtěl bych vás požádat o jednu laskavost", pohlédl na zombíka a pak zpět na starce "kdyby jste se mohl na chvíli postarat tady o mého přítele, byl bych rád".
This happens because I choose it to happen!
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18505
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

"Ale jistě," řekl bůh, "to nebude žádný problém, mám pocit, že jeho druh koneckonců patří k tém... méně náročným. Máte nějaké speciální požadavky? Nebo stačí, když vám z něj nezbyde kostra?"
Zombie mezitím zaraženě seděla a sledovala vojenskou výpravu cukrovinek, jak opouštěla sál. Pak se podívala na oba přísedící a pronesla trochu seschlým hlasem: "Kdéhhhééé phhááán lííícccchhhh?"
"Hm, už jsi slyšel o tom úžasném novém vynálezu, co mezi bohy, teďka koluje? To skvělé zařízení na roztahování polosfér,..." naklonil se bůh k zombíkovi a jal se jej zahlcovat svými záležitostmi, vůči kterým se zombík tvářil snad ještě více indiferentně, než k většině ostatního dění v hostinci....
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Uživatelský avatar
Raist
Příspěvky: 206
Registrován: 1. 6. 2004, 19:42
Bydliště: Potštejn, někdy taky Věž vysoké magie v Palantasu
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Raist »

Dávejte mu pravidelně znesvěcenou vodu, mě se to příliš nepovedlo a chudák to odesl, zavolal Histan za starcem zabraným do monologu k zombíkovi, pak se postavil doprostřed místnosti, naposledy pohlédl na zombíka a proměnil se v plášť, který pak odletěl dveřmi ven z hostince.
This happens because I choose it to happen!
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18505
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

"Hm zněsvěcenou vodu, znesvěcenou vodu," mluvil si pro sebe bůh..."kde mám zrovna JÁ vzít znesvěcenou vodu..."
Bůh se zvedl a šel za Mitferem.
"Nemáš tady nějakou znesvěcenou vodu? Nebo si myslíš, že by mu tvůj umělý nektar nic neudělal?"
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Uživatelský avatar
Valkira
Příspěvky: 120
Registrován: 11. 2. 2003, 16:46
Bydliště: Valhala
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Valkira »

Ignis se na Vanovu poznámku jen ušklíbla. Poposedla si na barové desce ještě více k Burnovi. Válek skřítků a cukrovinek si nevšímala.
Dnes je dobry den na smrt.... Tvoji.
Uživatelský avatar
Quasit
Vysloužilý démon
Příspěvky: 1452
Registrován: 28. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Praha, Vršovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Quasit »

Opevnění bonbónů ve spíži netrvalo dlouho. Mitfera se zřejmě rozhodl, že už ho hrátky bonbónů nebaví a když odmítly vpustit kuchtičku k zásobám, ozvalo se tiché zadrnčení. Kuchtička otevřela dveře spíže, kde kromě velké skleněné láhve normálních nepohyblivých bonbónů nebylo po pevnosti ani památky. Jenom jediný žlutý citrónový bonbón, který byl právě na výzvědách v sále, unikl osudu a o překot se odkutálel chodbou pryč.
Skřítci v sále doklidili poslední stopy po půtce, které díky podivuhodným vlastnostem hostince zmizely beze stop a zápachu.

"Znesvěcenou vodu? Prosím." Mitfer podal pánubohu mosaznou čutoru a kalíšek.
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18505
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

Bůh vzal čutoru a s odporem ji přemístil k sobě na stůl, kde s ještě větším odporem zombii nalil. Ta do sebe vpravila lok a pookřála. Po pár dalších se zdálo, že vypadá trochu... jinak. Vrátila se jí barva a i trocha neživota. Svrasklá vysušená kůže sice nepřestala být svrasklou, ale už nebyla tolik vysušená a začala příjemně hnít.

Po chvíli se dveře otevřely. Chíli se nic nedělo, ale pak do místnosti vpochodoval dlouhý, lehce prořídlý proud bonbónových vojáků, co se vrátili z úspěšné loupeživé výpravy. Proud se poté, co pár oddílů vkročilo do hostince, zastavil a kolem proskákalo pár bonbónů směrem do spíže, u které nalezli akorát jeden poskakující bonbón s prázdným výrazem. Chvíli něco štěbetaly, a pak jej odvedly s sebou k hlavnímu voji. Vojem skrz portál začalo šumět tiché šepotání i viditelné zklamání. Zatímco byla armáda na slavné vojenské výpravě, někdo přišel a zničil její domov. Bonbóny si šeptaly v jazyce, kterému rozumělo jen několik málo hostů, cosi o zklamání, o tom, že měly být prvními z mnoha, ale jsou i posledními. O povstavší a znovu zašlé slávě a o nadcházející době temnoty a úpadku. Byl vyhlášen Třetí věk, Věk Úpadku následující po Věku Zamčené spíže a Věku Válek s Mitferity.
Voj se pohnul dále do hostince, následovala znovu přehlídka nejrůznějších cukrovinkářských výdobytků, které vedly v malých karamelových lanech všemožné zajaté tvorečky od drobných hlodavců po kočky či jiné oživlé cukrovinky. Mezi zajatými bylo i několik drobných humanoidků a nakonec do hostince vletělo i leteckými bonbóny obklopené mládě zřícího, taktéž spoutané. Bonbóny si na zajatcích vylévaly zlost a bičovaly a bičovaly. Několik myší zůstalo ležet na podlaze hostince, ale voj pokračoval dál a zamířil do chodeb hostince, kde celý i se všemi zajatci zmizel. Věk Úpadku začal a byl pozdějšími generacemi cukrovinek nazýván též Věkem Temnoty či Středním Věkem, po kterém následovalo Velké Obrození a další kapitoly.
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Uživatelský avatar
Valkira
Příspěvky: 120
Registrován: 11. 2. 2003, 16:46
Bydliště: Valhala
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Valkira »

Ignis s úsměvem sledovala Burna, ktarý se účastnil pijácké soutěže, i když ostatní ještě ani nezačali. Čímž si získal slušný náskok. Chvílemi i ona pozvedla pohár k rudým rtům, aby upila nápoje.
Dnes je dobry den na smrt.... Tvoji.
Uživatelský avatar
Ravenon
Příspěvky: 93
Registrován: 25. 2. 2002, 00:00
Bydliště: někde mezi Nine Hells, Underdarkem, Pandemonií a Prahou

Příspěvek od Ravenon »

Spící klepadlo se probudilo. "Co? Jo, jasně chcete asi votevřít co?" Pak se rozhlédlo po sále a když zjistilo, že u něj nikdo nestojí, dodalo: "Pardon, to bylo asi z druhý strany." Po chvíli klidu se dveře otevřely. Dovnitř vletěl Lich a když se rozhlédl po zemi a shledal podlahu čistou, přistál a došel k baru. Za ním kračela s rachocením, pískáním, skřípáním a dalšími nepopsatelnými zvuky, velká železná věc humanoidního tvaru, jež by se z dálky mohla podobat golemovi. V její hrudi byl otvor kde seděl v klícce zavřený gnóm obklopen pákami, tahadly, mačkadly, čudlíky a složitou koordinací rukou a nohou domanévroval se svým strojem až k baru.

"Zdravím" pronesl Lich. "Dost se to tu změnilo, přibyl hostinský, je tu... čisto a trochu mrtvo. Dám si jedno kafe s kouzlem co zabíjí živáčky. Potřebuju nějakou vzpruhu pane hostinský. Nevím proč ale mám takové nutkání vám říkat Mitfere, zvláštní..."

"Nazdárek Mitfere," promluvil gnóm. "Pamatuješ si na mě? Jsem Unquin syn Unquidův syna Unquedova, z větvě prapotomků Quindalových." Mitfer zapátral ve své paměti. "Promiň ale nikdy nevím kolik vás je, vypadáte všichni stejně a jména se liší jen nepatrně. Ale buď ty, nebo někdo z vaší rodiny mi tu nechal tohle pro nějakého svého příbuzného." Mitfer vytáhl z podpultu cosi co by šlo popsat jako pět lehkých kuší spojené dohromady natočených od sebe vždy po 72 stupních, a posunutých vždy tak, aby si tětivy nepřekážely. "No né! Vykřikl gnóm. To dělal pro mě bratránek Unquil syn Unquirův syna Unquedova! Tak on už to dokončil! První funkční plně automatická samonabíjecí pětitětivová rotační kuše! Díky Mitfere, dám si pivko." Unquin vylezl ze svého monstra a začal hned přimontovávat svou novou zbraň. pak si všiml Vana."

"No né! ty si anděl žejo! Mamča mi říkávala že taky jednoho mám, ale já ho v životě neviděl. Já jsem Unquin syn Unquidův syna Unquedova, z větvě prapotomků Quindalových." Pak podal Vanovi ruku a déva si až příliž pozdě uvědomil, že tato bytůstka vzdala boj o mytí rukou od oleje šmíru a sazí už dávno.

Lich si přisednul k zombíkovi. "Ty jsi tu pořád? Možná to někam dotáhneš, nemysli si, já začínal taky od zombie. Mitfere ještě jednou to samé tady té zmučené duši. A dej mu trochu masa. Ať je to z čehokoliv, jen když to bude syrový." Mitfer podal oběma nemrtvým kafe z něž sálal nepříjemný pocit smrti a trochu toho masa.

Pak se Lich podíval na Medrise "A hele pokojská služba bohů je tu stále, nevíš něco více o bozích, když už je takhle chodíš budit? Měl jsem teď jistou rozepři, co se týče životních postojů, nebo spíš jen postojů s jistým bohem, jakési pravé smrti. Keblemworm nebo tak nějak, neznáš?"
Čas mnohdy neplyne úplně jinak.
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18505
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

Když byl zombii přinesen talíř s několika druhyblíže nespecifikovaného syrového masa, tak je slupla jako malinu, kdyby jedla maliny, samozřejmě. Poněkud pookřála a onežila. Její pohyby počaly být poněkud rychlejší a začalo se zdát, že téměř kontroluje své mimické svaly. Když se lich nedíval, tak si nepozorovaně utrhla kousek svého stehna a polkla ho. Tentokrát již nevypadala tak nadšeně svým kulinářským experimentem, ale zhnusená také nebyla...

Bůh se přestal zaobírat svou "debatou" se zombíkem a obrátil se k lichovi.
"Jak vidím, tak jste zase zpět... A kdopak je ten váš přítel? To je posila místním skřítkům v boji s těmi srandovními bonbóny?" pronesl pobaveně, "Bohužel ale boj už skončil, bylo to moooc zajímavé, zvlášť když vyslaly tu výpravu, která se pak vrátila. Měl jste vidět ty jejich malé smutné obličejíky..." Jakmile dokončil větu, zvrhl do sebe svůj pohár umělého nektaru a došel si pro další k baru.
"Mitfere, fakt by mě zajímalo, jak to děláš... vždyť je úplně jako opravdový," poznamenal odcházeje s plnou číší. U stolu upil a sledoval nervózně po očku zombíka, jak ochutnává jednotlivé části svého těla, což vyústilo v tom, že měl nakonec úplně okousané prsty.
Bonbóny v lichových vnitřnostech již dávno dokončily svou práci a pár zbylých, co neopustilo jeho hrudní koš v jiných sférách, vyskákalo ven.
"Co jste to měl s tím divným patronem pravé smrti? Á ano, už rozumím, promiňte mi mou netaktní otázku, nejdřív jsem si neuvědomil, že... no to je jedno. Jak to vlastně dopadlo? Co znám tyhle vyšší mocnosti tak oni bývají strašně arogantní... Pořád se někomu pletou do záležitostí," rozproudil bůh opět rozhovor a nevěnoval bonbónům ani svému poháru příliš pozornosti. Jeden bonbón ale neopatrně vyskočil až z lichova obratle a ve skoku narazil do žebra, od kterého se nekontrolovatelně odrazil ven. Malá kovová rána značila, že uděřil do číše s umělým nektarem. Zevnitř. Než stihl božský pohled popatřiti na to, co se děje s nápojem, ozvalo se pouhé tiché žbluňknutí... Pak začal nápoj v poháru bublat. vyšlo z něj pár obláčků páry, nakonec se kapalina rozzářila, až z poháru vyšlehl jasný světelný proud směrem ke stropu, kde vypálil černý kroužek o velikosti poháru, který byl ovšem nyní prázdný... Jen na dně se kutálel bonbón... Když se ustálil, chvíli se nic nedělo, spíše se zdálo, že nešťastný bonbón potkal osud tolika před ním. Pak se ale otevřely obě oči i tlamička plná miniaturních úzkých ale jako jehla ostrých zoubků. Oči bonbónů už nesvítily rudě jako předtím, ale spíše lehce do běla, a vyzařovala s nich moc. Podobné oči měl v sále pouze jediný přítomný, který zrovna užasle sledoval svůj pohár se zrovna zmizelým nápojem... Nektar patrně nebyl úplně umělý... Bonbón se vznesl, prohlédl si sál a vladařsky se po něm podíval. Jeho pohled nakonec spočinul na Jetelínovi oslavujícím se skřítky hostince vítězství nad svým arcinepřítelem okurkovým mejdanem. Majestátně tedy přeletěl nad rozjetou oslavu a chvíli sledoval nevěřící a jejich kyselé hřešení. Nakonec se rozhodl a seslal Trest, proměnil všechny okurky na mimořádně lepkavý a extrémně sladký karamel. Když skřítci seznali, že s okurkami není něco v pořádku, byla jich již většina obalená hnědožlutým rozpuštěným cukrem, ještě příjemně teplým, jako by jej právě vyrobili. Bonbón začal v božském hněvu ze svých výšin dštít na polepené tvorečky cukerné koule, které mezi nimi vybuchovaly a zanechávaly v karamelu obalené skřítky pokryté ještě vrstvou cukru v sedmi veselých barvách. Řetězové cukry, čokoládové deště a marcipánový golem dílo pomsty na oslavě dokonaly. Když cukrovinková mocnost cítila zadostiučinění z uděleného trestu, odletěla z místa oslavy do zadních chodeb hostince hledat své následovníky...
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Uživatelský avatar
Ravenon
Příspěvky: 93
Registrován: 25. 2. 2002, 00:00
Bydliště: někde mezi Nine Hells, Underdarkem, Pandemonií a Prahou

Příspěvek od Ravenon »

"Nijak to nedopadlo." Odpověděl Lich "Chtěl se mi plést do... existence a já neměl čas vysvětlit každé jeho ovečce, jak se jeho bůh plete. A jeho nejvyšší kněží i s jeho Avatarem mi přestali čenichat v patách, když došli k pláním negativních energií. Úžasné místo, vždycky mám pocit, že sme si tam všichni rovni." Lich se zarazil. Z jedné jeho oční důlky vyletěl jeden, kdysi živý bonbón. Byl celý černý a po sladké vůni nebylo ani památky. Kolem něho se vznášel silný hořký zápach. Bonbón začenichal kolem sebe a našel sladkou stopu po svém božském kolegovi a odhopsal za ním. "Zajímavé," prohlásil Lich "Zombie mají nezkrotný hlad po mase lidí a on asi po cukru... No svět je plný překvapení."

Lich se napil svého poháru, hrudním košem naznačil nádech a pokračoval. "Ten gnóm? Potkal jsem ho náhodou, zvláštní bytůstka, vždycky jsem si myslel, že mají gnómové talent na magi ale ten jeho předčí cokoliv. Nevím pořádně proč, ale tvrdí že magie neexistuje a je pravada, že na něj žádná nepůsobí. Sám bych ale řekl, že se věnuje té nejdivnější ale asi také nejmocnější škole magie, říká jí... inženýrství. Jistě, také jsem považoval hadání co se týče moci jednotlivých škol magie za dětinské, protože každá ze škol má něco do sebe, ale to je inženrství opravdu prazvláštní. Například mi také tvrdil, že svět neřídí nikdo, žadná mocnost nic takového, prý jen funguje na principech, kterým říká fyzika."
Čas mnohdy neplyne úplně jinak.
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18505
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

Bůh nejprvě zaujatě sledoval vzestup nové mocnůstky, ale poté jeho pozornost plně upoutala lichova slova, a to tak, že na nového boha zlých cukrovinek úplně zapomněl.
"Hm... Vážně? Ale to je fascinující," kývl na licha zaujatě, "víte... vždycky bylo mým tajným snem potkat skutečného ateistu." Pak se otočil na židli a prohlédl si gnóma i jeho stroj.
"Inženýři... hm... vždycky jsem si myslel, že je to divná cháska lidí, ale takhle divná... No ale co koneckonců můžeme očekávat od lidí... tedy... ehm... jedinců, co stavějí domy, a potom stavějí přístroje na jejich boření."

Zombík si mezitím prohlížel licha a konečně mu došlo, jak lich svou poznámku myslel. Otočila se a jemně se naklonila, aby nebylo vidět, co dělá. Kostěnými okousanými prsty si zakryla tvář a nemotorně se snažila něco udělat...

"Tak svět fungující jen na principech a nějakých fyzikálních zákonech, viděl jsem stovky lidí, co by ho za tohle na místě zabili, a pak si na to šli dát další věc, co by poslala jejich mysl expres do Limba..." Poté, co bůh toto dořekl, oba se s lichem podívali na zombii výtězoslavně se otočivší a držící v každé ze svých doširoka roztažených rukou jedno své oko. Po tom se snažila upřeně koukat na jednotlivé hosty včetně licha i boha, čímž se opět na chvíli zabavila... Bůh si povzdechl a zeptal se licha: "Helejďte, vy víte o tom gnómovi víc než já... a i o té jeho divné magii. Nemyslíte, že by to jejich inženýrství potřebovalo nějakého... patrona nebo tak? Prostě někoho, kdo by na to všechno dohlídnul a postaral se, aby jako nikdo nepřekračoval fyzikální zákony a tak... Možná by se mu mohlo hodit, že mám pár známých mezi Nemilosrdnými, ti podobným věcem rozumějí..."
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Uživatelský avatar
Ravenon
Příspěvky: 93
Registrován: 25. 2. 2002, 00:00
Bydliště: někde mezi Nine Hells, Underdarkem, Pandemonií a Prahou

Příspěvek od Ravenon »

Lich se podíval na gnóma a zapřemýšlel: "Nu pokud by tomu bohu nevadilo, že místo modlení Ó náš nejvyššý atakdále budou koukat do znaků, kterejm říkají matematické vzorce pak asi ano. Takže kdyby se našel takovej bůh co by k nim přišel, sdělil jim že on zná vše o fyzice a části svých tajemství poodhlalí jen těm natolik moudrým, aby věděli jak s tim naložit a bla bla bla, možná by to šlo. Pak by mu možná přičítali každý svůj vynález."

Lich se odmlčel, pohlédl na Zombíka a objednal u Mitfera štětec a černou barvu, pak jej podal zombíkovi. "Pro začátek začni tímhle, třeba tě pak napadne i něco rozumějšího."

Lich se otočil opět k staříkovi a pokračoval: "Ale víš jak to chodí, pak si jiní bozi řeknou, že máš... tedy ten hypotetický bůh má moci až moc a hned ho o nejakou připravěj. Takže by tu rázem byli bohové fyziky, matematiky, vzorců, rovnic, pístů a už by z toho ten dotyčnej nic neměl.

Takže já být tím bohem, stanovil bych se pro začátek rovnou nějakým větším bohem a až by mě obrali ostatní, zbyli by mi tak akorát ti inženířčí chlapíci. A jakým větším bohem?" Lich se na chvíli zamyslel: "Co takhle bůh všech ateistů?"
Čas mnohdy neplyne úplně jinak.
Uživatelský avatar
Sylvaen
Příspěvky: 916
Registrován: 13. 5. 2004, 11:34
Bydliště: Blaen bHóirne@Merian, Svaekke@Arlan, Romhäryl@Fiery Halls, Praha@Země
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sylvaen »

Medris který se víc než dostatečně podílel na pijácké soutěži se po dlouhé chvíli otočil a zaškaredil se na liche. V očích mu potměšile blýsklo.
"Zvláštní... takže už jsi změnil názor co se nedosažitelnosti pravdy týče?" uchechtl se.
"Každý z těch namyšlených páprdů si myslí že jen ta jeho pravda je jediná, takže.. vzato kolem a kolem, jsou všichni úplně mimo." pak pohlédl na boha-důchodce a opravil se:"Tedy, alespoň valná většina z nich."
Pak se odvrátil a opět se věnoval soutěži, ve které zatím díky lichově vyrušení zaostal o necelé tři panáky za ostatními.

Jetelín zmizel někam do stínů a nebylo ho vidět, ačkoliv co chvíli se pod podlahou ozvalo nějaké zaštrachání.
-"What's going on out there!?"
-"Murder. Want some?"
(George Stark in 'The Dark Half', Stephen King)
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18505
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

"No jo, já říkám, že jsou děsně arogantní," prohlásil bůh.
"Ale jinak to uctívání a 'ó nejvyšší, ty jsi tak úžasný, my jsme tu z tebe celý pryč' je na tom přece to nejlepší..."

Zombie mezitím zkoumala taje štětce a barvy. Nejprve si namatlala všechny vyčnívající kosti načerno, a když zjistila, že černá barva je nesmírně veselá, začala si malovat i oční stíny... přes celé oči. Pak najednou ustala v pohybech, jako by ji napadl naprosto geniální nápad. Zvedla se amatoživě do sebe hodila zbytek obsahu lahvičky z barvou, pak se odsunula k Mitferově baru, kde štětec i prázdnou lahvičku položila, a vydala se do zadních místností hostince.

Bůh ji sledoval a nahlas si pro sebe mluvil: "Docela by mě zajímalo, kam jde... zdá se, že ty vaše dryjáky na ní přecejen měly nějaký účinek. Pořád ale musím přemýšlet nad tím bohováním ateistům... To by mohla být docela zábava, když se nad tím tak zamyslím. Čím míň bude věřit, tím mocnější kněz z něj bude..." Bůh na chvíli přestal, pak prapodivně propletl prsty a na stole si vykouzlil miniaturního modrona.
"Myslíte, že tihle v něco věří? Musí to být ale kruté vzít jednoho takového, vydlabat vnitřek a osadit si to páčkami a kolečky, aby se to dalo ovládat..."
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Zamčeno

Zpět na „Archiv akcí a soukromých her“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů