Představivost

Obecné diskuze nezávislé na herním systému či světě.
Sosacek
Příspěvky: 25735
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Re: Představivost

Příspěvek od Sosacek »

Snadno a automaticky si predstavim jabko na stole a vyrobim v hlave model.

Jablko je by default cervenozlute s hrubsi texturou (druha rada zleva) jako nam na chalupe rostly na zahrade. Stul je by default bily IKEA stul.

Ale je hrozne snadne pro me tu predstavu tunit - ze stolu se snadno stane dreveny starozitny stul s modrym kostkovanym ubrusem co jsme meli na chalupe(*) - tam me ale mozek prudi ze k tomu vic sedi vic jablek v misce - nebo z jabka zelene Golden Delicious, kterych mi ostatne na stole v obyvaku prave nekolik lezi. K tehle kotve se mi snadno predstavuji dalsi veci - jabko na stole ve fantasy hospode plne cileho ruchu, jabko na stole kontrastujici s kovovym chladem Expanse-style vesmirne lodi, atd.

Samozrejme ho "nevidim" - zatimco si ho predstavuji vidim porad display laptopu pred sebou.

V RPG mam - pokud me deskovkovost nevyzene do premysleni v battleplanu - obvykle jasnou predstavu jak kdo vypada, jak je kdo obleceny, jak sedi nebo stoji a jaky ma body language. Mam predstavu o texturach (hruba betonova zed, poskrabany dreveny stul, ...) a svetle a zvuku a pachu - jako GM casto popisuju jak vsem zvoni v usich potom co nekdo strilel a jak citi pach strelneho prachu a krve.

Jedna vec na kterou predstavivost nemam jsou obliceje - at uz si predstavuju rpg postavy nebo zkusim vas tady v diskusi, je snadne si pro me predstavit telo a obleceni a body language, ale obliceje mi daji praci - vyjimka je Jerson co ho ma prilepeny ke kazdemu prispevku. Popsal bych to tak, ze silueta (ktera zahrnuje vysku a "sirku" a to jak nekdo stoji a vlasy a dalsi veci - treba Bifiho silueta je pokerovana) je effortless, dalsi veci (obleceni) padaji relativne samy ale nad oblicejem se musim zamyslet.

Nevim uplne jake k tomu dat cislo, treba 9.

S tim filmem to obcas delam taky, tematem jsou vetsinou dalsi osudy mych postavy z rpg co chciply pred uspokojivym koncem $D

(*): mohli jste ho videt v serialu "Vypravej", heh.

EDIT: ofiko se tomu co nekteri popisujete rika https://en.wikipedia.org/wiki/Aphantasia

EDIT2: jinak pozoruji ze moje schopnost premyslet ve 3D se rapidne zvedla s kurzy kresleni, ktere me naucily "modelovat ve 3d ocima v realnem svete". A taky isometricke a third person pocitacove hry, kde neni mozne minout pozici veci v prostoru a polohu kamery.

EDIT3: tohle je zajimavej clanek https://www.sciencefocus.com/the-human- ... minds-eye/
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
Uživatelský avatar
Vitus
Příspěvky: 2664
Registrován: 21. 7. 2006, 09:03
Bydliště: Kladno

Re: Představivost

Příspěvek od Vitus »

S otevřenýma očima jablko na stole cca kolem 6-8 podle toho jako moc ruší rodinka a ostatní věci, se zavřenýma očima 8-10 podle toho, jak se ruším sám sebe svými myšlenkami.

Když čtu knížky nemám problém vybavit si postavy, scény, věci, detaily a to nejen často až po strukturu materiálu (rýhování kostek nábřeží, odlesk mřížky textilu), ale často i pachy, chutě, hmaty. Prostě když čtu něco, co mne baví, tak v tom žiju. Ale nikdy bych to neuměl nakreslit a nikdy bych to neuměl adekvátně popsat, i ty nejdetailnější a nejbarvitější popisy jsou jen slabý odvar toho momentu, kdy to v té představě mám.
Uživatelský avatar
Selhan
Moderátor
Příspěvky: 3812
Registrován: 2. 3. 2016, 13:33
Bydliště: Pankrác
Kontaktovat uživatele:

Re: Představivost

Příspěvek od Selhan »

Hm. Podobně jako komi o spoustě věcí uvažuji spíš jako o nějakých konceptech - nedělá mi ale problém je prokreslit, mám pocit, že je to spíš ostražitost před tím si to představit "špatně" a pak to být donucen změnit. Většinu věcí si tak předsavuju v takové kvantové superpozici, a detaily se určí až když je potřebuji. S jablkem na stole si nejsem jistý, jestli se rozhodnout pro malý čárkovaný jonagold, velký lesklý golden delicious nebo nahnilou plaňku, a skutečný obraz tedy nemám. Vlastně, i když to teď zkusmo cíleně prokresluji, tak je to spíš sled vizualizovaných detailů, který si skládám abstraktně formou "co všechno vím o tomhle jablku" po jednotlivých, byť vizualizovaných, detailech, než že bych se držel té jedné obrazové scény a přidával to tam.

Když přemýšlím u RPGčkách, tak si uvědomuji některé zajímavé věci - mám třeba docela dobrou představu, jak vypadají jednotlivá prostředí, kde jsme hráli. Není úplně vizuální, ale je to zcela stejná představa, jakou mám například když vzpomínám na svou kancelář nebo na Karlštejn. Vím co kde je, dovedu si to představit když potřebuji, pár nejasností je záměrně trochu mimo ohnisko. Když se ale do hry přidá mapa, tak se trochu příliš upnu na půdorys a mám mnohem menší ponětí, jak to vlastně vypadá jako "záběr". Tam jsem fakt rád za to, když se do popisu dostanou nějaké popisné detaily, které mě nakopnou zpět k imaginaci.
Děj si představuji celkem poctivě v tom, jak je popsaný, nemám ale zásadní problém v něm dělat střihy - typicky ve skupinovém RPG sleduji tu postavu, která popisuje, co se děje, a ostatní, které jsou za ní, jsou prostě mimo scénu dokud se na ni nějak nedostanou. Tedy když někdo zůstane na chodbě hlídat, tak ho přestanu řešit, než se zase dostane do záběru a co se dělo mezi tím prostě velmi zběžně doplním zpětně.
Co mě ale teď samotného překvapilo je, že mám opravdu mizivé ponětí, jak vypadají ostatní. Myslím v obličeji, že je někdo zakutý v brnění a někdo drowí assassin, to jo. Obličeje bych ale fakt nakreslit nedokázal - a ne proto, že v tom nejsem zručný, prostě proto, že tu představu nemám. Dobrý token tomu asi trochu pomůže, ale stejně, ve skutečnosti tohle v představě vůbec neřeším.

Jinak mám to obdobně i v knihách. Při čtení si držím prostě tu úroveň prokreslenosti, která je potřebná - ale běžně popravdě docela "extrahuji" a plno detailů v popisu nechám jen jako něco, co ovlivňuje celkový obraz, ale reálně se to tam vkládat neobtěžuji. Typicky, a toho jsem si všiml už dávno, jsem moc líný se zdržovat přemýšlením nad převodem z imperiálních jednotek, a když v textu stojí, že má třeba zeď patnáct stop, tak to většinou prostě neřeším - ok, je tam zeď, uvidíme, jestli když z ní někdo spadne, tak poletí dlouho, do té doby zůstává s otazníkem. Samozřejmě záleží na knize, některé si vychutnávám.


Jo a vzpoměnl jsem si na tenhle tedtalk o tom, jak si lidi na autistickém spektru představují věci jinak. (Popravdě nemám moc rád tedtalks, protože tvrzení, jak věci jsou, si dle mého zasluhují i citace - ale tohle určitě stojí za shlédnutí a zamyšlení.) https://www.ted.com/talks/temple_grandi ... n#t-153768
Toto všechno jsou jen nějaké mé naprosto subjektivní dojmy.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20871
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Představivost

Příspěvek od Markus »

A co si představujete při hře?

Zmínka o tom, že si někdo hru představuje jako film, mi taky zní jako z jinýho světa. Já mám při hře v hlavě spíš prostor, ve kterém se pohybují abstraktní koncepty. :) Velmi snadno se mi představuje prostor, rozmístění objektů, vazby mezi nimi, ale není to vizuální, spíš pocitové. Ve vedlejším tématu jsem napsal, že si ve hře stavím 3D model prostoru, to je asi nejbližší přirovnání - není ale vybarvený a nemá konkrétní obrysy, je to celé dost abstrahované. Síť vazeb.

Samozřejmě záleží na tom, jestli dostanu vstupy - když se odehrává scéna v hospodě a já dostanu plánek místnosti nebo nějaký obrázek nebo se aspoň popíše, co kde je (vlevo bar, vpravo krb...), tak si to zasadím do té prostorové představy a už to tam mám. Když se to nepopíše, tak je celá hospoda spíš mlha. Koncept toho, že "jsme v hospodě", ale nemá to zadefinováno nic přesnějšího.

Když jsem četl o afantazii, tak jsem uvažoval, jestli ji nemám, ale nejspíš ne. Nějakou představivost přece jenom mám a lidi s afantazií mluví o tom, že si nedokážou nic ani představit. Když se řekne "buclatý hospodský utírá špinavým hadrem bar", tak si to představím - hodně vágně. Když budu hodně chtít, můžu na ten hadr pomyslně zazoomovat a představit si, že na baru zanechává mokrou šmouhu, která se leskne. Ale neřekl bych, že to vidím nebo že je to vizuální představa. Já prostě vím, jak vypadá hadr zanechávající šmouhu, ale nevidím to.

Ale tohle zazoomované popisování pro mě při hraní RPG rozhodně není defaulní. Představuju si to takhle jenom ve chvíli, kdy se něco zrovna popisuje. Jakmile se to popisovat přestane, zase se to pro mě rozplývá do pomyslné mlhy a sítě abstraktních vazeb mezi koncepty. Jsem zpátky v hospodě, sedím u stolu a vím, že hospodský je za barem, ale nijak konkrétně vizuálně si ho nepředstavuju.

Nebo jinými slovy: Při hraní RPG si věci nepředstavuju jako pohledem kamery, ale spíš jako prostor, ve kterém jsem a cítím ho spíš než vidím.

Už jsem tyhle experimenty dělal s jinými kamarády a něco jsem si o tom četl. Dlouho jsem si myslel, že to všichni musejí vnímat stejně a lišíme se jen v tom, že každý tu stejnou věc popisujeme jinými slovy. Ale ta slova se někdy tak extrémně liší, že prostě musejí popisovat i jiné vnímání. Například já s naprostou jistotou vím, že si nedokážu představit jablko před sebou na stole - jakékoli představování se musí odehrávat v mé hlavě (pomyslně vypínám vidění, přestávám vnímat vstup z očí, přesouvám se do hlavy). A když Marky píše o tom, že se mu na stůl to jablko promítá jako hologram a postupně se vybarvuje, tak je to pro mě úplně mimozemské uvažování.
Uživatelský avatar
Vitus
Příspěvky: 2664
Registrován: 21. 7. 2006, 09:03
Bydliště: Kladno

Re: Představivost

Příspěvek od Vitus »

Markus píše: 4. 5. 2021, 09:18 A co si představujete při hře?
To je dobrá otázka, ale u mne například závisí na tom, o jakou hru se jedná a jako roli v ní mám jako hráč nebo jako postava.

Například když jsme hráli Stínový potok, tak moje role coby hráče bylo hrát postavu (tedy nikoliv jako vypravěč) a v představě jsem si zabudovával věci, co se přes ostatní hráče děje Gerhardovi kolem na základě toho, co jsi jako vypravěč načrtnul a podle toho, zda byl Gerhard na řadě se mi představa přepínala z pasivního 3D vidění (alias izometrického) toho, co se děje, do in-persona vidění toho, co se děje Gerhardovi. Ovšem protože to byl one-shot, tak jsem tam neměl ten emocionální rozměr (ke Gerhardovi mám poněkud macešský vztah, takže je mi občas, jak se cítí, navíc je to trochu trotl s gumovým ksichtem a smrdí).

Když třeba hrajeme hru s naší regulérní skupinou, tam ta detalizace nejen objektů, ale třeba i pocitů, je mnohem vyšší a protože je to dlouhodbá kampaň a jednotliví hráči skrze svoje postavy mají dostatečný prostor na in-game a in-persona interakci, tak si pak klidně mohu "pohodlně sednout do diváckého křesla a užívat si tu scénu", kterou rozehrávají přede mnou.

Proto mne někdy baví dívat se buď na záznamy her nebo třeba i pozorovat něčí cizí hru, k účasti mi stačí vnořit se jako pozorovatel do toho, co se děje.

Samozřejmě nedaří se mi to vždycky (čím jsem unavenější nebo nějak mentálně vystresovaný, tím to jde hůř) a nejde mi to pro zcela všechno (nemám problém s klasickou fantasy, Star Trekem nebo Star Wars, určitě bych asi zvládnul i historicky laděnou dobrodružku, ale například Call of Cthulhu mi podobný požitek nikdy neposkytlo, stejně taky bych asi nezvládnul mechy nebo zombokalypsu), je to asi spojené s určitým očekávaným estetickým prožitkem, na který jsem asi tak nějak naladěn. (Jsem ten typ člověk, co obdivuje gotiku, renesanci, baroko i secesi, ale s kubismem nebo brutalismem už má problém, protože v tom tu estetiku neumí najít.)

Při tom všem nemám často problém udělat zoom-in na detail nebo zoom-out na celou krajinu z ptačí perspektivy. Navíc je to často spojenu i s určitým "a-ha" efektem, kdy i jako vypravěč najednou zjistím, že je tam navíc něco, čeho jsem si před tím v té své původní představě nevšimnul.

EDIT: Ještě taková historka na okraj - mám jednoho dlouholetého kamaráda, který od té doby, co jej znám vždy skvěle kreslil, cokoliv, jakkoliv, kdekoliv, kdykoliv, dokonce s jedním stejně postiženým spolužákem soutěžili v tom, kdo po paměti nakreslí lépe z paměti bankovku. Když jsem se ho jednou ptal, proč to vlastně nijak později nerozvíjel a nijak to nestudoval, tak on řekl, že ho to vlastně nikdy moc nebavili a nenaplňovalo, protože on jen tužkou, perem, pastelkou obtahoval na papíru obraz který tam celou dobu viděl. Tohle mi tehdy (a až dodnes) přišlo jako totální úlet, jenže teď si tak trochu drbu hlavu, protože podle toho, co píše Markus je to, co dělám běžně, že si představuji jak určitá krajina, budova, ulice vypadala kdysi (a to dělám v momentě, kdy na ní koukám), je asi taky pěkný úlet. :)
Sosacek
Příspěvky: 25735
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Re: Představivost

Příspěvek od Sosacek »

U me to zalezi na hre.

Pro Chuubo budu mit asi nejdetailnejsi predstavu, protoze se tam cekaji sceny typu "postavy sedi v parku pod stromem, piji vino a povidaji si o necem" a akce postav typu "jak jsem sedel na u silnice a koukal jak vitr vlni zlatymi klasy a mraky padi po obloze, tak mi ten moment prisel uzasny a ten pocit klidu se mnou jeste nejakou dobu zustal". Tam je snadne si dopredstavit jak vitr hybe listy a dik tomu stiny tanci na zemi.

Minimalisticke hry, freeform a PbtA jsou jen tesne za tim.

Naopak v thin client nebo v deskovkovych hrach si nepredstavuju skoro nic, protoze mi to nejak "nestoji za to", ta hra o tom neni a mam skoro vzdycky pocit ze ostatni to taky nedelaji a nechci "plytvat mozkovou kapacitu" kterou potrebuji na optimalni rozhodovani.

Treba boj v minimalisticke hre nebo PbtA nebo Chuubovi ve me vyvola jasne Atomic Blonde-like vizualy, zatimco v DnD je to sachovnice a kdyz mi hrac zacne popisovat jak cool vypada jeho kouzlo, tak si rikam "tyve proc s tim otravujes, rekni co kastis a jedeme, beztak je ten boj uz dost dlouhej".

Jak pise Vitus, tak moje ochota byt divak je primo umerna mire predstavy - u pribehovych her budu napnute poslouchat i sceny ve kterych moje postava neni, zatimco v deskovkovych hrach kdyz nejsem na tahu tak si budu cist na mobilu a ted online premyslet jestli si nepustit na vedlejsim monitoru ztlumene youtube video.
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Představivost

Příspěvek od Jerson »

Jedna věc k tvářím postav - podle mě je to dost zásadní věc pro hru, takže všechny postavy v naší hře mají svou podobu, a když hraju postavu já, tak v poslední době používám pořád stejného blonďáka, kterého mi kdysi našla jedna spoluhráčka pro textovou hru. A myslím, že to docela pomáhá ostatním představit si, co jsem za týpka.

Obvykle ho popisuju jako blonďáka s ostře řezanými rysy a modrýma očima, trochu elfí obličej, ale můžete si vyzkoušet, jak moc jste se s představou trefili.
Spoiler
Obrázek
Při hře si vizuálně a občas i zvukově představuju situaci, jako bych v ní byl. Některé věci jsou nezaostřené, jako pozadí na záběru kamery, ale když by bylo potřeba, můžu na ně zazoomovat. Když během popisu musím nějakou věc přidat, tak ji přidávám spíše na "volné místo" - třeba jsem si představil volný chodník před domem, ze kterého vedou schody ke dveřím jednotlivých domů (jako v HIMYM), a když je potřeba postavit tam navíc telefonní budku, tak ji nedám přímo před tem dům, který mám v představě vykreslený, ale "o dvacet metrů dál", kde po "zaostření" vystoupila z pozadí.

A tahle představa je tak prokreslená, že když bych hledal na netu telefonní budky v NY 1939, tak bych hledal přímo podobný výjev, který jsem si představil, tedy pohled podél chodníku lemovaném řadou domů, a až když bych nic takového nenašel, vzal bych zavděk jinou fotkou. Přičemž bych příslušně (ač nerad) upravil i svou představu okolo stojících domů, aby seděla s tou fotkou.

Moc nezáleží na tom, jakou hru hraju, zda Omegu, DnD nebo Wushu, scénu vidím ve všech případech stejně. Jen battleplán a figurky mi tu představu obvykle naboří a najednou přepnu do počítačového izometrického módu tahové taktické hry, což nemám moc rád.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16382
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Představivost

Příspěvek od MarkyParky »

Jerson: Porucha to fakt není, naopak je to celkem standardní featura, zejména ve stresu nebo při snížené viditelnosti, kdy mozek supluje oči.

Děti předškolního věku to mají dost neřízené a součástí jejich vývoje je naučit se to používat a potlačovat/řídit.

Jak lidí rostou, zůstane jim to jako fail-safe funkce na úrovni "rychlého myšlení" a do pomalého myšlení se to přestane cpát. Někteří to úplně odbourají, jiní se to naučí řídit, každopádně do popředí se v tom stressu/smyslové deprivaci a je to celkem standardní human factors issue, protože je to (myslím?) jeden z prvků fight or flight kaskády.

Porucha by to byla až ve chvíli, kdy se to člověku děje bez vnějšího důvodu a zároveň neřízeně, samo od sebe a nemůže se spolehnout na to, co vidí, i když v žádném stresu nebo deprivaci není.
Uživatelský avatar
komi
Příspěvky: 674
Registrován: 17. 8. 2012, 19:07

Re: Představivost

Příspěvek od komi »

Ad jabkotest: Na existující pracovní stůl si pořádně nic doprojektovat nedokážu - na stupnici 1, a to s odřenýma ušima. Když přestanu vnímat co vidím, tak si ten stůl dovedu jakžtakž představit i s jabkem. Představa je to nicméně velmi vágní a prchavá. Objeví se a hned zase zmizí a ještě jsou to spíš takové nesouvisející obrazy, kdy jednou je vedle toho jabka hromádka se špinavým nádobím, podruhé tam chybí kus stolu a vidím jen část přímo kolem toho jabka, se zbytkem se už představivost neobtěžovala, na stupnici dejme tomu 3.

Říkám si, že možná proto jsem tak bídná v testech na prostorovou inteligenci. Ač IMHO nejsem úplně blbá a mám různé logické hříčky ráda, tak takové ty úlohy "která krychle odpovídá rozložené síti krychle" jsou pro mě strašně těžké, protože se mi ta představa vždycky během vteřiny rozpadne nebo promění.

S tou visualizací tváří v rpg: postavy v rpg nemají tváře.

Tváře a osoby v reálném životě: pro každého člověka mám uloženo něco jako hash osoby (je to určitý dojem z ní, který zahrnuje něco ze vzhledu, mého vztahu k němu a okolí, v kterém člověka vídám, není v tom hashi ale nic konkrétního ze vzhledu) Když o tom člověku uvažuju, uvažuju nad tímhle hashem. Nedávno jsem si uvědomila, že když se s někým, koho znám osobně, bavím často online a nevídám jej naživo, vytvoří se mi pro tu online osobu ještě druhý hash a jen nějakým nečistým a nesystémovým workaroundem se ty osoby k sobě připárují.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Představivost

Příspěvek od York »

Add applespoon: There is no applespoon. Se zavřenejma očima možná tak černej flek.

komi píše: 4. 5. 2021, 11:12 takové ty úlohy "která krychle odpovídá rozložené síti krychle" jsou pro mě strašně těžké, protože se mi ta představa vždycky během vteřiny rozpadne nebo promění
S tímhle problém nemám, ale řeším to na úrovni tvarů, ne obrazů.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Představivost

Příspěvek od Jerson »

MarkyParky píše: 4. 5. 2021, 11:11 Jerson: Porucha to fakt není, naopak je to celkem standardní featura, zejména ve stresu nebo při snížené viditelnosti, kdy mozek supluje oči.
Ve stresu ano. Ale pokud by ti mozek prováděl zobrazení neexistujících objektů, když jsi v klidu a máš dobré pozorovací podmínky, šlo by o halucinace, byť vědomě vyvolané. A pořád mám namysli vyvolat si zrakový vjem, nikoliv představu takového vjemu.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16382
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Představivost

Příspěvek od MarkyParky »

A pořád mám namysli vyvolat si zrakový vjem, nikoliv představu takového vjemu.
Nejsem si jist, zda obojí není technický v tom mozku vlastně totéž, a jestli náhodou jejich rozlišení není dost arbitrární věc, podle momentálního rozpoložení vnímajícího.

Třeba takové vizuální sny - jsou to zrakové vjemy nebo představy zrakových vjemů?

Nebo co informace doplňená mozkem za slepou skvrnu?

Nebo barevné spirály, co vidíš, když si promneš oci a podráždíš oční nerv mechanicky?

To hle fakt není téma, kde by se dalo binárně škatulkovat a jednoznačně říct: "Tohle ještě přišlo jako vizuální informace zvenčí a tohle už si mozek vymyslel sám."
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16382
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Představivost

Příspěvek od MarkyParky »

Jinak u mě také RPG postavy nemají tváře, přinejmenším dokud mi někdo nepošle obrázek.

EDIT: Fakt jsem teď zmínil posílání obrázku, jako by digitální hraní RPG po netu už byl default? Fuck covid!
Sosacek
Příspěvky: 25735
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Re: Představivost

Příspěvek od Sosacek »

Ted jste tak dlouho pouzivali slovo "projekce," ze ted kdyz si predstavim jabko na stole predemnou, tak je to modry holograficky wire-frame model jabka s opsanou 3d krychli se souradnou soustavou $D
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Představivost

Příspěvek od York »

Taky sem si začal do vzduchu pomyslně čmárat průběhy grafů funkcí ;-)

(Měl jsem v prváku fakt úžasnou kantorku, která nám to natloukla do hlavy hydraulickym kladivem.)
Odpovědět

Zpět na „O hraní obecně“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 10 hostů