Hraní podle modulů

[Markus]

Tohle je téma věnované hraní fantasy RPG podle modulů/dobrodružství/jeskyní. V modulech se otevírá fascinující svět nápadů jiných autorů. Dobře psané moduly ve vás vzbuzují touhu si je zahrát, inspirují vás k dalšímu rozvíjení jejich myšlenek, využívání jejich prvků v dalších hrách. Dobré moduly vám dají zážitek, který pak navíc můžete sdílet s ostatními lidmi, kteří je hráli - "A jak jste tuhle příšeru vyřešili vy?" A především: moduly vám dají něco, co můžete s trochou přípravy vzít a hrát a máte garantovanou zábavu, aniž byste museli doma dlouhé hodiny všechno vymýšlet sami. Proto se dělají, proto se tisknou, proto dnes existuje kvetoucí scéna webových modulů s tisíci a tisíci PDF ke koupení a stažení.

Pojďme si o nich povídat. Uvítám vše od vašich obecných zkušeností s dobrodružstvími (Prokletí Karaku? muhehe), přes zážitky, recenze, doporučení a varování. Nebo snad sháníte nějaký modul s konkrétními parametry a chcete doporučit? Nebo máte nějaký obecný názor na hraní s moduly, o které se chcete podělit? Sem s tím.

Odkazy:
Všechna dobrodružství v databázi.
Diskuze s doporučeními konkrétních skvělých modulů
Separátní diskuze k dobrodružstvím pro 5e (je jich hodně, zaslouží si zvláštní diskuzi)
Recenze dobrodružství na Markusově blogu
A něco podobného ve zvukové podobě jako podcast Dinosaurium obskurních světů
Markusův dloooooooooouhý seznam doporučených modulů pro D&D a podobné hry - anglické moduly, výběr na základě recenzí, většinu osobně neznám

[Markus]

Marky, já chápu to, že potřebuješ šetřit časem, ale nečtení dobrodružství je trochu overkill – respektive většinu dobrodružství ti to úplně vyřadí z úvahy a zbyde ti jich jen pár, a to budou ty nejvíc hipster OSR počiny od lidí, co se mazlí s layoutem. Ale všude jinde je standardem očekávání, že si to přečteš a nějak se připravíš. Což, jasně, ty nechceš, a zároveň je pravda, že použitelnost je důležitá hodnota...

Nicméně - to podstatné - nemusíš dobrodružství číst moc pozorně, abys poznal, jestli je „obsidiánová soška chapadlovité příšery“ uvedená v popisu nějakého pokladu podstatná nebo není. Když si to přečteš aspoň jednou a aspoň zběžně, tak odpověď prostě víš. Týká se dobrodružství nějakých chapadlovitých příšer? Ano? Tak vidíš...

Já si fakt nedokážu představit žádnou situaci, kdy bych záměrně vypustil něco, co jsem považoval za banalitu, a ono se pak ukázalo, že to bylo tak podstatné, že vypuštění mi boří hru. (A já to nedokázal stejně banálně napravit - např. tím, že bych tu věc hodil zpátky do nejbližší místnosti.) To je snad fiktivní problém, co nemůže nastat. Pokud po přečtení dobrodružství něco považuju za banalitu, tak snad nemůže být možné, aby to bylo podstatné.

A ano, konkrétně popsané obsidiánové sošky (hodnota 220 zl) jsou pro mě výrazná přidaná hodnota oproti "sem vlož poklad, jaký chceš".

EDIT: Jakože dokážu si představit špatně udělané dobrodružství, které bude tak blbě a nepřehledně napsané, že ani já nepochopím, co je podstatné a co ne. Ale to je problém blbě napsaného dobrodružství – ne problém konkrétnosti. Tohleto zrazování lidí od konkrétnosti je cesta do pekel.

[MarkyParky]

Já si fakt nedokážu představit žádnou situaci, kdy bych záměrně vypustil něco, co jsem považoval za banalitu, a ono se pak ukázalo, že to bylo tak podstatné, že vypuštění mi boří hru.

Uvažuješ strašně binárně.

Mě se několikrát třeba stalo, že jsem rychle reflufnul nebo vyměnil něco, co jsem považoval za banalitu - a ukázalo se, že to bylo důležité.

Teď mi třeba vytanulo na mysl, že jsem kvůli něčemu podobnému musel mít v závěru ToA sedminohého mechanického pavouka a předělávat básničku.
Protože prostě nic nenasvědčovalo tomu, že počet stran jednoho z pěti McGuffinů, co se sbíraly, bude mít (jako jediný z nich) význam o padesát místností dál a já si jednu stranu (chybou) ubral - a když jsem to zjistil, mávnul jsem nad tím rukou, protože u zbývajících čtyř McGuffinů stejného typu ten počet stran význam neměl žádný, než estetický.

Tohleto zrazování lidí od konkrétnosti je cesta do pekel.

Já bych pro jistotu připomněl, že to nejsem já, kdo od něčeho zrazuje lidi od nějakých postupů, ale ty.

Je to vždycky tvůj silný výrok, který zrazuje lidi od jisté (IMHO zdravé) míry neurčitosti, který mě vyprovokuje k obranářské reakci a nutnému konstatování, že věci nejsou tak černobílé, jak je předkládáš .. a dokonce jsou situace, kdy benefity z neurčitosti převažují nad benefity konkrétnosti (např. zmiňované nalezení random tretky).

Kdybys tu nevedl tak silný džihád (mimochodem taky dost nekonzistentní - u random encounterů ti estetika náhody nevadí, ale u random pokladů jo?) ve stylu "konkrétnost je jediná správná cesta" a připustil, že to jde dělat i jinak, tak bych vůbec neměl potřebu se ozývat.


TL;DR: Mě nevadí konkrétní věci. Ať si klidně v modulech jsou. Mě vadí bashování alternativního přístupu přiměřené neurčitosti, který shledávám (občas) vhodnějším, protože mi snáze dovoluje vkládat vlastní nebo náhodný obsah.

[Markus]

Kdyby byla náhodná setkání napsaná stylem "vymysli si náhodná setkání“, tak mi to samozřejmě vadí.

Když dostanu tabulku konkrétních setkání, tak je to super.

[Selhan]

Norde, nevim, kdes nasel v Dungeon Worldu rasy jako povolani, nicmene pravda je, ze DW se na tohle nehodi.

Muj navrh je Grimoar.

[MarkyParky]

Kdyby byla náhodná setkání napsaná stylem "vymysli si náhodná setkání“, tak mi to samozřejmě vadí.

Ještě chvíli budu relativizovat...

Všiml sis, že tvé oblíbené DCC ti v modulech s oblibou v "tabulce náhodných setkání" vyhodí výsledek typu "nějací thugs" a předpokládají, že flavour si už máš sám dohodit podle tabulky zvláštností z příručky? V čem se to liší od "nějaká tretka" s předpokladm, že si dohodíš z tabulky v DMG, jaká?

[Markus]

Tohle je dost vágní příklad, chtělo by to konkrétní příklad z konkrétního dobrodružství. Ale hlavně jsem snad na žádné dobrodružství z DCC nepsal poctivou recenzi, takže těžko můžeš soudit, že bych to tomu nevytknul.

EDIT: Jinak ale fakt nevím, o čem teď mluvíš, protože nic takového si z dobrodružství pro DCC, co jsem četl, nevybavuju. Zdroj, plz, celkem mě to zajímá.

[York]

Hraju jednou týdně dvě až tři hodiny. Víc než minidungeon stejně nestihnu. Skřetí jeskyni jsme, včetně nějakého běhání po lesích kolem, hráli tři sezení

Přijde mi, že délka hry nezávisí ani tak na velikosti podzemí a počtu místností, jako spíš na množství hratelnýho obsahu*. Když vezmeš ten samej obsah a roztáhneš ho do víc místností, tak tím tím hru prodloužíš minimálně.

* A taky na jeho "výživnosti". Prokletej ubrus z Krvavý vily nám vydal na mnoho hodin hry.

[MarkyParky]

K modulu z DCC později (myslel jsem si, že jsem to viděl v těch Maskách Lankmaru u Pavouků, ale teď to tam nemůžu najít. Jestli jsem si to s něčím splet, nasypu si poctivě popel na hlavu), teď jsem měl rozepsané ještě zpřesnění/disclaimer - ono to není tak, že bych s tebou nesouhlasil úplně. Ta myšlenka, kterou prezentuješ není ani pro mě špatně. To, co mě tahá za uši, je ale absolutnost, s jakou tu myšlenku tlačíš.


Že třeba u Včelích pramenů mrmláš na to, že není jasné kde včely jsou, to mi přijde fér připomínka, byť se dá namítnout, že od toho je tam ta tabulka náhodných setkání, která se o populaci lokací postará.
Že mrmláš na absenci celkového počtu už mi mírně zvedá obočí - k čemu ho potřebuji, pokud nejsem murder-hobo, co chce ty včely vykuchat do posledního kusu?
Že říkáš, že si GM má nastavovat nanejvýš jednu proměnnou, to už mi přijde jako zoufalá nedůvěra ve schopnosti průměrného GMa, ale budiž.

Ale následný rant na to, že nevíš kolik je potřeba kytek na výrobu ? WTF?!?

Já to taký nevím, a v polovině systémů co hrávám to dokonce nebudu vědět ani poté, co dobrodružství skončí a postavy bombičky úspěšně vyrobí. To je totálně nadbytečná informace. Prostě potřebuju "dost kytek" a pravidlo o random tabulce říká, že když sbírám kytky, trvá to "dlouho" a přijde random encounter.

Spousta systémů nepracuje s fixním zoomem a nepotřebuje vědět, kolik kol se budou sbírat kytičky. Takovéhle zarámování ti bohatě stačí, abys mohl vzít do ruky kostky a dozvědět se, co bude dál.

Vůbec ta úvaha, že bys snad měl házet na tu náhodnou tabulku desetkrát je stižená biasem přemýšlení v systémech/modulech s konstatním plynutím času. Chtít po autorovi bezsystémového modulu, aby ti tohle určil a vybalancoval, když spousta systémů nic takového nezná, je IMHO nejen nesmyslný požadavek, ale dokonce požadavek jdoucí proti designové filozofii nejedné hry.

[MarkyParky]

Jo, fakt jsem si to s něčím spletl. Thugové u Pavouka jsou popsaní a nejsou v random encounteru.

[Markus]

Super příklad!

Pro kontext: Recenze Včelích pramenů.

Venkovní lokace, zuří tu obří včely. Jediným zdrojem nebezpečí je tabulka náhodného výskytu včel. Tahle:

Tabulka je udělaná tak, že vlastně postupně graduje. Při prvním hodu je nepravděpodobné, že ty včely potkáš. Ale s každým dalším hodem stoupá šance, že nastřádáš nějaký postih (číslo k přičítání na příští hod) a ty včely konečně spustíš. Nord chtěl docílit toho, aby tabulka simulovala aspekt toho, že čím víc času venku trávíš, tím větší šance, že se na tebe včely sesypou. A má to vymyšlené dobře. Je to dobrá tabulka.

Dva důležité postřehy:
- Tabulka ale nutně potřebuje, aby se házelo opakovaně.
- Proto já od autora očekávám, že do dobrodružství nadesignuje důvody a záminky, proč házet opakovaně. Protože když tam ty důvody nebudou, je ta tabulka bezcenná – když ji nemám důvod spouštět, je to sice pěkná tabulka, ale k ničemu.

A ted důvod vypadá (mimo jiné) takhle:

Řešením by mohla být masovější výroba pachových bomb. Aby měli šmoulové reálnou šanci na útěk, bylo by potřeba bomb vyrobit aspoň deset. Na jednu dávku je ale třeba materiálu ze dvou až čtyř včel a květiny.

OK, takže hráči potřebujou kytky na bomby. Jdou je trhat...

...a teď... nějak podvědomě tuším, že když budou trhat kytky na jednu bombu, stihnou to rychleji (jeden hod?). Ale co když budou chtít trhat kytky na pět bomb? Stihnou to stejně rychle (jeden hod?), nebo to bude trvat déle (pět hodů? něco mezi?). Ideálem je vyrobit bomb „aspoň deset“. Kolik hodů to znamená?

Tohle je důležité. Ale není to důležité proto, že já vždy a za každých okolností chci mít definováno všechno přesně. Dokonce bych řekl, že za normálních okolností bez jakékoli časové tísně by zadání „přineste mi kytky“ bylo úplně akorát. Ale je to důležité ve vztahu k té tabulce. Protože to dobrodružství na jednu stranu strašně chce pracovat s časovým aspektem, ale potom nechává na mně, abych si ten časový aspekt střílel od boku. Což mi vzhledem k tomu, jak hodně důležitý tu ten časový aspekt je (opakuji: je to jediný zdroj nebezpečí) – přijde nedotažené. Prostě bych očekával, že ten nejdůležitější element bude dopracovanější.

A není to tím, že jsem „stižený biasem přemýšlení v systémech/modulech s konstatním plynutím času“. To není můj bias! To Nord sám se rozhodl opřít veškerou nebezpečnost o tabulku náhodných setkání, která vyžaduje opakované hody. Tím udělal z času důležitý designový prvek.

===

Mimochodem, celá takhle úvaha je asi tak trochu zbytečná, protože mi teď dochází, že limitujícím faktorem v tomhle případě výroby bomb nebude počet kytek, ale počet žihadel Takže na opakovaný sběr kytek asi ani nedojde. Což snad nesnižuje váhu kytek jako ilustrativního příkladu - jen jsem na to chtěl upozornit.

EDIT: Nicméně musím uznat, že v celkovém důsledku pro hru je zrovna tenhle příklad fakt marginální. Horší mi přijde třeba tohle:

Jedna šmoulice může pomoct postavám otráveným včelím jedem, „má ovšem jen limitované zásoby surovin“? Aha, a jak moc limitované?

[MarkyParky]

Ta tabulka říká, že máš házet 1x za blíže nespecifikované delší činnosti. Neříká nic o OSR 1x za deset minut.

Vůbec není vázaná na simulační plynutí času ve fikci, je vázaná na dramatická rozhodnutí hráčů "dělat něco, co trvá déle". Smiř se s tím, že i když je plynutí času důležitým prvkem, nemusí být pravidelné a tikané EDIT: (simulačními) hodinami.

A tohle tvé podvědomé tušení:

. nějak podvědomě tuším, že když budou trhat kytky na jednu bombu, stihnou to rychleji (jeden hod?). Ale co když budou chtít trhat kytky na pět bomb? Stihnou to stejně rychle (jeden hod?), nebo to bude trvat déle (pět hodů? něco mezi?)

je přesně ten bias, o kterém mluvím.

Když tohle budeš hrát v DrDII, tak kytky na jednu bombu budu trhat běžnou akcí a kytky na pět (osm, deset, to je jedno... prostě víc než jednu) bombu budu trhat akcí s použitím manévru rozsáhle, pořád ale půjde jen o jeden jediný hod a nebudeme řešit v minutách, kolikrát si na tu tabulku mám hodit.

A o tom, jestli přijde na řadu druhý hod na random tabulku třeba rozhodne případný neúspěch a rozhodnutí hráčů se vyčerpat tím, že stráví na louce víc času ....

[Markus]

A o tom, jestli přijde na řadu druhý hod na random tabulku třeba rozhodne případný neúspěch a rozhodnutí hráčů se vyčerpat tím, že stráví na louce víc času ....

Přesvědčil a poučil jsi mě. Piš si bod.

[York]

Nečetl jsem modul, takže jen letmá poznámka: Když je v modulu minihra, tak ji fakt nechci jako PJ dodělávat a ladit v průběhu hry, naopak očekávám, že to za mě otestoval a vyladil autor. Tj. souhlasím s Markusem, že potřebuju vědět, za jakejch okolností případně jak často to mám házet. Pokud to mám odhadovat, tak je trackování bonusů k hodu na random tabulku úplně zbytečný, to můžu rovnou odhadovat všechno a spustit útok včel, když mi to přijde vhodný.

Další věc je, že aby to nebyla jen zbytečná byrokracie pro PJe, hráči by měli mít možnost přijít na to, jak to funguje, aby s tím mohli pracovat. Tj. měli by například vědět o tom, že se ve hře měří čas, a po jak dlouhym intervalu se hází. Aby pak mohli říct "stávíme tady hodinu, ale další už riskovat nebudeme".

Spíš bych se to ale snažil zjednodušit.

[Jerson]

Úplně si předstsavuju, jak po nějakém drsném boji se hrdinové podívají na oblohu, nastaví přesýpací hodiny na nějakou dobu a jeden prohlásí "Rychle, za deset minut se spustí další setkání a to už tady nechceme být."

Osobně bych rozhodně jako hráč i jako Vypravěč nechtěl, aby hráči přišli na to, jakým způsobem se měří metaherní čas, a už vůbec ne, aby toho dokázali využít. Nechci hrát v Hollywoodských filmech, kde každá událost musí mít jasně daný coutndown, ke kterému se hrdinové aktivně snaží nedostat.

[Nordoslav]

Faktická: dneska bych už včely designoval dost jinak, za tu dobu jsem díky oneshotovému discordu nabral spoustu zkušeností s rozličnými systémy a jednoduše bych dal včelám stav v klidu/nasrané a jedny hodiny, které by přepínaly. Každý neúspěch, úspěch s komplikací nebno hlasitá akce posouvá hodiny. Pokud už hodiny není kam posunout, hoď si cos přilákal.

Myslím, že jsem tehdy dost psal modul abych se zavděčil názorům na fóru (A zdaleka nejen Markusovým, aby bylo jasno) a přesvědčením, že OSR je dobrý nápad (které mě od té doby naštěstí opustilo :-p), kdežto teď mám mnohem jasnější představu (stále ale nejsem u konce cesty) jak JÁ chci budovat drama ve fikci.

PS.: Všichni řeší trhání kytek a ignorují fakt, že na žádné nedojde, protože na paloučku leží už natrhaný košík (EDIT: testováno na lidech)