[Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Zápisy a zážitky z vašich her, pomoc s přípravou, společné hraní.
Odpovědět
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

[Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od MarkyParky »

Herní vlákno
Organizační vlákno

Mapa:
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek


Hrajem.
Naposledy upravil(a) MarkyParky dne 25. 6. 2020, 14:57, celkem upraveno 14 x.
Jezus
Příspěvky: 2601
Registrován: 26. 1. 2018, 10:35
Bydliště: Brno

Re: [Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od Jezus »

... u pasti v truhle ...

Rangok byl už příliš unavený a navíc spěchal - měl pocit, že teď pořád spěchá, bez oddechu a odpočinku, nejspíš přímo do náruče smrti. Jen nevěděl, jestli bude mít jméno Morana či Haštara. To však neznamenalo, že nějakou tu past nečekal. Skřetí rasy nikdy příliš neoplývaly vzájemnou důvěrou a Rangok byl jen jedním z příkladů, proč tomu tak bylo.

Rangok: 2D6+ → 11(5 +6 + 0)#Kejklíř 8)

Když smrtka - či spíše její družka nemoc Tetanie - mávla svojí rezavou čepelí, Rangok uskočil jako vystrašená krysa, jakou se již nějakou dobu cítil být. Živá vystrašená krysa, dodal v duchu.

Vystrašená krysa křečkující stříbrné poháry, dodal znovu. Krysa cpoucí do pytle poměrně lehkou a pohyblivou, ale za to pověstně pevnou trpasličí zbroj - kterou kdyby měl od začátku, nebyl by byl tak zřízený - mimochodem. Krysa, strkající si za opasek až obřadně vyvedenou sekeru s ostřím vykládaným stříbrem. Krysa...
"Safíry!" vydechl ohromeně. Jakožto skřet měl ve skutečnosti jen velice mlhavou představu o ceně drahokamů - ve zlatě a stříbře se orientoval přeci jen lépe - ale to neznamenalo, že ho pohled na ně nenaplňoval radostným pocitem hrabivosti.

Okamžik zauvažoval, kam si kameny nacpat. Nakonec rezignoval na obě své boty i poněkud hlubší skrýše. Už tak měl ve svém životě bolesti dost, nehledě na to, že Haštara dost možná uměla číst myšlenky. Zejména však rozhodl fakt, že vzhledem ke stavu, v jakém oba byli, mu nepřišlo nijak zvlášť jisté, že by měli přežít oba, a pokud, bude to právě proto, že zůstanou spolu. Nemělo tedy moc smysl trpět a riskovat kvůli možnému budoucímu okradení Haštary. Navíc dojde-li v budoucnu skutečně na lámání chleba, stejně se nejspíš povraždí kvůli černému kameni, a v tom případě by bylo takové noblesní, když by vítěz nemusel poraženého nějak zvlášť pitvat kvůli zbylým cennostem...

Kameny tak prostě skončily v jednom z Rangokových měšců. Doufal jen, že na ně nebude černý kámen žárlit.

Goblin si nadhodil pytel se zbrojí na zádech a vyúpěl zpět na chodbu.

Když spatřil mrtvého sarkona, vrhl trochu vyčítavý pohled na Haštaru a v duchu si udělal poznámku, že nikdy nesmí věřit její případné nabídce bezpečného odchodu. Smrt Haštara byla ryzí pragmatik. Rangoka napadlo, zde nemá v rodokmeni nějakého goblina...

"Já sebrat poslední duše, ópaní," zamumlal a dal se do práce. Věděl, že snaha sbírat je rychle trhá jeho vědomí. Ale nedbal na to. Bylo by pohrdání jeho druhy nechat je zemřít zbytečně jen proto, že sílu své vůle pro dnešní den již vyčerpal. Otevřel mysl šepotu, který začínal slyšet jen on a dal se do své - snad poslední - dnešní práce.

Rangok: 2D6+3 → 10(1 +6 + 3)#Zaříkávač(Rozsáhle)
Abych měl z čeho zaplatit manévr rozsáhle, dávám si Duševní jizvu Zásvětní šepot (náročnost na odolání lákání běsy a podobnými sila)


Vlastně tomu začínal přicházet na chuť. Obřad už prováděl prakticky bez soustředění a šepotající hlasy ho uklidňovaly...

Haštara může. Před určením definitivní trasy odchodu však prosím o předání slova.
Uživatelský avatar
Log 1=0
Příspěvky: 2692
Registrován: 20. 7. 2017, 14:06

Re: [Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od Log 1=0 »

U jezírka
"Ne, příteli, rozhodně si nechci nic vyřizovat s trpaslíky. Sice jsme splnili úkol, který nám dali, takže mám nepochybně nárok na odměnu, ale v současné situaci mi nepřijde... adekvátní jít si ji vyzvednout. A mám mnoho práce, byť jsem to sám nečekal. Ale budeš mi chybět, příteli."
Zabodnu standartu do země a obejmu Edwarda. Ignoruji jeho překvapení a šeptám mu do ucha:
"Řekni králi, že až odejdeme, musí zapečetit vchod, jak nejlíp to půjde. Musí ho hlídat, nesmí dopustit, aby je Razmir znovu zaskočil. Musí zdržet jeho návrat, pokud budou moci a bude to třeba. Alespoň než budu mít dýku, kterou by mělo smysl vrazit mu do zad. A buď zdráv a opatrný, příteli."
Pustím ho a opláchnu si obličej v jezírku, nemá cenu si na nic hrát. Pak znovu zvednu standartu a vydám se najít vstup, ke kterému skřeti budovali své lešení. Není zrovna tam, de bych to dle nižšího patra hádal, ale najdu ho a spustím se jím dolů. A dám si u toho pozor, aby ta vlajka hezky vlála.
"Co to má..." vyrazí ze sebe přítomný troll.
"Jsem generál Halotan. Razmir mne před svým odchodem pověřil velením. Ať tví dělníci doběhnou pro nejvyšší velitele. Musíme se připravit na přesun.

O hodně později v jeskyních za Karakem
"Generále," řekl jeden z kněžích temných trpaslíků, "když jste hovořil o přesunu, čekal jsem, že máte na mysli útok."
"Neměl," odpověděl jsem, "ale boj možná bude. Nebo možná taky ne. Jsou temní trpaslíci připraveni?"
"Jistě, jsou připraveni doručit poselství, jste sepsal. Ale žádné nenese Razmirovu pečeť."
"Ovšem, jsou sice ve věci úspěchu Razmirovy armády a získání spojenectví pro nás, ale ty listy, ty jsou ode mne."
Předám trpasličím poslům listiny.
"Tenhle je pro dceru knížat ze Slunného hvozdu, tenhle pro dceru knížat Temného hvozdu, tenhle pro dceru knížat Nejhlubších jeskynní, dceru starosty Plovoucího města, pro syna předáků Temných, pro dceru knížete Vysokého města, Ciprofloxacinu. Nepochybně všichni kontaktují další spojence. Náš den nadešel."
Dívám se na odjíždějící posly a vzpomínám. Na otce, který mě vyhnal z domu, protože mi dával za vinu vlastní neúspěch, protože jsem se staral moc o knihy a křivule, protože jsem byl tajemný jako jeskyně a trávil v nich moc času. Na své lidské přátele, které jsem znal jen chvíli. Na to, až se vrátím domů čekám od doby, kdy oni byli dětmi. Hněv na mého otce trval celá ta léta, aby ho vystřídalo krátké a intenzivní přátelství. Oboje cítím, silně to cítím , ale už mi to nevládne. Mnohem víc mi hlavou proudí touha. Touha po sladké, po velké, po slastné moci.
"Nejspíš se přeci jen ještě uvidíme, tati," řeknu nahlas, i když mne otec samozřejmě nemůže slyšet, je opravdu hodně mil odsud, "nejspíš ti tvůj syn ukáže, že není budižkničemu. Nejspíš naplní tvůj plán, který ti prý pokazil, a knížata všech elfích plemen se opět spojí pod jedno vedení. Nejspíš v něm bude hrát svou roli. Nejspíš předáš moc svým dětem, které ukáží, že jsou toho hodny, stejně jako ostatní knížata. Nejspíš si budou všechny ty děti pamatovat na ty zákazy a nařízení, které jste jim ukládali dlouho po dosažení dospělosti. Nejspíš budu u všeho, u čeho jsi říkal, že bych měl být," rozhlédnu se po hordách všech skřetích a některých obřích ras a pohlédnu na zástavu démona, která mi nad nimi dává moc, "nejspíš se ti to nebude líbit."

Halotanův příběh bude možná ještě pokračovat (přemýšlím, že by se dal použít jako záporák nebo questgiver v nějaké domácí kampani) ale to už nebude v Karaku.
You are lords. We are slaves. But slaves of our lords are mightier than lords of your slaves.
***
Chcete nové lidi v RPG? Zabraňte jim potkat Jersona. Nováčci, kteří potkají Jersona, mají vždy mnoho problémů začít hrát. Ti co ho nepotkají, takové problémy nemají.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od Markus »

... stále ještě v prvním patře Karaku ...

Haštara zkontrolovala svého učedníka, a když se ujistila, že pracuje, jak má – rozuměj, vybírá cennosti a pak se pouští do sběru duší –, jenom uznale pokývla hlavou a vyrazila do šamanovy komnaty. Už tady byla dřív, ale v kůži někoho jiného. Naživo vypadal obětní stůl se zaschlou krví ještě zlověstněji.

Cítila, jak jejímu kouzlu dochází síla a byla si vědoma toho, že by nemusela být první, koho vlastní chamtivost stála život. Hlavně nepodlehnout stejné chybě - ne teď, po tom, co všechno se jí podařilo přežít. Ne teď, když byla tak blízko získání ohromné moci.

Shodila batoh ze zad a honem do něj naházela do všechno, co vypadalo cenné, a všechny magické propriety. Na přebírání bude čas později.

Marky, abychom to urychlili, nebudu čekat na popis místnosti - ber to prosím tak, že poberu všechno, co uvidím při letmém prohrabání místnosti a bude to stát za to. Záměrně nechci otevírat nějaké zámky, podezřelé truhly a jiné potenciální záludnosti, protože Haštara sama cítí, že jediná chyba jí může stát život. Ale kdyby tam byla třeba nějaká přenosná šperkovnice, stálo by za to hodit ji do batohu a otevření riskovat v bezpečnějších časech.

Za chvíli už byla zpátky na chodbě, kde se Rangok skláněl nad čerstvě zabitým sarkonem. Všimla si výčitky v jeho očích.

„Kdybych to neudělala, přivedl by posily a zabili by nás,“ řekla a slyšela, že hlas se jí víceméně vrátil do normálu. I uvažování začínalo být spíš její vlastní. „Znáš skřety,“ pokusila se o chabou výmluvu.

„Pojďme, Rangoku, musíme pryč, kouzlo za chvíli vyprchá. Na křižovatce doprava a ven tajnou chodbou – tam, kde jsme se poprvé potkali.“

Sudí, co jsem pobral? Rangoku, chtěl jsi slovo.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: [Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od MarkyParky »

Haštara vybrala cennosti z otevřené truhlice. Bylo vidět, že už to před ní udělal Sarkon ... a jak se jí obával, bez ladu a skladu je naházel zpátky.

Sbalila pět zlatých prstenů a tři velké zlaté talíře.

Druhou truhlici, z jejíhož víka cítila magii, nechala raději zavřenou.

Když vyzvala Rangoka k opuštění Karaku ....
MarkyParky: 1D12 → 1(1)
... zaslechla kroky a hlasy Zlobrů, vracejících se z latríny.

Zahlédli mrak v odbočce a s bojovým křikem se vrhli kupředu, nevěda, že je v mraku čeká smrt.


MarkyParky: 1D20 → 20(20)
MarkyParky: 1D20 → 5(5)
MarkyParky: 1D20 → 11(11)
MarkyParky: 1D20 → 6(6)
MarkyParky: 1D20 → 11(11)
MarkyParky: 1D20 → 20(20)


Bylo ale vidět, že kouzlo slábne, protože ještě před chvílí by mrak nemilosrdně zabil každého z nich, teď se ale dva z šesti prodírají vpřed.

Trollové:
* Pro Haštaru
Atk Obrovské ruce+4 melee (2d6+4), 2x za kolo
AC 12 kůže jako kámen
Životy: 4d8+4
* MarkyParky: 4D8+4 → 29(4 +8 +5 +8 + 4)
* MarkyParky: 4D8+4 → 17(5 +1 +6 +1 + 4)
MV 40’ = 8sh;
Act 1d20;
SV Fort +2, Ref +1, Will -1; AL C.

* Pro Rangoka
Charakteristika 4: (dovednosti bojovníka, orientace v divočině, velení)
Sudba: 12+1 = 13
Hranice: Tělo:6/Duše:3/Vliv:5
Přirozené zbraně: 2x obrovské ruce (dlouhá drtivá)
Přirozené zbroje: Kůže jak kámen (kůže)
Zvláštní schopnosti: Ztělesněná zkáza (obrovské ruce), Pádný úder, Vůdce skupiny (skřeti a zlobři z prvního patra)
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: [Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od MarkyParky »

MarkyParky: 1D20 → 9(9) - 7 < 11
MarkyParky: 1D20 → 12(12) - 7 < 11


Zbývající trollové se vyděsili smrti svých druhů a obrátili se na útěk.
Jezus
Příspěvky: 2601
Registrován: 26. 1. 2018, 10:35
Bydliště: Brno

Re: [Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od Jezus »

"Jistě, paní," přikývne Rangok, "Jen se ještě rychle zastavit v žrádelně. Vařiči pryč. Sebrat zásoby."

Jak řekne, tak udělá. Nedělá si valné naděje, že najde něco skutečně chutného, ale zásobárna s masem je hezky daleko, aby byla v co největším chladu. A na výpravu tam nemají čas.

Rangok proto pobere v kuchyni cokoli, co vypadá jako potravina - i budoucí - a prostě to nahází do pytle. Dokonce přemýšlí, že by do něčeho nalil zbytek připálené šlichty z kotle, ale nakonec se rozhodne, že je to potravina, která je už minulá.

Vyběhne zpět na chodbu, jen aby viděl půltucet zlobrů běžet skrze rudou mlhu k Haštaře. A dva dokonce přežijí.
Z hrdla se mu vydere rezignované 'Meh!' a z posledních sil začne vymýšlet, jak rozběhnuté zlobry zastavit a pak ošulit. Naštěstí se v nich - tváří v tvář okamžité smrti jejich druhů a bolestivé zkušenosti s již řídnoucím mrakem - probudí pud sebezáchovy a vrátí se, odkud přišli. Do hajzlu.

Rangok pokračuje se svojí paní k tajnému východu, ale doufat se ještě neodvažuje. Je mu jasné, že Osud je příliš chytrý a škodolibý, aby tohle byl konec. Největší skřípění zubů tak goblina ještě čeká. A jistě to bude něco mnohem nápaditějšího než jednoduchá a vlastně milosrdná smrt z rukou zlobra.

Moudrý a dobrotivý PJ? ;-) (Případně Haštara)
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: [Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od MarkyParky »

Rangok nabral v kuchyni trochu zásob, překvapilo ho, že byly lepší, než na jaké byl zvyklý. Um náhradních kuchařů ze spodního patra byl znát.

Zlobři zmizeli kdesi v propletencích chodeb na východě a ozvěna k Rangokovi a Haštaře donesla další zděšený řev, když místo posil našli v ložnici své mrtvé druhy.

Krvavé mraky se ale úplně rozplynuly a tahle vyděšená dvojice jistě časem najde nějakou živou posilu a s ní se vrátí. Rangok s Haštarou tedy společně odvalili kámen v tajném vchodě a vyhlédli ven z jeskyně.

Obloha už získávala světlý nádech, jak se sluneční kotouč chystal vyhlédnout zpoza obzoru. Svítalo. Rangok ucítil záchvěv nastupujícího magického okamžiku.

I Haštara ucítila příval magické síly ... a v ní ozvěnu závazků, ke kterým se upsala během svého čarování. Blížil se okamžik, kdy někdo požádá o první splátku .... , ale to už bude jiný příběh.

Dál už je to vaše ..... epilog a tak ...
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22590
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: [Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od Jerson »

Když Halotan odešel, otřu si oko, do kterého mi spadlo nějaké smítko. Skoro to vypadalo, jako bychom se viděli naposledy.
"Tak pojď, Cedriku. Tebe čeká celý zbytek existence, a já už chci jít zase na povrch."
Zamířím k trpaslíkům.

O něco později už vykládám králi a jeho rádcům detaily naší mise.
"... a když byl sir Cedrik už už připraven vrhnout se na něj, tak Razmir pochopil, že tu nemá šanci, prohlásil něco o tom, že se vrátí, a zmizel, bohužel i s Holí. Halotan v tuhle chvíli už odvádí skřetí armádu pryč z Karaku. Ještě mi řekl, abyste zabezpečili vstup do sféry, aby jí Razmir nemohl projít zpět, dokud Halotan nezjistí jeho slabé místo. A to je vše."

Odmlčím se nechám trpaslíky, aby mé vyprávění vstřebali. Síň je prakticky plná, kromě obránců palisády si snad všichni ostatní přišli poslechnout, jak jsem Cerdika probudil a on - s naší malou pomocí - přinutil Razmira ustoupit. Posily, které přichází, a tím vlastně i náš původní úkol, teď nějak pozbyly smyslu, ale zase trpaslíky nečeká velká bitva, při které by mnoho z nich zemřelo. Dostanou své město zpět bez boje.

"Nicméně, sir Cedrik je teď velmi vyčerpán a bude potřebovat vaši pomoc, protože zpět do zásvětí se vrátit nemůže. Ne teď. Navíc projevil touhu stát se - díky umění trpaslíků - největším bojovníkem pro hordám zla a chaosu, a nakonec vybojovat velké vítězství. I kdyby to mělo trvat 40 000 let. Doufám, že mu budete moci jeho přání splnit. A ty," obrátím se k Cedrikovi, "doufám, že si kosení nepřátel užiješ do sytosti." Na okamžik se zamyslím nad tím, zda si může nemrtvý něco užít, ale snad ano.

Pak odložím trpasličí výbavu i poklady, které jsem vzal v pokladnici. "Tohle jsem si půjčil v očekávání velkého boje a několika úskoků, takže vše vracím. A ještě jsem nalezl tohle kladivo," vyndám kladivo Čehosi, které jsem našel v tajné místnosti. "Určitě pro něj najdete lepší uplatnění než já." Vrátím i kuši, přeci jen to není zbraň vhodná pro hraničáře, a navíc ji už nebudu potřebovat.

Jako poslední věc promluvím v mysli k Meči Svatého kříže. 'A co ty? Cedrik by dal přednost kuším a mechanické pile. A pokud se ti nechce ležet další stovky let v trpasličí pokladnici a čekat na nějakého Tombraidera, co kdybych tě vzal na cesty? Sice možná budeme s nepřáteli mluvit častěji, než bys myslel, ale někdy slova dojdou a pak by se mi hodila dlouhá ostrá ocel s vlastním rozumem.' Dám meči čas na rozmyšlenou, ale myslím že tuším, pro co se rozhodne. Kdo by si zvolil sarkofág před možností alespoň občas do někoho seknout?

"Takže - to je vše. Přeji vám život dlouhý jako vaše vousy, a ať Karak opět vzkvétá. Třeba se ještě někdy uvidíme."

Teď už s doprovodem opustím tuhle jeskyni a vyjdu ven, bohatší o jednu nezapomenutelnou zkušenost. Zcela určitě to bylo doopravdy bylo lepší než můj sen. Tahle noční můra je už nadobro pryč.
Jezus
Příspěvky: 2601
Registrován: 26. 1. 2018, 10:35
Bydliště: Brno

Re: [Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od Jezus »

.... za úsvitu nového dne před Karakem ....

Rudý obzor na východě Rangokovi připomněl jeho večerní věštbu, která se naplnila více než vrchovatě. Nikdy však neviděl úsvit tak rád - což u goblina tedy nijak zvlášť nepřekvapí. Slunce však znamenalo, že je to, co zbylo ze zlobrů, je nebude příliš schopno pronásledovat a i vůle ostatních skřetů v tomto smyslu opadne. Rangok také spoléhal na to, že budou i docela zaměstnáni dosud přítomnými dobrodruhy, obléháním trpaslíků a podobně.

I tak nebylo času nazbyt. Rangok zalitoval, že nestihne lapit sílu magického okamžiku do svého amuletu, protože ta trocha moci by se mu teď hodila. Raději ale dá přednost náskoku před případnými pronásledovateli.

Obětoval však několik okamžiků na to, aby si v ranním světle znovu prohlédl Haštaru. Byla teď jen stínem statné ženy, kterou poznal večer v jeskyni. Bylo by tak snadné ji poryvem větru shodit ze skalního úbočí... A však Rangok již nějakou dobu věděl, že Haštaru vlastně zradit nechce. Pomohla mu překročit stín jeho mistra a otevřela mu oči k ohromné moci a možnostem démonických sil, o nichž před tím jen tušil. Má-li se někdy stát skutečným temným pánem, ne jen mocným šamanem, ale skutečným černokněžníkem, nejlépe toho dosáhne po jejím boku.

Rangok si nadhodil na rameni pytel s trpasličí zbrojí a stříbrnými poháry a opřel se o stříbrobřitou sekeru jako o hůlku. Zraněný a vyčerpaný a s popálenou nohou teď opatrně našlapoval vedle Haštary, která se sama ztěžka opírala o vlastní kopí. Jsou to ale pár, napadlo goblina.

Čarodějnice se však ukázala být silným spojencem a vlastně i zajímavou společnicí. Její bezohlednost a lstivost mu předvedly, že i lidé v sobě mohou mít dost z goblina. Navíc ho její smrtící mrak připravil o čich, takže mu dokonce přestala smrdět člověčinou.

Napůl nevědomě sevřel v rukou černý mnohostěn. Z Haštarou ho namlsali a Rangok teď cítil, jak baží po dalších duších. Chtěl mu je dopřát. Ostatně jich bylo třeba už jen asi půl kopy...

Vysypal si na dlaň safíry ze sarkoní truhly a ukázal Haštaře, jak se mezi nimi černý kámen rudě třpytí ve vycházejícím slunci. Začínalo je hřát v zádech a Rangoka na jeden absurdní okamžik napadlo, zda spolu nakonec nekráčí špatným směrem. Pak zavrtěl hlavou a riskl s kameny znamenajícími bohatství i moc na dlani riskl věnovat Smrti Haštaře křivý úsměv.
"Haštaro z Haššurbanipole, myslím, že tohle je začátek krásného... partnerství."
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

Příspěvek od Markus »

... o nějaký čas později ...

Byla to stísněná, špinavá špeluňka osvětlovaná jediným sklepním okýnkem, za kterým se míhaly nohy kolemjdoucích a kterým sem doléhal pach ryb z přístavu. Byla ovšem levná a byla jejich. A především byla nenápadná a v městské čtvrti, kde černá žena chodící po boku goblina nebudila přílišnou pozornost.

Dveře zavrzaly a vpustily do komůrky pronikavé slunce. Dovnitř se prosmýkl Rangok, v rukou čerstvý chléb a ryby z přístavního trhu. A taky misku oliv - jako vždy. Nějak jim přišel na chuť, možná protože měly stejnou barvu jako on (Haštara nikdy nechápala výraz „lidé olivové pleti“, až u Rangoka pochopila, že na tom něco bude). Složil nákup na stoleček a začal se Haštaře chlubit, jak levně pořídil.

Čarodějka ho příliš nevnímala, dřepěla na podlaze obklopená lejstry a kouzelnickými serepetičkami. Bledá, pohublá, celou levou ruku proměněnou v jednu velkou jizvu po spálenině. Zrovna študovala jakýsi pergamen popsanými krátkými vyrovnanými řádky. Vždycky jen pár slov a potom další řádek. Sto, dvě stě, pět set... ke konci seznamu se písmo zapisujícího viditelně měnilo.

„Já prostě pořád nechápu, Rangoku,“ zamrmlala Haštara polohlasně, „jak si můžeš nepamatovat, kolik přesně duší jsi nasbíral. Přitom je to zásadní věc! Jak říkáte vy: ouemdží! Jak se můžeme připravit na vyvolání, když nevíme, kolik nám jich zbývá?!“

Rangok jejím řečem nevěnoval moc pozornost, byl už na to remcání zvyklý. Mrsknul ryby na prkýnko a přemýšlel, jak je připraví tentokrát - dřív mu nechutnaly, ale teď když neměl čuch, nemohl se jich nabažit.

V tu chvíli se dveře rozletěly podruhé a dovnitř vstoupil někdo další. Cizí. A ne sám.

„Tak tady jsi, Haštaro z Haššurbanipole,“ řekla osoba v čele. „Už jsme si začínali myslet, že se nám vyhýbáš. Dlužíš nám protislužbu.“

Ale to už je jiný příběh.
Odpovědět

Zpět na „Vaše hraní - příprava, rady, zápisy a PbP“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bing [Bot] a 9 hostů