Tannhäuserova brána

Zápisy a zážitky z vašich her, pomoc s přípravou, společné hraní.
Sosacek
Příspěvky: 25732
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Re: Tannhäuserova brána

Příspěvek od Sosacek »

Obrázek

88-08-08

Schovali jsme se v ruinách ani nevím čeho. Sedla jsem si ke stěně. "Jsi v pohodě?" zeptala jsem se Eileen. "V rámci možností asi jo," řekla. Nevypadala. William taky nevypadal. Hrál drsňáka, nebo ho držely bojové drogy ze skafandru s nápisem CALYPSO, nevím.

Zeptala jsem je, jestli chceme utíkat a zkusit rychle vypadnout, nebo pokračovat v misi, a zjistit co se tady stalo, co byl ten záblesk a jestli to ještě není nebezpečné.

"Naše mise se nezměnila," řekl Claudius. Vypadal zas o trochu starší. William souhlasil. Eileen se kousla do rtu a mlčela.

"Nemůžeme je prostě najít, a všech pozabíjet?" zeptal se William. Mluvily z něj bojové drogy? Krvežíznivost?

Zavrtěla jsem hlavou. "Tahle planeta má dost mrtvých. Víc ji nepotřebuje."

Vstala jsem. "Mám plán."

...

Odstartovala jsem planetární modul. Chtěli jsme ho posunout, aby se k němu nepřátelé nedostali, a vzít si věci. Počítač mě varoval, že na místě kde chci přistát nemůže garantovat, že se všechno povede - a to jsem vybrala nejprostornější a neprázdnější náměstí poblíž. Stiskla jsem tlačítko, motory zahřměly, a modul se vznesl nad město, jako nějaká obrovská světlice.

Na přistání nedošlo. Nepřátelé začali startovat svůj modul, a já vzala ten náš, otočila ho, a nabourala jejich modul. Potkaly se ve výšce čtyři sta metrů. Město osvítila obrovská exploze a chvilku na to se všechno roztřáslo, jak přišla rázová vlna.

Nepřátelská komunikace ustala. Naše taky. Po hřmění motorů a explozi bylo ticho na všech kanálech. Nikdo neměl slov.

Odteď jsme byli v pasti jménem Grendel spolu.

...

Šli jsme temnou ulicí. Z noci na Grendelu zbývalo 11 hodin, a 17 hodin než se Sergej měl ozvat UN, že viděl podezřelou loď. Šli jsme městem, koukali na oblohu, jestli nás ne!Anubis nevidí z orbity a neposílá kilotunové překvapení. Nepřátelé v rádiu nadávali a nechápali, co se to děje.

A Claudius řekl, že vidí dům, kde bydlel. I pro nás nastal čas nechápat, co se děje. Bez vysvětlení se vydal do jednoho z třípatrových obytných domů.

Řekla jsem Williamovi a Eileen ať jdou napřed a odpočinou si a věnují se výtahu, a šla za Claudiem.

...

Michael otevřel dveře do bytu. Nebyly zamčené. Drhly, jako vždycky. Byt vypadal opuštěný ve spěchu. Nikdo v něm nebyl, živý nebo ne. Vyťukal kód, otevřel trezor. Byly v něm datačipy s dokumenty, karta do práce, lahev skotské, co si šetřil na horší časy. Nebo na lepší? Byla to fakt skotská, ze Skotska, ze Země, ne z Nova Scottia nebo tak.

Na stěně visela rodinná fotka, Michael s ženou a dětmi. Smála se, jako na všech fotkách. Děti nedávaly pozor.

Michael se podíval do zrcadla. Na fotce byl on. Byl to jeho byt. Byla to jeho žena. Věděl kód od trezoru, a bylo v něm, co v něm nechal.

Ale v zrcadle byl Claudius. A on byl Claudius.


...

Utábořili jsme se v domě, co patřil jednomu z Claudiových minulých životů.

Moc si z něj nepamatoval - pracoval tu jako fyzik v laboratoři na Grendelské univerzitě, měl ženu a děti. Ale tvrdil, že se musíme vydat k němu do práce, že tam najdeme všechny odpovědi.

Vsadila jsem se s ním o panáka té whisky, že tam jednak najdeme mimozemský bullshit, co za všechno může, a druhak tábor nepřátel. Pak jsme tu whisky stejně celou vypili.

Ve sklepě byly nouzové baterie a zásoby. Svlékli jsme si skafandry, nechali je ve sklepě nabíjet, a ustlali si pod otevřeným nebem na plochá střeše domu.

...

William s Eileen prošli výtahovým komplexem. Bojovalo se tam - nejen lidi a terminální jednotky Nepřítele, ale i lidi mezi sebou. Našli řídící místnost. Posádka ještě seděla ve svých křeslech, kostry oblečené v syntetických uniformách bez známky rozkladu.

William se připojil, a získal informace ze stanice. Výtahový komplex byl bez energie, ale kabiny mají vlastní napájení. Stanice byla stabilní. Dva ze šesti reaktorů byly v provozu. Většina stanice se ale nehlásila.

Jedna kabina výtahu byla připojená k lanu, ale bez energie. Bez aktivace energetické sítě celého města, by šla nabít ze záložních baterií pod komplexem. Jenom je někdo musí správně zapojit.

Utábořili se někde, kde to bylo méně morbidní.

Eileen moc nemluvila. Dopadlo na ní, že zase zabila člověka. Asi.


...

Koukali jsme na nebe. Chtělo by se mi říct, že cizí nebe, ale ke konstelacím Solu stejně nemám žádný vztah. Nikdy jsem tam nebyla. Pro takové, jako jsem já, tam nic není.

Řekla jsem Claudiovi, že ta jeho vzácná whisky chutná jak bažina, a on mě opravil, že je to rašeliniště. A jak to mám poznat? To někdo chodí po Skotsku a ochutnává geologické prvky? Sice nevím, co je rašeliniště, ale vím, co se stane, když udělám retrogade burn v apoapsi, a to je mnohem užitečnější.

Zeptala jsem se ho, jestli si všiml, že stárne rychleji. Všiml. Nevěděl proč. Nebo jestli se to zpomalí, nebo vrátí do normálu. Proklela jsem toho, kdo mu to udělal. Sebrali mu dětství, nacpali mu cizí vzpomínky, a ještě mu vezmou čas na světe?

Ale možná ... možná kdyby to neudělali, vůbec by neexistoval. Je takováhle existenci lepší než neexistence? Může tohle vědět někdo jiný než on?

Hvězdné nebe bylo nádherné. Temné mrtvé město nijak nerušilo jeho krásu. Ale byla to smutná podívaná.

Usnula jsem, a zdálo se mi o Lauře.
But nobody came.
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9045
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Tannhäuserova brána

Příspěvek od Faskal »

S: "Jak už to má připravené. Já radši nebudu nic říkat."
S: "Tak, kde jsme to byli?" PG: "Na planetě." S: "Já vím, kde jsme byli, ale nechtěl jsem být sprostý."
S: "Ještě potřebujeme pár minut pauzu, nemůžu hrát smutnou Gwen a žrát u toho čínu. A musíte sežrat ty chipsy, než tu čínu dojím."
S: "Já budu chvíli v prdeli a dám vám příležitost roleplayovat (pět vteřin ticho). Tak nic."
S: "Počkej, já si musím přetlakovat skafandr (otevírá kolu)." K: "Máš propustný airlock."
S: "Prosím vyhoď to, je to prázdné a mě to sere. A ještě ti podám Faskala."
S: "Bylo jich dost na to, aby měli tým C."
S: "Bude na 35 000 km dlouhém laně, což je poměrně dlouhé lano."
S: "Toto už je druhá planeta s vesmírným výtahem, tak zřejmě vesmírné výtahy existují."
S: "Půjdeme na stanici a zjistíme, že ne-Anubus si tam otevřel stánek s hamburgrama."
K: "William komunikuje monitoraci."
S: "Já jsem se skolil." K: "To je tak blbý pun jako všechny puny."
K (dělá vtipy na Panovu flétnu) S: "Přestaň být punovačný a jdeme hrát."
K: "On to byl bůh." S: "To neznamená, že to nebyl čurák."
S: "Stavím vesmírný výtah. Ještě mi chybí 35 000 kostek."
F: "Laboratorní tógu jsem měl na jiné planetě."
S: "My půjdeme něco vyřešit, zabydlete se ve výtahu."
K: "Většina hlavních měst se jmenuje Landing. Jen u 5 % to je First Landing."
S: "Na to se odlétajícím modulem trefit do přilétajícího musíš být hodně dobrý, nebo hodně špatný pilot."
S: "Já jsem odnikud." F: "Já jsem odevšad."
S: "Nejlepší způsob na stopování je rozdělit se na koedukované dvojičky." K: "Stopování čeho?" S: "Aut, vole."
K: "Replikační jádro replikuje devadesátkový nu-metal."
S: "Já se chci omluvit, že jsem čurák."
K: "A tady ten výtah mrdá tu planetu."
S: "Doufám, že se s frajery potkáme ve frontě na výtah."
S: "V maintenance levelu je spousta trubek. Nemyslím vás dva."
S: "Na ples nemůžeš v power armoru, pokud to není ples Bratrstva oceli." (Vtip na tančení kozáčka v poweramoru a breakdance na helmě a s tryskama na botách.)
F: (popisuje, že podle počasí nebude pršet.) S: "Doufám, že nebude pršet, protože pak tě budu nenávidět."
S: "Já jsem ji chtěla zachraňovat, ale ona to nepotřebovala, mrcha."
S: "Gwen je opilá. To se stává max 1-2x za session."
S: "Mléko z kostí lidí zabitých nepřátelskou technologií, nic metalovějšího nevymyslím."
S: "Faskal k zápisu používá spirální mayské písmo, kde na konci není konec světa, ale konec session." PG: "Sosáček zase hláškuje o hláškách."
K: "Break room, jak je to česky?" S: "Pokoj s brzdama."
K: "Výtahový bullshit u stanice energii má."
S: "Lepší rations - jak je to česky? Race. Lepší race máte s sebou."
S: "Je důležité mít hodiny, i když nehrajeme AW."
K: "Jako ve správném oldschoolu si musíte počítat světlo." S: "Mám ve skafandru 360 hodin svícení, budu si dělat čárky.
S: "Možná Claudius zdědil odolnost na chlast od všech svých předků najednou."
F: "Vezmu pár věcí, co se bude hodit(TM) a půjdu." S: "Batoh of holding. Na desetistopou plasmovou tyč."
S: "V shadowrunu musíš padat do skládky, protože sója nemá seno."
S: "To je běžné, že přijdem někam, kde on má vzpomínky na to, jak tam pracoval a šťouchal klacíkem do nepřátelského jádra."
S: "Šťoucháme do asfaltu před sebou desetistopou plasmovou tyčí. Pew, pew, pew."
S: "Gwen, Queen of planet Grendel. Sedím na trůnu a kolem je ovládání planetary defence gridu."
S: "In /local everybody can hear you scream."
S: "To není jenom Gwen style, já to dělám i v práci."
PG: "Tys pila." S: "Ano, ale nevím, jak to s tím souvisí."
S: "Složení: míchaná vajíčka s pažitkou. Neobsahuje vajíčka ani pažitku." K: "100% biologické." S: "Může obsahovat stopy lidských bytostí."
S: Doublepun. To je pundemie."
K: "Je to právnická fakulta." S: "Vcházíme do hnízda zmijí."
S: "Proč jsi hledal pětku, abys našel šestnáct? Já ty ekonomy nechápu."
PG: "Vylootoval jsi to ve svém vlastním trezoru." S: "To bylo jako když jsi tehdy našel svou vlastní mrtvolu." (pozn: a není to poprvé, co se má postava vloupala do vlastního domu)
S: "Rychle mluvte, dokud Faskal pije a nestíhá zapisovat."
F: "Užijme si, dokud stojí." PG: "Univerzita?" F: "Výtah." S: (tlemí se)
S: "Pistole se světlicí řeší problém, že je kolem málo divně zeleně svítících věcí."
S: "Projdu kolem katedry permoníků a trpaslíků, exilového děkanátu a katedry cestování časem."
S: "Jdu pořád dolů jako ve Spec Ops: The Line."
K: "Do práce ses ještě nikdy neslaňoval."
S: "Možná bychom u toho roleplayingu měli míň chlastat. Možná ne. Nevím."
S: "To je degenerace. Další level je už jen dojet na slezinu v županech jako wizardi."
S: "Jedna věc je přijít v županu do lóže a druhá je se v něm slaňovat do laboratoře s replikačním jádrem.
F: "Hypno, Orlík, Slapy." S: "Já úplně vidím tu nádrž. To nepiš, to je off-topic."
F: "Mléko+ je cool, ale co teprv vobohacený moloko."
S: "Chudák je na úplně jiném levelu než tady ta trojice ožralých debilů."
S: "To je jako když jste se spustili na záchodcích." K: "Vy jste se spustili na v šachtě."
K: "Slanili jste se do práce." F: "Tam jsou nějaké laně?" S: "To je debil, napiš se." K: "Tak už i Faskal se přidal."
K: "Vykouknete ze šachty." S: "A co tam je, kromě laní?"
K: "Je tam chodba ve tvaru T." (všichni výtlem) S: "Budeme směnu naslouchat." K: "CHVÍLI."
S: "Nehraj si s tou stěnou (co S postavil z kostek před sebou), ta odděluje civilizaci a šílenství. Bohužel jsem na té špatné straně."
S: "Já můžu taky říkat znepokojující věci, nemáš na to monopol ... Takže pro jednou já něco říkám a Claudius dělá 'eeeeeeee?'."
F: "Cesta do středu replikačního jádra."
S: "Queen Gwen of planet Grendel na trůnu Planetary Defence Grid řekla žádné tunely. Williame, jednej."
K: "Jádro je mrtvé." F: "Otázkou je, jestli sní." S: "Otázkou je, koho sní."
S: "Pošli jim nějaký otravný spam o oni to otočí. Pošli jim reklamu na replikační jádro.
K: "... poblíž kupky sena, aby mohl skočit a zakřičet orel." S: "Zařve 'orel' a skočí."
S: "Energie z alkoholu se přímo přeměňuje na výtlemy a blbé kecy."
S: "Já chci mír a lásku, ale ať už chcípnou, už mě serou."
S: "Williame, natrhni jim prdel nebo aspoň modul. Mají modulární prdele."
S: "Uděláme bezmodulovou zónu."
S: "Prokopat? Nejsme v Dwarf Fortress ani Minecraftu. Hoď nám lano."
S: "Musíme se vylanit nahoru. Nasedneme na laně a jedem."
S: "Všechny je zabij, čuráky, ať pak můžu být smutná, že jsi je zabil. Faskale, nepiš to."
S: "Bohužel nám došly střely typu modul."
S: "Přiznám se, že jsem zničil equip v modulu, aby to bylo zajímavější, ale teď kvůli tomu prohrajeme."
S: "Teď by Claudius mohl mít flashback, že jeden z jeho bývalých životů byl revolucionář."
S: "Nasadila bych si teroristický šátek, ale ten na skafandru moc nedrží."
S: "Musíš trefit tu správnou díru. Nesměj se tomu a házej."
S: "Nemáme moc zbraní, ale psychological warfare zvládáme perfektně, protože oni vůbec nechápou, co se děje.
F: "Vrhač tanků." S: "Tankapult."
S: "Musíme se přiblížit k 'nepříteli' s malým 'n'."
S: "Zabavili ji kvůli pašování koření. Mají tam hřebíčkomet."
S: "Bude to Millennium Falcon, vyloženě loď pro hráčské postavy.
S: "Z věcí prorostlých červeným bullshitem, co mi leze na nervy, můžu jmenovat i Williama."
K: "Stalo se to, co jsi popsal." S: "Wow, ty jsou hustý."
S: "Loď má půlku nákladového prostoru plnou vodních dýmek a druhou věcí, co se v nich kouří. A když vykouříme všechno, budeme se moct sami navigovat hyperprostorem.
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Sosacek
Příspěvky: 25732
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Re: Tannhäuserova brána

Příspěvek od Sosacek »

(soundtrack: If These Trees Could Talk - Malabar Front)

88-08-09

Vzbudili jsme se pár hodin před svítáním. Claudius řekl, že na déšť to podle nebe nevypadá, a měl pravdu. Teplota klesla na 22 stupňů, vánek chladil, ve vzduchu bylo cítit něco sladkého. Snídaně z jednorázového samoohřívacího kelímku mi až podezřele chutnala, i když míchaná vajíčka jsem tomu nevěřila.

Claudius si sebral nějaké věci, a vyrazili jsme "k němu do práce". Což byla Grendelská univerzita, laboratoř aplikované fyziky, podle Williama a jeho odposlechů nepřátelská základna. Claudius si s tím nedělal starosti a řekl, že použijeme zadní vchod.

Napsala jsem to Williamovi, a že má zůstat a připravit výtah. Odpověděl, že jsme se zbláznili, a že vyráží za námi. Eileen nechal nabíjet kabinu výtahu.

Zbývaly 3 hodiny, než měl Sergej kontaktovat lodě UN.

...

Dorazili jsme ke kampusu. Obzor zářil zlatem, bylo skoro světlo.

Nepřátelská komunikace mluvila o tom, že "jim to za to nestojí", "mají co chtěli" a "z mrtvého jádra víc nedostanou". Městem otřásla exploze, a jedna z budov uprostřed kampusu se zřítila. William řekl, že Osiris, jak se jejich loď jmenovala, stojí na Grendel-stacionární orbitě pár tisíc kilometrů od stanice, a právě poslal dolů druhý přistávací modul.

Trochu jsem doufala, že to Sergej řekne Hegemonii dřív, a ta si pro ně dojde. Představa, že odsud podezřelí chlápci v black-ops lodi odletí s tím, co chtěli, se mi ani trochu nelíbila.

Vchod patřící právnické fakultě nešel otevřít, ale obyčejné dveře lidi ve vojenských skafandrech nezastaví. Podzemní chodby nás dovedly k fyzikálním laboratořím. Spustili jsme se deset pater dolů výtahovou šachtou. Kusy chyběly. Jakoby laboratoře někdo rozebral a použil na materiál. Všechno - stěny, počítače, židle, podlahu.

...

William se doplížil k základně nepřátel - nebo aspoň k obří díře v zemi místo jedné budovy univerzity. Trosky kolem vypadaly, jak kdyby se tu bojovalo přímo na ulici, podobně jako u kosmodromu a u orbitálního výtahu - kontrast proti zbytku města, které bylo spíš město duchů, než rozstřílené ruiny.

Dorazil zrovna včas, aby viděl planetární modul přistávat dírou do podzemí. Vystřelil po něm pár granátů z pušky, ale nijak ho nepoškodil. Skafandr zakřičel varování, a William rychle seskočil ze střechy. Nějaká protipěchotní smart-missile sekundu na to zbourala většinu budovy, na které stál. Tlaková vlna s ním praštila o zem.

Nikdo další po něm nestřílel. Otřesený výbuchem se začal potácet k odstavenému tanku. Chtělo to větší kalibr.

Pak nebe osvítily výbuchy termojaderných zbraní.

...

Sergej se zamračil na hodinky.

Dal tomu ještě pár minut, ale žádná další komunikace nepřecházela. Znovu si přečetl naštvaný email od Alison. Všimla si, že část posádky chybí, a chtěla vědět, co se děje, ale hlavně jí štvalo, že jí někdo vynechal z veškeré legrace. Sergejovi to jako legrace už nějakou dobu nepřipadalo.

Pozdravil torpédoborec Baltimore a požádal o spojení s kapitánem na zabezpečeném kanále. Netrvalo to dlouho. Řekl mu, že zachytili podezřelou pohybující se loď blízko planety. Kapitán mu zachmuřeně naslouchal, nechal si poslat sensor-traily, poděkoval a odpojil se.

Pár minut se nic nedělo. Úrok loď začal houkat, že selhal sekundární okruh podpory života, a to Sergejovi poskytlo vítané zpestření. Nasťa a Anton kouřili podezřelé byliny v nákladovém prostoru číslo 2. To by normálně nebyl problém, ale někdo, kdo měl před dvěma týdny vyměnit filtr, to neudělal, i když označil práci v systému jako hotovou. Sergej dohledal, kdo to byl, připravený mu promluvit do duše, a zjistil, že na Úroku už nepracuje.

Pak mu Alison nahlásila, že se začaly dít divné věci, a ať dorazí na můstek.

Gravitonické senzory zachytily loď, která vystoupila z hyperprostoru - asi 15 milionů kilometrů od Calypso a Úroku, napůl cesty k Grendelu. Chvilku nato gravitonické senzory zachytily loď, která na kraji systému vstoupila do hyperprostoru - vypadalo to, že Hoplít udělal vnitrosystémový skok.

Od Baltimore přišla zpráva "Pozor, tady lodě UN Navy, v systému kde se nacházíte asi dojde k bitvě a nemůžeme garantovat vaši bezpečnost, doporučujeme ..." a Sergej přestal číst, protože znal zbytek - byla to zpráva, kterou vojenská plavidla Hegemonie posílají civilním lodím v okolí, když se chystají do boje. Sám ji několikrát poslal. Nebyl si jistý, jestli ho šálí paměť, nebo od té doby změnili formulaci jedné věty.

Bylo to poslední co slyšeli - oba torpédoborce začaly rušit veškerou komunikaci v okolí. Baltimore vystřelil 20 torpéd - 10 směrem k loďi, které se objevila, a 10 směrem ke Calypso. Atlanta vystřelila 10 torpéd směrem k planetě.

Po pár minutách začaly torpéda z Baltimore brzdit, a rovnat se do tvaru, které poznal jako screening-pattern - jedna salva měla chránit věděckou loď Von Neumann, salva novou loď, která se skutečně ukázala jako Hoplít, když se hyperprostorová bublina rozplynula dost na to, aby byla loď rozeznatelná. Spustil hlavní motory hned jak mohl - asi dřív, než bylo zcela bezpečné - a spolu s torpédoborci mířil k planetě.

Torpéda z Atlanty mířily na různě vysoké orbity. Sergej hádal, že jejich výbuchy mají poskytnout záblesky na všech možných frekvencích, před kterými je těžké se schovat, než něco zničit. Ekvidistantní exploze mu později daly za pravdu.
But nobody came.
Sosacek
Příspěvky: 25732
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Re: Tannhäuserova brána

Příspěvek od Sosacek »

Šli jsme dál. Došli jsme k místu, kde Jádro rozebralo i stěny, a vytvořilo kouli plnou ... Infrastruktury ... třicet metrů v průměru. Poznala jsem jeřáby a dopravníky a trubky a ... Něco, co vypadalo jako křoví a stromy. Něco co vypadalo jako hmyzí chobotnice. Něco co vypadalo jako nádrže. Kolem některých prvků byly prstence nebo spirály, kolem jiných ne, i když vypadaly stejně.

Všechno bylo černé, nebo červené, a kovové. Vzpomněla jsem si na Jádro z Úsvitu: "Ano, můžu to udělat, ale musím vyrobit další Infrastrukturu." Tohle byla ona. Jádro stálo uprostřed, na podstavci.

I tady to vypadalo, že se bojovalo. Kusy infrastruktury vypadaly poškozené. Jedna hadice byla roztržená, a kapala z ní opalizující tekutina. Leželo tu několik Nepřátelských dronů - stejného tvaru jako nepřátelské vesmírné lodě, jen mnohem menší. Jádro z Úroku jim říkalo "Terminální jednotky".

Claudius jednu nepoškozenou strčil do batohu.

Jediná věc, co tam neseděla, byla plošina odkudsi shora, která se právě začala zvedat. Rozběhla jsem se, a skočila po ní. Claudius mě následovat, a vypadal, že si není jistý, proč jsme to udělali. Chtěla bych říct, že jsem doufala, že chlápci řekli plošině a takhle budeme moct infiltrovat jejich tábor.

Pravda je, že jsem prostě bez přemýšlení zareagovala. Jako když jsem řekla Eileen ať začne střílet. Jako když jsem nabourala náš modul do jejich. Jako když jsem ... ten seznam by měl pár obrazovek. Můj život je podivná kombinace až moc promyšlených plánů a bezmyšlenkovitých reakcí.

Nepřátelé plošinu hlídali, a všimli si nás. Dva z nich na nás mířili puškami a křičeli, ať se vzdáme. Nad kulatou komnatou Infrastruktury byly další laboratoře. Zvedla jsem ruce nad hlavu, začala jsem něco blekotat o tom, že je mi líto, že došlo k minulému nedorozumění. Mezi plošinou a propastí s Jádrem byla víc než metrová mezera. Chlápek s puškou chtěl vědět, kdo jsme a co tu děláme, a já mu začala odpovídat a uprostřed slova jsem se odrazila a skočila.

Další bezmyšlenkovitá reakce.

Začali střílet. Bojový oblek ztlumil náraz. Claudius dopadl kousek vedle. Začali jsme utíkat, než začnou házet výbušniny, ale nic takového se nestalo.

Claudius kulhal. Ruka, do které mě střelili, mě začala bolet až potom, co mě na to oblek upozornil. Plátování je roztříštěné. Dovnitř nic neproniklo, a příští takový zásah by mi ruku utrhl. Možná je nalomená. Oblek psal, že to nepozná. Já taky ne. Potvrdila jsem návrh na displayi, do kůže mi zajela jehla, bolest za chvilku zmizela.

Chvilku jsme čekali, ale shora nikdo nestřílel, nic neházel ani nijak nekomunikoval. Plošina zůstala nahoře, ale po Nepřátelské Infrastruktuře by šlo vylézt nahoru. Udělali jsme to. Zkusili jsme si vybrat takové kusy, které vypadaly, že nás nerozeberou. Ale všechno bylo neaktivní. Mrtvé.

Nahoře nikdo nebyl. Začali jsme procházet laboratoře. Rozdělili jsme se. Hledali jsme data z místních počítačů, abychom zjistili, co se tu stalo a co měl znamenat ten záblesk. Bliž k povrchu byl William online a řekl, že má připravenou past na nepřátele.

...

Claudius našel nějaké výbušniny a myslím, že s nima odpálil jednoho týpka ale bohužel si to moc nepamatuju. Moc věcí za session.

Williamovi se povedlo aktivovat tank, nebo přesněji věž tanku. Počkal si na startující modul, vystřelil, ale nezničil ho.


...

Modul odletěl a tábor nepřítel zůstal prázdný. Sešli jsme se na povrchu - unavení a zranění a vydali se k výtahu. Eileen kabinu úspěšně připravila.

...

Cesta na stanici výtahem měla trvat tři hodiny. Tři zoufalé, úzkostné hodiny. Výtah neměl okna, ani senzory, a spojení se základnou i stanicí jsme ztratili.

Říkala jsem si, že Hegemonie, pokud by si nás všimli, by si na nás asi počkali na stanici aby nás mohli zatknout a vyslechnout a obvinit z vlastizrady a popravit ... ale pokud by si nás všiml Osiris, proč by po nás nevystřelili? Jedno torpédo. Jeden výstřel z railgunu - pokud ho mají, jako Anubis? Nebo jedna dávka z PDC.

Byl by to taky záblesk a pak nic, jako pro ty statisíce nebo miliony nebo kolik to bylo, před čtyřmi lety?

Oblek mi řekl, že mám panic attack a nabídl "něco na uklidnění" a já to málem potvrdila. Dá se tomu říkat panic attack, když je to zcela realistická reakce na okolnosti?

Přejela jsem prstem po povrchu obleku. Vojenský oblek, černošedý skafandr s nápisem Předposlední Úsvit, jedna ze dvou věcí, co jsme si odtamtud odnesli, vedle Nepřátelského komunikátoru, co má William implantovaný v ruce. Pokud nepočítám pozornost špiónské organizace ochotné nás unést, a smrt Johna.

Ta loď nám toho o dost víc vzala, než dala.

Kousek za polovinou, když výtah udělal flip-and-burn, teda flip-and-maglev-rekuperace, jsem ucítila, jak někdo vstoupil do hyperprostoru. Bylo to blízko, směrem od našich nohou, a loď mi připadala ... poškozená? Skok nebyl úplně stabilní. A byl to obyčejný skok, žádná záporná magie.

Takže Osiris se dostal pryč. Teď jen, jestli na nás budou na terminálu čekat mariňáci.

...

Nečekali. Stanice byla opuštěná. A z dobrého důvodu. Něco bylo špatně. Kusy byly prorostlé rudým kovem - stěny, instalace, monitory, těla co ležela kolem. Nic se nehýbalo, ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že takhle věc je o něco méně mrtvá, že město a nepřátelská technologie dole.

Pohled ven pomocí staničních senzorů ukázal rychle se blížící Hoplít a Atlantu, a pohled dozadu v čase ukázal, že odhalili Osiris a došlo k bitvě, ale Osirisu se povedlo uniknout.

Prošli jsme záznamy. Na stanici zůstala zaparkovaná jedna loď - civilní rychlá kurýrní a obchodní loď Arrakis. Claudius řekl, že to znamená Tanečnice. Asi jeden z jeho minulých životů uměl Arabsky. Řekli jsme si, že pokud bychom dokázali loď odstartovat, schovat se za stanicí, a řekli stanici, ať nás chrání před torpédy, měli bychom zvládnout skočit pryč.

Loď měla být nepoškozená a bez posádky - Hegemonie ji pár týdnů před zábleskem zabavila za "neoprávněnou manipulaci s materiálem třídy K-7" (což jsem dohledala, že je "centrifuga" a chvilku mi trvalo, než mi došlo, co to znamená).

Eileen a Claudius šli startovat loď a já s Williamem jsme se vydali do řídícího centra. Přímo kolem rudých mimozemských chapadel.

Posádka řídícího centra ještě seděla na svých místech, krom jednoho. Seděl na zemi, opřený o stěnu, vysušená mumie v černé uniformě Hegemonie, a prorůstal jím rudý kov.

Otočil k nám hlavu. Podíval se na nás. "Co se stalo?" zeptal se. Zmrzla mi krev v žilách. "Co se stalo? Co se stalo?" Říkal to pořád stejně. Chroptěl, jako kdyby jeho hlasivky patřily roky mrtvému muži.

"To bys nám měl říct ty," řekl mu William.

"Porucha. Poškození. Ztráta komunikace." odpověděl reanimovaný. Rudý kov se trochu pohnul. Vyměnili jsme si s Williamem pohled, a William začal v počítači hledat, jak nastavit stanici, aby vybuchla. Chvilku jsme zkoumali, jestli by torpéda nešla aktivovat uvnitř, ale nešla, takže jsme zakázali systému stability reaktorů nouzové vypnutí, snížili containment level na minimum a naplánovali automatický zátěžový test.

Eileen s Claudiem nám oznámili, že Tanečnice je připravená. V obrovském doku stanice vypadala malá - 50 metrů dlouhá, ale štíhlá a elegantní. Tvarem mi připadala víc jako fregata nebo torpédoborec Hegemonie, než nějaká obchodní loď. Čím se lišila od lodí Hegemonie byla barva - byla červená se zlatými akcenty, matná teplá červená skoro do oranžova, ne rudý kov Nepřítele.

Usedla jsem do křesla, otevřela pilotní panel a začala počítat skok. Opustili jsme hangár, a posunuli se tak, aby mezi námi, a Hoplítem a Atlantou Hegemonie byla stanice.

Aktivovala jsem hyperpohon, a Hoplít s Atlantou po nás začali střílet. První salva neměla šanci - stanice měla přes 200 point defense kanónů. Vystřelili znovu, ale to se kolem nás už zvedla bublina a ztratili jsme kontakt s normálním světem. Bublina začala rotovat a natahovat se, a gravitace nás zamáčkla do křesel.

Pak jsem uslyšela i ucítila náraz, Tanečnice začala křičet, že ztrácíme vzduch, a ... pak hyperpohon udělal tu věc, co by neměla jít, a byli jsme v hyperprostoru. Koukla jsem na ostatní, a pak na monitor. Nikomu se nic nestalo. Loď byla naskrz prostřelená railgunem, ale žádný důležitý systém nebyl poškozen.
But nobody came.
Sosacek
Příspěvky: 25732
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Re: Tannhäuserova brána

Příspěvek od Sosacek »

Tyvole uz nikdy si nebudu stezovat, ze se na nekterych session malo stane $D

Asi je tam par nepresnosti - nevim jak mi sedi chronologie kolem explozi na nebi (to je postrockova skupina btw - protoze samozrejme ze je - soundtrack: https://www.youtube.com/watch?v=JzIK5FaC38w), a tanku, a doufam ze mi nic nevypadlo, a taky nevim jestli nam ten mrtvej typek nerek vic?

Hm.

Jeste jsem zapomenl nekam napsat, ze moje pracovni verze "co se stalo" je "nekdo vyjebaval s jadrem az moc a ten zablesk byla jeho autodestrukce nez aby se nechalo ovladnout".
But nobody came.
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9045
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Tannhäuserova brána

Příspěvek od Faskal »

S: "A žili šťastně až do smrti, což bylo asi 15 minut. Ježišmarja, Faskale."
P: "Udělá z nás infrastrukturu." S: "S tebou už začala."
K: "Sosáček je nejmíň důležitá postava, když se bude opravovat." S: "Sosáček je nejmíň důležitá postava, když se bude popravovat."
S: "Můžeme žrát kávové boby, nejsou tak špatné... (kouše a šklebí se)."
K: "Ve vesmíru není nic, čemu by byla zima." S: "V to doufáme."
S: "Víš, co jsme kvůli tý lodi museli vytrpět?" K: "Řekli jste, že tam je, a ona tam byla."
S: "Podle manifestu kontejner obsahuje z 50 % dehydrované tuříny a z 50 % kuličková ložiska."
S: "Blahopřeji, viděli jste mě bez kalhot." Všichni: (potlesk)
S: "Když si dám kafe, tak neusnu. Když si ale nedám kafe a umřu, bude mi líto, že jsem neměla kafe."
S: "Vstup do hyperprostoru za 3... 2... 1..." F: (otevírá víno)
S: "Vezmu si 'disturbing things to say za tisíc'."
S: "Je fakt, že kdyby dneska přišel Selhan, tak by přišel poprve a naposledy."
S: "To je skvělé dělat vypravěče, řekla Gwen a zamyslela se, jestli neřekla víc, než musela." (pozn pro budoucí antropology: v rukopisu to je zapsáno jako "neřekla vnm")
P: "Strach a hnus na Tanečnici."
S: "Strategie na další session je ožrat Faskala, aby nemohl zapisovat."
K: "Přijde Jerson a řekne, že hlášky nejsou dostatečně zformátované."
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22589
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Tannhäuserova brána

Příspěvek od Jerson »

Ale jo, už je to lepší :-)
Sosacek
Příspěvky: 25732
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Re: Tannhäuserova brána

Příspěvek od Sosacek »

88-08-10

Díru v lodi jsme zalepili rychle. Claudius už to asi někdy dělal. Nějaký Claudius, někde, kdoví kde.

"Tanečnice, Tanečnice, ty jsi pěkná lhářka," řekla jsem napůl sama sobě, a Tanečnice mi pípnutím odpověděla, že nerozumí příkazu.

Transpondér ukazoval, že Tanečnice je neozbrojená kurýrní loď s Class-2 hyperpohonem a reaktorem o špičkovém výkonu 22 MW. Monitorovací dashboard ukazoval, že při formování
bubliny jsme z reaktoru odebrali 37 MW, což je 72 % zatížení. V jakém světě je 37 72 % z 22? A bublinu jsme zformovali za 14 minut, což je skoro dvakrát rychleji, než by Class-2 hyperpohon měl zvládnout.

Druhá obrazovka mi nadšeně hlásila, že všechny čtyři rychlopalné kanóny jsou připraveny a s plnou municí, a všech 6 torpédometů je připravené - v každém tři torpéda, šest termonuklárních a tucet konvenčních. Dobře neozbrojená civilní loď.

Tohle jsem všechno nadšeně hlásila ostatním, ale ti vypadali, že jsou rádi, že jsou připoje ní k autodocu - taky lepšímu, než má co kurýrní loď mít.

Chvilku jsme přemýšleli co dál. Rozhodli jsme se pronásledovat Osiris - a pokud možno ho zastavit, nebo tak, protože říkali "máme co jsme chtěli" a nikomu se nelíbila idea mimozemských energetických zbraní namontovaných na Amun-Ra class lodě nebo co.

...

V tomhle pustém a opuštěném kusu galaxie má málokterý systém jméno. Ten, ve kterém jsme dohnali Osiris ho neměl.

Dohnali jsme, jsou trochu silná slova - vystoupili jsme z hyperprostoru docela daleko, a byli svědky toho, jak je Hoplít a Baltimore pronásledují - než zase skočili o systém dál, a pronásledovatelé za nimi.

Než zmizeli, William je zvládl nabourat, a ukrást z navigačního počítače jejich finální destinaci - další z mnoha bezejmenných systémů. Vydali jsme se tam, že si na ně počkáme, a promluvíme si.


88-08-11

Kapitánská kajuta měla luxusní postel, jako asi všechny důstojnické - a těch byl dost pro všechny.

Loď byla plně vybavená, ale jinak prázdná - jakoby všechny osobní věci někdo odnesl, ale obecné vybavení, včetně uniforem, skafandrů, jídla, a víc druhů kafe a čaje než jsem věděla, že existuje, zůstalo. I počítač někdo promazal, takže nebylo jasné, kde loď byla a kdo byla posádka.

Krom nákladového prostoru, kde bylo přivázáno snad deset menších kontejnerů.

Asi polovina obsahovala dehydrované tuříny. Druhá polovina obsahovala dehydrované banány. Tuříny se asi nestanou mým oblíbeným jídlem, ale pravé banány byly super - jen je musí autochef rehydratovat.

U některých kontejnerů to nebylo všechno, co obsahovaly. Jeden obsahoval menší kontejner plný podezřelého prášku. William a Claudius ho opatrně otevřeli, málem začal hořet, ale pak se ustálil. Williamovi si při tom hackování samozřejmě ublížil, jako obvykle. Claudius nabral vzorek, a odebral se do ošetřovny / laboratoře.

V další dvou kontejnerech byly za tuříny a banány schované kryogenické boxy. Jeden prázdný, ve dvou muži, v jednom žena. Boxy byly mimořádně podezřelé - byly stíněné, v low-power módu, aby nebyly vidět na žádných senzorech, a neříkaly kdo v nich je, od kdy, proč, nic takového. Pasažéři byli podle diagnostiky v pořádku, záblesk na Grendelu se jich nedotkl.

Co to je sakra za loď? Skryté zbraně a drogy a human-traficking?! WTF?

Přemýšleli jsme, jestli je probudit, ale nakonec jsme se rozhodli to nechat na nějaké bezpečnější místo, kde je můžeme předat úřadům, nebo tak - i když bychom asi těžko vysvětlovali, kde jsme je vzali.

...

Claudius začal zkoumat podezřelou látků z kontejneru. Laboratorní počítač Tanečnice, který o drogách věděl podezřele hodně, mu řekl, že jde o drogy augmentující psioniku. Když si je vezmou normální lidi, způsobuje to halucinace, schizofrenii, poškození mozku a smrt.

Ale jeden z kusů struktury připomínal něco, co už viděl, co by se mu mohlo hodit na zpomalení jeho zrychleného stárnutí. Nevěděl, jak to, že to najednou ví, když to ještě před pěti minutami nevěděl. Zkusil to izolovat. Výsledek si píchl.

Pak se zbláznil.

Uviděl vesmír. Byl prorostlý divnou houbou. Viděl galaxie a hvězdy a planety a mlhoviny. Věděl, že je to padlý svět. Substrát. Substrát pro co? Pro někoho kdo žije dole. A tam nahoře? Za tím vším? Je něco? Něco co ...

"Něco co není pro vás," řekla mu Gwen s černýma očima, velká jak galaxie. "Nepatří vám to. Je to nad vaše chápání."

"My si to stejně vezmeme," oponoval jí.

Proč jsou místa ve vesmíru svázána rudými vlákny? Prostor a hyperprostor a něco za nimi? Ale co?


...

Něco se začalo dít. Rezonance, bylo to cítit z ošetřovny. Rozběhla jsem se tam.

Claudius stál uprostřed místnosti, a hádal se s prázdným vzduchem. Jeho mysl svítila jak reflektor, a vypadala, že se každou chvíli rozpadne. Chytila jsem ho za hlavu a zkusila ho udržet pohromadě a přitáhnout ho zpátky do reality.

Oba jsme padli na kolena. Řekl mi, co viděl.

Řekl mi, že Nepřítel je tam venku. Řekla jsem mu, že Nepřítel je možná mrtvý, a to co nás málem všechny zničilo, jsou jen zbytky, jen hlídači hrobů, kteří se probudili když lidstvo získalo přístup k Rezonanci - jen automatické obrany na zdech, ale je někdo uvnitř?

Řekl mi, že na tom nezáleží. Že to zjistíme. Že hyperprostor, a vesmír jako takový, je naše budoucnost, a že si vezmeme, co je naše.

(SOSNOTE: je to pár měsíců od té session, takže pokud se to stalo jinak, tak sorry)

Pak přestal reagovat.

Připojili jsme ho s Eileen k autodocu, ale ten nevěděl co s ním - životní funkce byly nestabilní, mozková aktivita chaotická.

Nakonec jsme ho dali do toho volného kryoboxu rozhodnutí počkat na někoho, kdo bude vědět, co s ním.

Koukla jsem na počítač, co to vyváděl, a dočetla se, že asi asi střelil drogu pro psioniky, a to ještě nějak upravenou. Netuším, co vyváděl.

Krom toho mě lehce šokovalo, že něco takového existuje. Droga posilující psionické schopnosti? Nás je tolik, že něco takového má smysl zkoumat? A lidstvo takové povědomí, že něco takového dokáže vyrábět? A tohle leželo na Tanečnici už aspoň čtyři roky?

Huh.

Chvilku jsem na drogu koukala, a pak ji pečlivě sbalila, a schovala zpátky do kontejneru, mezi tuříny.

...

88-08-12

Do systému jsme dorazili den před plánovaným příletem Osirisu.

Místo prázdného systému nás přivítala rozestavěná vesmírná stanice orbitující hvězdu. Doprovod jí dělala další Amun-Ra-class loď.

Přivítala znamená "Neidentifikovaná lodi, kdo jste a co tu děláte?" s výhrůžkou v hlase.

Zmrzly mi vnitřnosti. Tanečnice je drsná holka, ale s vesmírnou stanicí a state-of-the-art válečnou lodí bojovat rozhodně nemůže.
But nobody came.
Odpovědět

Zpět na „Vaše hraní - příprava, rady, zápisy a PbP“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host