History fiction

[Sadako]

Mně ten film přišel dost marný, neb Tristran a Isolda, kde Tristan a Isolda splývají s kulisami, je celkem nanicovatý Tristan a Isolda.
Aspoň, že to táhl ten Marc.

[Vallun]

NIKDY - Ken Follet
Novinka asi technicky nejlepšího spisovatele současnosti z roku 2021, jíž na popularitě přidává situace na Ukrajině, která jako by kopírovala začátek knihy jen posunutý o nějakých 3 800 km. Současně se pak autor vrací od historických románů zpět k špionážním a thrillerovým začátkům.

Kniha je z hlediska literárního skvělá, vyprávění má spád, charaktery jsou charakterní a uvěřitelné, dílčí zápletky z taktického hlediska v pořádku, řešeršní příprava precizní a společně to vytváří mimořádně čtivou mozaiku.
Přesto má kniha jednu velkou slabinu, jako by Folleta něco pohánělo jí napsat co nejrychleji. Jasně, zdá se, že s tím nesouhlasí už dálka cca 730 knižních stran, ale pro mistra pera není problém samotná délka. Základním problémem je, že autor měl vizi - myšlenku, že současná situace až příliš připomíná stav před první světovou válkou, kterou taky nikdo tak úplně nechtěl, ale došlo k ní a stála spoustu milionů životů.

A k patřičnému finále autor pádil sice precizním stylem, ale příliš rychle - vykreslil charaktery hlavních protagonistů (zejména na straně USA) tak, že byly uvěřitelné, sympatické a zajímavé, což je potřeba, jenže v konečném důsledku to vede k tomu, že i takové charaktery se nechají vést událostmi, ač celou knihu mluví o snaze právě tomu předejít - a projevují sílu tak učinit. Uspěchanost se projevuje i na tom, že některé linky, které by z logiky věci mohly být podstatné najednou skončí a vláda demokratických USA je pak mnohem víc v rukou jediné osoby, než je tomu v totalitní Číně... Čínská linka je uvěřitelnější a zdařilejší, až na samotný konec, kde chybí vysvětlení, jak se mohli staří jestřábi dostat ke klíčovým důkazům, což nevypadá vůbec logicky...

Pokud jde o kritiku, tak lze vytknout ještě poněkud přílišné opakování touhy vlády USA po deeskalaci situace, s níž nejsou v souladu konkrétní podniknuté kroky. Rovněž představitelé ostatních vlád většinou působí jako pubertální fracci...

Takže kniha je celkově mimořádně čtivá, jak se na Folleta patří, jednotlivé detaily jsou správně, ale jako celek to nevyznívá úplně dokonale, protože autor chtěl co nejrychleji publikovat svou vizi, aby varoval svět. Cenou za to byla absence redukční autokorektury a dotažení některých linií do celkové kompozice:
1) republikánský protikandidát měl být příčinou některých nešťastných rozhodnutí PotUSky, evidentně to tak na začátku bylo zamýšleno, ale když si autor uvědomil, že jde o linii, která vedla od jeho zamýšleného finále - Pauline jako silná a velmi rozumná, uvědomělá žena by nejspíš tomto tlaku nepodlehla, musel by si vypomoci odůvodněním skrze krizi manželství, což ze zřejmých důvodů evidentně nechtěl...
2) protidrogový zásah na Riviéře měl být příčinou pádu smířlivého křídla v Pekingu
3) dotáhnout si zasloužila i linka agenturních milenců, zejména její časování, které mělo protikladem odrážet situaci ve světě...
4) absentuje dle logiky zcela očekávatelná koordinace Soulu a Paka (nebo její vyloučení).

Záměr autora - vydat působivé varování je naplněn dokonale, od posledních 300 stran se nelze odtrhnout. Z hlediska příběhu a jeho čtivosti to tedy funguje taky naprosto špičkově, jen detaily chybí, leč pro špionážní román zásadní, k tomu, aby Nikdy mohlo vyzvat Forsythovu Ikonu o pozici nejlepšího špionážního románu vůbec.

[Argonantus]

Dodatečně a po sezóně Robin Hood by Ridley Scott (2010).

Sdílím čísi otázku z csfd, proč medle má Hollywood potřebu každých deset let spáchat nového Robina Hooda, když ta historka v jádru je dost slabá (něco jako King Kong).
Drtivá většina předchozích verzí trpěla třeskutou naivitou, asi jako poznámka viewtopic.php?p=471590#p471590

Ale říkám si, Ridley, to byl svého času vyhlášený sadista (skrz Vetřelce zejména), alespoň má výpravu a udělá to s maximálním nasazením, jak se sluší. Prostě pořádní rytíři co se rytířují a korouhve korouhví.

1) Však to taky zase je totál brutál vykradený Walter Scott. Pakliže Království nebeské je překabátěný Talisman, tak tohle je jen o pár let dál a je to Ivanhoe. Takže nečekejte nějakou zdrcující znalost terénu a kultury; vymysleli to Američani a jsou v tom trochu jak slon v porcelánu.

2) Historických chyb je jak mraků, pochopitelně. Ne to, jak to bylo s Robinem Hoodem - to je figura přidaná a v originální historii zřejmě v té době neznámá, takže si může dělat co chce - ale třeba jak to bylo s Janem, s Filipem a s Richardem Lví Srdce.

Historické chyby jsou dvou druhů. Chápu, že potřebujeme zlé cizí enemíky, takže chudák Filip, zjevně nejschopnější král ze všech na scéně, je přinucen provádět dost pošahanou námořní invazi do Británie v roce 1191 nebo tak nějak, o které jste zaručeně neslyšeli. Ale má to jakýsi smysl z hlediska děje a nezanechalo to historické stopy, takže bych to bral.

Jsou tu ale spousty chyb takříkajíc buranských, kdy scénárista něco naschvál změnil, aniž by z toho plynul nějaký efekt. Jako Raimond z Tripolisu byl v Království nebeském kdovíproč přejmenován na Tiberia (WTF? zapomenutý říman?), tak tady je třeba postava "matka", což je vskutečnosti Eleonora Akvitánská úplně nejslavnější královna ze středověku a možná postava na scéně. Zásadně ji nikdo neoznačil jménem. Stejně tak král Jan ve finále zapálí a roztrhá Magnu Chartu a zřejmě ji nevydá (???), což vlastně úplně obrací smysl nejen tehdejší historie, ale i děje celého příběhu.

3) Naproti tomu, reálie docela příčetné, místy velkolepé a nic zvlášť moc nevybočovalo. Hrady vypadají jako hrady, dobývají se nějak normálně (ne tak, že rytíři vyjedou mimo opevnění a šermují se před ním, jako v Království), finální vyloďovací bitva dávala celkem smysl za Angličany, za Francouze se moc nepovedla, ale i to je docela možné, neb tak by přesně mohlo dopadnout vylodění zaskočené na pláži. Dejme tomu, že Marion v zoufalé situaci zkouší šermovat; realistické je, že to moc nerozsvítila.

4) Docela zajímavě načrtnuté charaktery, ze kterých slavní herci vytřískali maximum. Marion přímo velkolepá (co taky čekat, když Cate Blanchett), Robin velmi solidní, tatínek Locsley bezva (Max von Sydow, stále ještě), William Mareshall, další historický velevelikán, taky hodně dobrý. Padouši mi už tak neseděli, byli dost přetažení až do karikatury (král Jan).

5) Zápletka se záměnou osob bytostně středověká a pro mne zvláště zajímavá, hodně dobře zahrané a dává to ději další smysl. Námitky, že jsou Cate a Russel Crowe moc staří jsou za mne mimo, právě je to hodně zajímavá varianta pozdní lásky, dané okolnostmi (Dveře pána z Maletroitu, jestli znáte, a samozřejmě Návrat Somersbyho).

6) Naopak to s tou Magnou Chartou a starým kameníkem a hádankou s jehňaty a lvy se nějak neurčitě posralo a nic moc z toho nevypadlo. Chtělo to nad tím víc přemýšlet. Marxistické třeštění v lese je daleko slabší konec, než výhra v bitvě a záchrana země, sorry jako.

Celkem vzato, on a nutshell, třiapůl hvězdy, další nedopečené Království nebeské, ale buďme rádi alespoň za to, protože předchozí Robinové byli daleko slabší. Vlastně potřetí u Ridleyho ten samý výsledek - na jednu stranu je to bezva, že někdo dělá rytíře, ale na druhou je to tak nějak na datla.

[jjelen]

Co říkáš na Poslední souboj, možná posledního středověkého Ridleyho?

[Argonantus]

Neříkám nic, neviděl jsem.

Ale ještě pár myšlenek k Robinovi Hoodovi :
1) Je fascinující, jak je Ridley Scott zakopaný v tomto období středověku. Ono by šlo klidně pustit Robina někam později do Stoleté války, kam by se z mnoha důvodů hodil lépe (naznačoval to třeba Stevenson v Černém šípu), ale ne, když Robin, tak Lví srdce a křižáci.

2) On je tam zakopaný nejen Ridley Scott, ale vůbec kdekdo; vlastně s tím začal ten Walter Scott, když vůbec historický žánr vynalézal, viz ten Ivanhoe a Talisman, Ivanhoe jsem viděl vícekrát zfilmovaného. Robin Hood, pro neznalce, tam byl jako vedlejší postava a do značné míry tam vznikl, i když wikipedie zná nějaké starší verze, snad až renesanční. Podstatná je většina vedlejších postav (nezapomenutelný bratr Tuck) i propojení s králem Richardem.

3) Samozřejmě sem patří i tohle dvojdílné neštěstí viewtopic.php?p=382077#p382077 které mne od té doby pronásleduje. Jsou skvělé historické fikce. Jsou solidní historické fikce. Jsou špatné historické fikce a pár úplně šílených. Ale pak je ještě Lev v zimě. V tomto směru je Ridley Scott a jeho parta geniální.

4) Věnuji tomu hodně místa jednak proto, že je to Argonantova doba, asi nejnákladněji a nejdůkladněji zfilmovaná, ale taky proto, že tohle bude zřejmě popkulturní představa středověku a rytířujících rytířů na hodně dlouho.