H.P.Lovecraft

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 15172
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Eleshar_Vermillion » 20. 9. 2011, 20:38

Takže papež je Dagonův náměstek na zemi? Zajímavé, to leccos vysvětluje...
DIE FOR THE DOW!
\\[T]// PRAISE THE SUN! \\[T]//

Wild West

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Wild West » 21. 9. 2011, 08:24

Další články na té stránce jsou taky náramné.

Nicméně, Lovecrafta to ukazuje z úplně jiné stránky. Nejen jako vytřeštěného neurotika v podkroví, ale jako nadšeného badatele v literatuře a manipulátora se skutečnými událostmi a fakty. Právě, jako to provozují dnes Eco nebo Dan Brown.

Nikdy mne nenapadlo, že celá podstatná vrstva strašidelna v Innsmouthu má původ v Bibli.

Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 15172
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Eleshar_Vermillion » 21. 9. 2011, 10:40

Tak ono že se objeví někdy nějaká "potvora z moře vytažená" (jak by řekla Kelišová), zřejmě v historii napadlo kdekoho, kdo někdy viděl moře, takže mě to moc nepřekvapuje. Ostatně podobnost Cthulhu s drakem z Apokalypsy (který možná má něco společného s Leviathanem, dalším mořským monstrem a jedním ze sedmi princů pekla a strážcem pekelných bran - angl. "Hellmouth" ;-) ) je celkem zjevná. Jinak pokud žil autor na přelomu století v USA, je dost pravděpodobné, že s biblickou četbou přišel do styku a někde tam zahlédl i toho Dagona, čili mohlo jít prostě o inspiraci, nikoliv nutně bádání nad sexy texty.
DIE FOR THE DOW!
\\[T]// PRAISE THE SUN! \\[T]//

Wild West

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Wild West » 21. 9. 2011, 11:00

Jde vpodstatě o míru čili proporce tohoto jevu.
Zarazilo mne, jak moc je v jádru těch šíleností schovaného realismu. Nebo alespoň pseoudorealismu, odkazujícího na prameny.

Ty basreliéfy s rybolidmi, které provázejí většinu "Cthulhu" povídek, vpodstatě existují.
V Dagona staré národy zcela reálně věřily.
"Starého Borela" jsem našel nakonec taky, i když říkal něco malinko jiného, než v citátu v úvodu Dextera Warda.
Strašlivá devátá planeta byla v r. 1930 opravdu objevena, i když se nakonec nejmenuje Yuggoth.
"Vědeckých teorií" o degeneraci bylo v Lovecraftově době taky všude plno, a tehdy ještě zřejmě bez uvozovek.
Samozřejmě, že asi žádný vědec nepředpokládal, že by věci mohly dojít tak daleko, jako v povídce "Číhající děs", ale "dotahování vědeckého principu ad absurdum" je prostě jiná metoda psaní, než vymýšlení od A do Z.

Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 5593
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: Prešporok 1673

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Bifi » 21. 9. 2011, 14:28

Pre tieto súvislosti výrazne odporúčam štúdie Lovecrafta od Kennetha Hitea: predovšetkým Dubious Shards (recenzia http://www.qusoor.com/Essays/shards.htm, za pozornosť stojí konkrétne The Trail of Dagon) ale aj Tour de Lovecraft.
ASE'73 online kampaň vo svete Denethix - Bifiho hack
Polaris/Singularis:  \/()!|)_6()|)|)355
Divné Uhorsko: blog o mojom OSR projekte z divného Horného Uhorska 17. storočia a starej škole hrania // "We don't explore characters; we explore dungeons."

Uživatelský avatar
Sadako
Příspěvky: 5290
Registrován: 28. 1. 2007, 21:15
Bydliště: Stadt von Morgen
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sadako » 28. 9. 2011, 01:46

Sice povídku psal Gaiman...ale je to vlastní životopis Cthulhu! Který mj. odhaluje, jak to bylo s dinosaury.
http://www.neilgaiman.com/p/Cool_Stuff/ ... /I_Cthulhu
My Lovecraft is full of dreams (and tentacles)!

Uživatelský avatar
Sadako
Příspěvky: 5290
Registrován: 28. 1. 2007, 21:15
Bydliště: Stadt von Morgen
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sadako » 22. 11. 2011, 18:03

Chapadlojízda pokračuje http://www.casopisxb1.cz/aktuality/volani-cthulhu/
Doufám, že to rozdělení na dvě části nenaznačuje, že Stín z času nakonec nevyjde.
My Lovecraft is full of dreams (and tentacles)!

Wild West

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Wild West » 22. 11. 2011, 20:28

Spíš ti vykukové čují víc peněz. Furt zdražují a zkracují. Fakt mne štvou - už máme 2/3 povídek, ale mají být ještě 3 knihy.

Uživatelský avatar
Sadako
Příspěvky: 5290
Registrován: 28. 1. 2007, 21:15
Bydliště: Stadt von Morgen
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sadako » 22. 11. 2011, 21:23

Že chtějí vydělat, je mi naprosto jasné (zdražení jsem si též povšimlo). Na stranu druhou, mít o jednu vázanou, hezky ilustrovanou knihu Lovecraftových povídek víc mě zas tak neirituje, stejně mám díky sběratelské úchylce většinu jeho věcí několikrát.
My Lovecraft is full of dreams (and tentacles)!

Wild West

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Wild West » 23. 11. 2011, 08:21

Podaří se jim takto spáchat knihu jménem Volání Cthulhu, která ovšem Volání Cthulhu neobsahuje...
V knize bude s bídou deset povídek. Samozřejmě, nakonec si ji taky koupím; pro mne zásadní klasik.

Uživatelský avatar
Hchkrdtn
Příspěvky: 288
Registrován: 29. 10. 2007, 20:54

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Hchkrdtn » 23. 11. 2011, 10:14

:D Vysvětlení nakladatele mně tedy pobavilo, aby se teď člověk bál, že další díl kvůli větší autenticitě rozsekají do X malých paperbacků.

Na druhou stranu, že se celý Lovecraft vejde do čtyř relativně útlých svazků se mi od začátku stejně nezdálo moc reálné.

Wild West

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Wild West » 23. 11. 2011, 19:49

On toho mistr moc nenapsal; základní korpus je asi 63 povídek. Další jsou spolupráce s někým jiným, juvenilie a další vychytávky, které nám zčásti moudře zatajil už mistr sám. Předpokládám, že toho musel napsat ve skutečnosti o dost víc.

To je podobné, jako Poe. Ten by se taky vešel docela snadno a rozumně. A dokonce by bylo ještě vyšší procento odpadu a omylů.

Uživatelský avatar
Hchkrdtn
Příspěvky: 288
Registrován: 29. 10. 2007, 20:54

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Hchkrdtn » 23. 11. 2011, 23:09

No to je pravda, že toho relativně není mnoho, ale přijde mi, že čím byl starší, tím delší kusy psal. Tipl bych, že ve formátu, v kterém v plusu vychází, např. V horách šílenství zabere aspoň sto stran.

Ale určitě je za tím rozdělením hlavně marketing.

Wild West

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Wild West » 24. 11. 2011, 08:16

Delší formát jsem podrobně pitval v poznámkách; je to skutečně vědomá a důležitá změna v psaní. Při tom v základě stál zřejmě prapůvodně jednoduchý fakt, že dostal možnost psát na pokračování, takže z toho vylezl pětikapitolový a čtyřicetistránkový Herbert West, reanimátor. Po této povídce se to postupně naučil používat.

Nejdelší jsou Hory šílenství a Charles Dexter Ward, oboje kus přes 100 stran. K románové délce Lovecraft nikdy nedospěl a neměl k tomu ani důvod; vyvolání silného dojmu je možné ideálně mezi 20-40 stranami a dál ten dojem už neroste.
Prakticky vyzkoušeno.

Wild West

Re: H.P.Lovecraft

Příspěvek od Wild West » 24. 1. 2012, 09:34

Je docela dobrý důvod, proč si pořídit 3. díl spivů (Volání Cthulhu 1) i pokud jste majitelé několika starších výběrů, kde jsou všechny slavnějščí mistrovy hity v čele s Voláním Cthulhu.
Tím důvodem je Snové putování k neznámému Kadathu, které, pokud vím, nevyšlo zatím v češtině skoro nikde. Podle mne jde o prvotní pokus o román. Autor začal podobně, jako mnozí jiní – román vznikne, když poslepujeme hodně starších povídek. Na této ctihodné skále už utonulo plno předchůdců i následovníků; počínaje Poem, přes Sapkowského a konče třeba Argonantem, který podobnou věc kdysi rozmetal v hněvu. Zvláště Poe je samozřejmě podstatný; Příběh Arthura Gordona Pyma z Nantucketu z toho čouhá velmi intenzivně. Zpočátku se odněkud někam jde a důvod je jen mlhavý – Carter chce najít město, které zdálky ve snu zahlédl. Athur Gordon Pym měl k putování důvodů ještě méně; větší část cesty byl prostě unášen osudem.

Podobný rámec road movie posloužil pro povídky jako Bílá loď, Celephais nebo Iranonovo putování, na román je to samo o sobě ovšem trochu málo. Což ovšem nebrání tisícům fantazy spisovatelů, aby chrlili ročně velmi podobné věci; odněkud někam se jde a cestou se potkávají spousty fantastických bytostí. Jádro skutečného iniciačního románu je rafinovanější; cesta se děje současně uvnitř hrdinovy duše; tkví v jeho postupné proměně během cesty. Román také vyžaduje jistou složitější vnitřní architekturu; jedno vyplývá z druhého a průběžně se mění i věci okolo. V čemž je Kadath velmi matoucí; zpočátku, v první polovině, cesta nevyvolává žádné odezvy a Carter je všem tahům a tlakům odolný hrdina. Vlastně jen rekapitulujeme ty starší povídky. V románu prakticky chybí rozmluvy; děj je založen čistě na popisu krajin a bytostí, Cartrer je jakési médium, které nám všechno zprostředkuje, inertní čemukoli. Na konci se ovšem ukáže logické vysvětlení, proč tomu tak je a být musí. K jisté iniciaci skutečně dojde a finále je velmi přesvědčivé.

Jen bloud by myslel, že strašidla z Mýtu Cthulhu a Snového cyklu jsou jakkoli oddělena. Tam, čili ve snu, najdeme to samé, co Zde. Velcí Bohové Země, jako třeba Nodens, jsou obklopeni a pod kuratelou Těch jiných bohů, ve skutečnosti daleko mocnějších, jejichž nejstrašnější a nejdůležitější entitou je šílený Azathoth, který vládne v nejzažším prázdnu vesmíru. Je tak vzdálený a nezbadatelný, že se k němu nedopracuje zdrcující většina povídek; u těch pozdních to došlo maximálně ke stručné zmínce. V Kadathu samozřejmě zmíněn je a to hned na začátku; hned vedle svého herolda a posla Nyarlathotepa. Je zajímavé, jak složitý příběh vystačil pouze se třemi jmény bohů; pozdější povídky jich obvykle vychrlí celou baterii, bez ladu a skladu. Provokující je třeba absence čerstvě vynalezeného Cthulhu. A tak mám dojem, že Mýtus Cthulhu je vlastně úplné nedorozumění, vzniklé podle náhodně vybrané a poněkud oddělené nestvůry; Lovecraftova kosmická mytologie měla jiný tvar. V každém případě je velmi relativní i rozdíl mezi snovým a Cthulhu cyklem; spočívá vlastně jen v poměru fantazie a reálných rekvizit.

Z dlouhatánské řady odkazů na autorovy vlastní povídky stojí za zamyšlení zejména odkaz do budoucnosti – k Horám šílenství. Snové putování k neznámému Kadathu je totiž vlastně podobná záležitost ve starší a fantastičtější verzi, to samé téma, dokonce zřejmě ty samé hory. Je to oboje pokus o jakousi summu Lovecraftova psaní; dva veliké monumenty, jeden realisticky – Verneovský, druhý snově – Poeovský. Vybrat mezi nimi není snadné; oboje má svoje nesporné výhody i stejně nesporné vady.

Nesmírně matoucí je i jazyk a děj; místy je to až neuvěřitelně naivní, jako z dětské pohádky; odtud to zase plyne do úplných spisovatelských orgií v popisech některých obrazů a situací. Za všechny třeba skutečnost, že strašliví noční zebouni, tvorové s prázdnem místo obličeje, unesené oběti lehtají.

Pokud se tvrdí, že Tolkien vynalezl „rasy“ ve fantazy, takových vynálezců byla v té době celá řada a Lovecraft je určitě jedním z nich. Po řadě se tu zjevují zúgové, měsíční stvůry s ropuchami, noční zebouni, ghúlové, gúgové, šeredky a šatakové, pokud jsem na něco nezapomněl a pokud si nevšímáme mocnějších entit. Normálních lidí je tu vlastně strašně málo, vesměs hrdinové jiných povídek.

Vida, že sto stran jednotvárných onyxových zářících věží by bylo nestravitelných, popustil autor v Kadathu rozumně uzdu svojí přirozenosti a velmi rychle se to zvrtne do úplně jiné nálady, daleko Lovecraftovatější. Vlastně se vrstvy horního a dolního snění periodicky střídají; z hororu do zářivého světa a zpět; pokud byl snový cyklus spojován jenom s krásnem, potom jde tento příběh úplně jiným směrem. S příběhem souvisí topologie krajiny, která je fascinujícím způsobem snová; ze Země se můžete ocitnout na Měsíci, po propadnutí do bezedné propasti odjedete bez problémů lodí na původní místo. Je to jako v krajinách M.C.Eschera a nebo to připomíná topologii počítačové hry, kterou oživují hory, dungeony, propasti a teleporty, které v tom dělají chaos. Prostě Morrowind.

Patrná je také snaha udělat to v jednom kuse; autor se zjevně snažil naznačit, že to celé probíhá v jediném snu. Jednom místě se dokonce navrhuje, že cesta jinudy by byla bezpečnější a pohodlnější; ale to by se spáč probudil a ztratil některé podstatné souvislosti; autor by byl nucen udělat kapitolu, což by vnímal jako porážku. No, podle mne má dobré důvody, že delší texty mají kapitoly a strukturu. Zde je struktura samozřejmě taky, ale je skrytá a rozmazaná, pokračuje se k dalším částem jaksi v jediné větě. Cyklické putování Bílé lodi nebo Celephais bylo malebně příjemné, byť pro mne trochu jednotvárné; tady je těch 100 stran v jediném kuse k neučtení. Musíte přerušovat a pak pracně hledáte, kde jste skončili. Nápad je to poněkud dvojsečný.

Konečně Ondřej Muller tvrdí, že snový cyklus lze číst podle Carterovy životní chronologie v pořadí Snové hledání Kadathu, Výpověď Randoplha Cartera, Nepojmenovatelné, Stříbrný klíč a Branami stříbrného klíče. Ovšem před Kadathem jasně předchází Ultharské kočky, Ti druzí bohové a Celephais. No, a potom tam někde na začátku volně lítá Bílá loď, Iranonovo hledání a Polaris. A někam patří zřejmě i Podivný dům vysoko v mlze. Azathoth nepatří nikam, byl Kadathem zcela pohlcen.
A musíte samozřejmě přehlédnout, že sem jednak patří plno dalších povídek, co se snem nic společného nemají (Pickmanův model, Nyarlathotep), a také to, že se nálada mnoha povídek drasticky liší a nijak neodpovídá těm dalším.

Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti