Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 4816
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od midewiwin »

Mea culpa. Pořád dlužím recenzi.
Možná mi přijdou slova, až tím budu listovat. Už se těším.
Čas neexistuje.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od Vallun »

Tedy...ještě lepší by bylo jednotné číslo...ale chápu, je to těžké, (skoro) všechno už někdo napsal...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od Argonantus »

Jinak se chystá kniha povídek.
Takže budou vydaní ve čtyřech knihách všechny Argonantovy příběhy, celkem patnáct, až do čísla 88 (Meč drakobijců je jediný jinde).
Přesněji řečeno, v knihách bude možno najít toto vše:
https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 80#p553180

Čímž se to dostane asi tak za polovinu všeho a nadále bude mít smysl řešit až ty tři nové rozepsané případy od 90 výš (ježto 89 bylo vyřazeno).
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od Argonantus »

Tak ještě konkrétnější odkaz, jak to vypadá
https://www.netopejr.cz/Argonantus-DUM-PRAZDNOTY-d9.htm

a na odkazu shora je doplněno, kde se dá který Argonantus sehnat.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od Argonantus »

midewiwin píše: 28. 8. 2021, 08:26 Mea culpa. Pořád dlužím recenzi.
Možná mi přijdou slova, až tím budu listovat. Už se těším.
Možná ji mázni rovnou na databázi knih; uděláš mi tím velikou službu.
_______________
A jinak se mi cosi na způsob Volání Cthulhu nějak zvrtlo v romantický příběh, a výsledný dojem je tak depresivní, že to nejsem schopen dopsat.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od Argonantus »

A počtvrté...
Dvacet tři, dopočítal jsem se nakonec.
A trochu mne to překvapilo. To minulé desetiletí s tím dost pohnulo.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od Argonantus »

Pětikvák.
jjelen píše: 31. 3. 2021, 12:51 Tak si říkám jaká je ideální anebo minimální doba mezi tím, kdy člověk "dopíše" nějaký text a kdy se k němu vrací by provedl nové kolo korekcí...
Ke studiu tohoto problému a demonstraci nutnosti těch technologických pauz.

Číslo 91, čili třetí Argonantův román, byl prvotně naházen lopatou mezi květnem a srpnem 2020. Takže tempo vražedné jak u Kobry 11. Samozřejmě je u těchto rychlých věcí extrémní pocit, že je to nejspíš celé kravina, akorát nevím kde a proč.

Poklidná konstrukce druhé verze začala po tříměsíční mezeře v listopadu, kde se ukázalo, že je špatně leccos, například ten základní nápad. Ten byl postupně odstraněn a konstrukce budována jako samonosná.
Do března se trousily další nápady a proběhlo dvojí čtení k odstranění základních nejasností.
V červnu 2021 druhé čtení chcíplo, psal jsem jiné věci, a odešel jsem s nejasným dojmem, že to docela ujde a plno věcí se podařilo vychytat. Ještě to něco chce, ale to se poddá.

Po Fingalenově pozitivní reakci na první část jsem to vzal tento týden zase do ruky - je konec září, čili asi tři měsíce jsem na to nesáhl - a výsledek je totální zděšení. Jak je text syrový, odbytý, ukecaný; kde všude jsou logické chyby v ději; kde nesedí ani kompozice; kde chybí zřejmě kusy nějakého děje. Na tom nejsou týdny a měsíce, ale spíš ještě roky práce. Přesně, jak se dalo čekat srovnáním s jinými podobnými exempláři, kde mi to obvykle hodí od začátku psaní do vydatelné verze tři, ale spíš čtyři roky.

Smysl pauz je v tom, že člověk co píše text, má ho zároveň v hlavě a umí celé úseky textu nazpaměť; ví, co přijde. fakticky text nečte, ale má tendenci hádat dopředu, přeskakovat kusy vět a domýšlet si, co tam je.

A ono tam při tom z mnoha důvodů není. Udělali jste překlep; změnili jste větnou stavbu, ale zůstala tam polovina starší konstrukce. Přestěhoval se nějaký odstavec nebo celá scéna a nenavazuje to. Vznikla tam logická chyba.

A tohle všechno v rozepsaném textu autor nemá šanci vidět, musí text tak trochu zapomenout, aby méně hádal a víc četl.
Přestávka minimálně v týdnech, ale u delších věcí určitě v měsících, je dána kvalitou vaší paměti. Čím lépe si pamatujete, tím je třeba pauzu ještě prodloužit.
No a úplně všechno se vychytat nepodaří, proto externí korektor a betačtenáři.
jjelen
Příspěvky: 2503
Registrován: 27. 7. 2010, 16:23

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od jjelen »

Argonantus píše: 30. 9. 2021, 20:35 Pětikvák.
Díky za další (a povzbudivý) vhled do tvůrčího procesu
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od Argonantus »

Ještě jeden psací problém, co jsme řešili v soukromé debatě.
V intuitivnom rozhodnutí som situáciu vyhodnotil lepšieako při spätnej spochybňujúcej analýze.
V zásadě o tom byl článek v Drakkaru (36) o Havranovi a Kostře; mistr Poe ve svém pojednání důrazně radí „vypočítat děj s přesností matematického problému“ a mistr Bradbury naopak neméně důrazně varuje přede vším, co není živočišná intuice.

V zásadě jsem i nadále příznivec obou postupů a považuji je oba za těžko nahraditelné, bez ohledu na to, že někdo tíhne víc k jednomu a jiný víc ke druhému. Je to pro mne jakási skalární veličina, kterou je možno - dokonce někdy i nutno - posouvat pro danou situaci.

Začátek příběhu je třeba extrémní případ; chci o něčem psát, ale nevím, o čem. Hledal bych, co mám psát, ale nevím, co mám najít. Racionálně je tento typ úloh zcela neřešitelný: Dejte mi fakta, abych mohl provést dedukci; bez cihel dům nepostavím, praví někde Sherlock Holmes (určitě necituji přesně, ale podstata je jasná).

Takovou věc nelze rozštípnout jinak, než intuicí; v náhlém nápadu mi docvakne, že, třeba, ta samotná KOSTRA je vlastně ohromující téma na příběh. Bradburymu stačí klíčové slovo, já to mívám většinou v klíčové větě, ale intuitivně lze vesele pokračovat a naházet lopatou třeba odstavec, scénu, nebo dokonce celý menší příběh, přesně, jak radí Bradbury.
On i Stephen King věří, že rozumné tempo tohoto intuitivního psaní je 10 stran denně; pro mne je to spíš tempo maximální, ale mohu potvrdit, že je reálné, pakliže ten den zrovna nejdete do práce. Takže 260 stran románu by teoreticky šlo stačit i za měsíc.

Za den a v jediném kuse mi vznikl třeba Trpaslík nebo za pár dní celý Souboj. Sedm ryb jsem vypálil od začátku ke konci ve dvou měsících; podobně nový román vznikal podobně zběsilou rychlostí; prostě jsem psal dál a dál a ono to kupodivu šlo.

Jenže v drtivé většině dojde k záseku a dumání, co s tím dál. Sedmi rybám chybělo z nynějšího stavu na nejrůznějších místech nejméně 25% rozsahu. Podobné problémy neplatí jen pro román; takovou Myš jsem tahal v mysli asi tři roky, než jsem vůbec dokončil děj.
No, a tady intuice končí, a je třeba se trochu zamyslet, o čem to je a o co které postavě šlo a kam by to mohlo jít dál.

Druhá poznámka k postprodukci jsou ty nedostatky. Nevěřím, že lze intuitivně vychrlit román v použitelném stavu; možná to působí autenticky a některé scény jsou skvělé, ale jiné jsou naopak při bližším pohledu vysloveně slabé, jiné nejsou úplně funkční vzhledem k celku, jiné by šlo udělat efektněji a efektivněji. Myslím, že zkušenost s postprodukcí člověka naučí, které jsou ty poctivě odžité části, které právě proto fungují a je dobré na ně nesahat a zachovat je skoro beze změny (skoro, protože támhle je chyba ve shodě a tady chybí čárka a vůbec, tahle věta vlastně patřila jinam).

Třetí poznámka k racionální postprodukci je, že ta racionální postprodukce není vždy jen čistá racionální postprodukce, ale často se mi stane, že dostanu ještě další dílčí nápady na něco, co se skrývalo těsně vedle a při prvním zběsilém průletu jsem to minul. Pokud King přirovnává psaní k vykopávání kostry dinosaura (podle mne náramně přesně), pak bych nabádal, abyste vykopali CELÉHO dinosaura, a nenechali tam kus čelisti, který leží kdovíproč o kus dál v hlíně. Tyhle dlouho vyčekané scény a později dokomponované bývají naopak úplně nejlepší.
Uživatelský avatar
Log 1=0
Příspěvky: 2692
Registrován: 20. 7. 2017, 14:06

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od Log 1=0 »

Protože mám pocit, že když se na článek v Drakkaru odkáže ve vhodném vlákně, je víc reakcí:
Moje povídka.
You are lords. We are slaves. But slaves of our lords are mightier than lords of your slaves.
***
Chcete nové lidi v RPG? Zabraňte jim potkat Jersona. Nováčci, kteří potkají Jersona, mají vždy mnoho problémů začít hrát. Ti co ho nepotkají, takové problémy nemají.
Uživatelský avatar
adso
Příspěvky: 31
Registrován: 2. 7. 2022, 14:38

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od adso »

Argonantus píše: 2. 9. 2021, 17:40 Tak ještě konkrétnější odkaz, jak to vypadá
https://www.netopejr.cz/Argonantus-DUM-PRAZDNOTY-d9.htm

a na odkazu shora je doplněno, kde se dá který Argonantus sehnat.
Jsem na tohle narazil, koupil a právě dočetl. Povedený příběh. Líbil se mi vztah Argonanta a Judity. A taky to, že se to odehrává u Litoměřic, docela jsem při čtení vzpomínal, bydlíval jsem nedaleko a když mi bylo asi patnáct, tak jsme se občas na víkend s dvěma kamarády sbalili a vyrazili do těchhle míst na vandr - Kalich, Sedlo, Trojhora atd., míval jsem to tam prochozené. Mám tu krajinu rád a líbilo se mi, jak jsi do těchhle míst velmi konkrétně a detailně zasadil příběh a snažil se předat náladu z těch míst.

Chodíš sem ještě, Argonante? Jestli ano a máš chuť se ozvat, měl bych ohledně té knihy pár dotazů.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od York »

adso píše: 23. 8. 2022, 15:26Chodíš sem ještě, Argonante? Jestli ano a máš chuť se ozvat, měl bych ohledně té knihy pár dotazů.
Dotazy určitě napiš. Když by se Argonantus dlouho neozýval, provedu tajnej přivolávací rituál ;)
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od Argonantus »

Adso:
díky za příznivou reakci.
Chodím sem už naprosto minimálně a nepravidelně, s odstupem více měsíců i hůře, a asi se to už nezlepší.
Takže intenzivnější debata je možná buď dočasně, nebo mailem, na ten odpovídám.
A mail má třeba York.

Jinak otázky lze klidně máznout tady, proč ne. K tomu řečenému:
Líbil se mi vztah Argonanta a Judity.

Mně se líbí taky, už delší dobu.
když mi bylo asi patnáct, tak jsme se občas na víkend s dvěma kamarády sbalili a vyrazili do těchhle míst na vandr
Jo. Tahle rovina, že lze celý příběh projít naživo po stopách postav je takový turistický bonus, který občas někoho otráví, že jako moc podrobností, ale já jsem na krajinu hodně pozitivní a dělá mi to kus atmosféry. Což jako leccos dalšího otevřeně přiznávám v technickém článku Drakkaru https://drakkar.sk/78/Nalada_pribehu_s_ ... radci.html
kde je kilometr dalších podobných věcí, mimo jiné tři Argonantí povídky (č. 60, 63 a 68).

A dobré je vědět, že tohle je sice nejdelší Argonantus, ale jen jeden z vícero existujících; předchozí románový díl je Sedm ryb, Argonantus v patnácti letech.
Přehled Argonantů je na konečné metra viewtopic.php?p=553180#p553180

Hromadu dalšího lze vyzvědět z této šílené debaty, která zachycuje Argonanta od prvotního začátku 2008. Viz třetí příspěvek na první straně, kde je jakýsi návod, jak se tu vyznat alespoň trochu.

York:
Chystám betatestování dalšího dílu, Kladivo boží. A asi se na tebe obrátím coby osvědčeného betatestéra, zřejmě někdy během podzimu. Zatím jsou v druhé verzi evidentní díry jako hrom.
Uživatelský avatar
adso
Příspěvky: 31
Registrován: 2. 7. 2022, 14:38

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od adso »

Argonantus píše: 28. 8. 2022, 18:35 Chodím sem už naprosto minimálně a nepravidelně, s odstupem více měsíců i hůře, a asi se to už nezlepší.
Ha, koukám, že jsem to spíš já, kdo sem chodí naprosto minimálně a nepravidelně. Začal nám semestr a práce bylo hodně a nejdřív jsem neměl čas, pak jsem na to zapomněl...

Ale díky moc za nabídku odpovědět na dotazy a omlouvám se, že jsem se tak dlouho neozval.

Přečetl jsem ten článek, co jsi postoval, díky.

Mě zajímalo spíš něco jiného:

Do jaké míry to vychází z nějakých historických pramenů? Tím nemyslím Kosmovu kroniku, která je tam citovaná, ale spíš ty poznámky o Litoměřicích, Třebušíně, Týnu... to správní rozdělení sis vymyslel? Co ta louka a dům, má to nějaký reálný základ?

Proč jsi to zkoušel rámovat tím, že je to nalezený a přeložený rukopis?

A úplně poslední, jestli ještě můžu - proč ses rozhodl vydat to zrovna v nakladatelství Netopejr?
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

Příspěvek od Argonantus »

adso píše: 15. 9. 2022, 20:57
Do jaké míry to vychází z nějakých historických pramenů? Tím nemyslím Kosmovu kroniku, která je tam citovaná,

Tak to úplně nevím, co se takovými historickými prameny míní.
Doba Pokračovatelů Kosmových je pokryta přesně třemi kronikami, z nichž dvě jsou různé verze pokračování Kosmovy kroniky.
Tu třetí v době knihy ještě nezačal Vincencius psát (a ten je tam taky živý).
Takže od nich se to neodchyluje ani milimetr.

Jiné historické prameny jsou listiny, kde je první a nejstarší položka to založení kapituly v Litoměřicích, což je tam dokonce ocitováno celé a příběh je na tom založen (například z toho vychází ten rok 1057, kterým to začne). Druhá je listina císaře Jindřicha, která vymezuje státní hranice dodnes.

Rodopis českých rodů, k mání třeba v Ottově naučném slovníku, sestavili nadšenci v 19. století právě z těch listin. Třebušín je úplně nejstarší doložené panské sídlo, ke kterému známe majitele; to nemá se správou státu nic společného, to je právě vynalezený feudalismus. Litoměřice jsou snad jediné fungující město, které je staré jako Praha; to správní sídlo je, a to hluboko do novověku (viz třeba wiki, hradská soustava).

Jiný zdroj informací jsou kostely, které opět všechny reálně existují, případně existovaly (třeba nejstarší svatý Jiří v Litoměřicích byl zbourán, ale zkoumán archeology, někde jsou tu Goranovy poznámky, když jsme se o tom bavili.)

Pakliže jsi krajinu prochodil, je ti jasné, že ty věci tam všechny jsou a lze je fyzicky najít. Včetně louky nad kostelem v Bílém Kostelci. Jsou na ní prameny dokonce dva, lze si vybrat. Dům tam taky je, jen je o velikánský kus věků novější, souvisí s Konojedským zámkem.
Proč jsi to zkoušel rámovat tím, že je to nalezený a přeložený rukopis?
To je otázka, proč je Argonantus Argonantus. Protože jsem se rozhodl použít postavu kronikáře ze 12. století. Jinak než latinsky tento kronikář psát nemohl. Což bylo jasné už v roce 2008, při psaní prvního příběhu o Argonantovi. Který se stal v Praze a ta kniha jsou Ztracené letopisy. Viz wiki.
proč ses rozhodl vydat to zrovna v nakladatelství Netopejr?
To jsem se nerozhodl, to bylo nakladatelství, které bylo schopné a ochotné vůbec něco vydat. Nebo nemělo nemožné požadavky typu "napište to úplně jinak a o něčem jiném". Jiná normální už zřejmě neexistují, jak jsem pochopil po několika letech hledání. Původní nakladatelství, kde vznikly ty dvě knihy, už neexistuje.
Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů