od Lethrendis » 1. 6. 2021, 10:57
Připojím své zkušenosti s DrD a začátky hraní. Předem říkám, že jsme asi dost atypickou patou, která do žádné "kultury" nepatří. Ještě bych dodal, že jsme už od základky parta fakt geeků, milovníků fantasy i sci-fi, filmů i knih, máme mezi sebou sběrače komixů, znalce různých univerz (SW, Warhammer, Tolkien, Sapkowski a všech možných dalších autorů atd).
S DrD1 jsem se setkal někdy kolem 93/94 ve formě klasických dungů. Ale pamatuju si, že už od počátku mi přišlo, že je to "málo" a chtěli jsme hrát epickou fantasy po vzoru Conana a Středozemě. Brzo jsme vyšli ven z jeskyně a začali hrát příběhové hry. Náš první svět byl právě conanovský. Ale skřípalo to, protože DrD1 umělo nabídnout generickou fantasy, ale ne toho Conana. Někdy brzy poté (cca 95/96?) jsme se seznámili s SR2. Ze začátku se to lidem moc nezamlouvalo, to až později.
Zlatá éra našeho hraní přišla v nultých letech, kdy jsme jeli kampaně s předem rámcově domluveným směřováním, začínalo domlouvání hráčů s PJ nad příběhy postav "na míru" atd. Příběh je u nás základ. Vytvořili jsme dva mamutí světy pro DrD, velmi propracované. Oba byli nepříliš paradoxně velmi podobné, generická fantasy. Plus obří kampaně v Šestém světě. Používali jsme dlouho buď pravidla DrD1, nebo SR2, byli jsme si vědomi jejich nedostatků, ale jeli jsme je rámcově RAI (viz debata na Kostce, co to znamená "respektovat" pravidla"), protože jakékoliv houserulování a překopávání nám/mi přišlo kontraproduktivní. Pravidla jsme Navíc v té době už odhadem 80 % našeho hraní šlo mimo pravidla do oblastí, která vůbec nepokrývala. Takže roleplay postav, imerze, dlouhé rozhovory s NCP, strategické plánování atd. Byli jsme v někdy po roce 2000 jednou Gameconu a byli z toho těžce rozčarováni.
V desátých letech postupný útlum hraní spojený s nedostatkem času (fotříci od rodin). Tu a tam koketování s jinými hrami/novějšími edicemi (třeba rok DrD2), ty ale nám nedokázaly zajistit to, co jsme měli rádi, ten svůj styl jsme si prohloubili. A furt návraty k DrD1, které měli líní hráči tak zažité, že jim přišlo elementární a nepřekáželo hře. Ale hodně jsem tlačil na jiné volnější systémy, přišlo mi to prostě ohrané, být vždycky v zajetí levelování jednoho z pěti povolání. V posledním zhruba roce kombinujeme SR6 a Fate v prostředí Warhammeru.
A teď to důležité ohledně trendů: Nikdy jsme nehráli nějaké moduly nebo cizí světy, Asterion nebo cokoliv, Dech draka jsem četl možná pár čísel. Sranda byly Šavlozubky, ale spíš jako inspirace, do hry se toho dostalo minimum. Každopádně pokládám nás za endemitní bublinu, mimo širší komunitu. Myslím, že jsme dost atypická parta, která určitě nebyla masivně dotčena žádnými cizími vlivy (nebo "kulturami"), ke všemu jsme došli postupně sami vlastním vývojem. Bylo dost hráčů, které jsme protočili, ale to byli většinou úplní nováčci, takže nás moc neovlivnili, to spíš my je. V posledním roce jsme začali hrát (online) s cizími lidmi SR a je to hodně zajímavý zážitek - někdy jsem měl pocit, že náš styl představuje jakousi "moderní avantgardu" ve střetu s lidmi, kteří zamrzli v devadesátkách a krokování na mapách. Tak jsem začal v SR připravovat battlemapy, to jsem předtím nedělal snad nikdy
Jsem si jistý, že podobných skupin, které se vyvíjejí vlastními směry je hafo. Všechny jsou unikátní, byť se ve výsledku třeba ani moc neliší. Hovořit proto o nějaké ucelené kultuře nebo několika škatulkách je strašně omezující a zavádějící. To by šlo říct maximálně o lidech, kteří se hojně "meziskupinově" ovlivňují a myslím, že takových je menšina.
Připojím své zkušenosti s DrD a začátky hraní. Předem říkám, že jsme asi dost atypickou patou, která do žádné "kultury" nepatří. Ještě bych dodal, že jsme už od základky parta fakt geeků, milovníků fantasy i sci-fi, filmů i knih, máme mezi sebou sběrače komixů, znalce různých univerz (SW, Warhammer, Tolkien, Sapkowski a všech možných dalších autorů atd).
S DrD1 jsem se setkal někdy kolem 93/94 ve formě klasických dungů. Ale pamatuju si, že už od počátku mi přišlo, že je to "málo" a chtěli jsme hrát epickou fantasy po vzoru Conana a Středozemě. Brzo jsme vyšli ven z jeskyně a začali hrát příběhové hry. Náš první svět byl právě conanovský. Ale skřípalo to, protože DrD1 umělo nabídnout generickou fantasy, ale ne toho Conana. Někdy brzy poté (cca 95/96?) jsme se seznámili s SR2. Ze začátku se to lidem moc nezamlouvalo, to až později.
Zlatá éra našeho hraní přišla v nultých letech, kdy jsme jeli kampaně s předem rámcově domluveným směřováním, začínalo domlouvání hráčů s PJ nad příběhy postav "na míru" atd. Příběh je u nás základ. Vytvořili jsme dva mamutí světy pro DrD, velmi propracované. Oba byli nepříliš paradoxně velmi podobné, generická fantasy. Plus obří kampaně v Šestém světě. Používali jsme dlouho buď pravidla DrD1, nebo SR2, byli jsme si vědomi jejich nedostatků, ale jeli jsme je rámcově RAI (viz debata na Kostce, co to znamená "respektovat" pravidla"), protože jakékoliv houserulování a překopávání nám/mi přišlo kontraproduktivní. Pravidla jsme Navíc v té době už odhadem 80 % našeho hraní šlo mimo pravidla do oblastí, která vůbec nepokrývala. Takže roleplay postav, imerze, dlouhé rozhovory s NCP, strategické plánování atd. Byli jsme v někdy po roce 2000 jednou Gameconu a byli z toho těžce rozčarováni.
V desátých letech postupný útlum hraní spojený s nedostatkem času (fotříci od rodin). Tu a tam koketování s jinými hrami/novějšími edicemi (třeba rok DrD2), ty ale nám nedokázaly zajistit to, co jsme měli rádi, ten svůj styl jsme si prohloubili. A furt návraty k DrD1, které měli líní hráči tak zažité, že jim přišlo elementární a nepřekáželo hře. Ale hodně jsem tlačil na jiné volnější systémy, přišlo mi to prostě ohrané, být vždycky v zajetí levelování jednoho z pěti povolání. V posledním zhruba roce kombinujeme SR6 a Fate v prostředí Warhammeru.
A teď to důležité ohledně trendů: Nikdy jsme nehráli nějaké moduly nebo cizí světy, Asterion nebo cokoliv, Dech draka jsem četl možná pár čísel. Sranda byly Šavlozubky, ale spíš jako inspirace, do hry se toho dostalo minimum. Každopádně pokládám nás za endemitní bublinu, mimo širší komunitu. Myslím, že jsme dost atypická parta, která určitě nebyla masivně dotčena žádnými cizími vlivy (nebo "kulturami"), ke všemu jsme došli postupně sami vlastním vývojem. Bylo dost hráčů, které jsme protočili, ale to byli většinou úplní nováčci, takže nás moc neovlivnili, to spíš my je. V posledním roce jsme začali hrát (online) s cizími lidmi SR a je to hodně zajímavý zážitek - někdy jsem měl pocit, že náš styl představuje jakousi "moderní avantgardu" ve střetu s lidmi, kteří zamrzli v devadesátkách a krokování na mapách. Tak jsem začal v SR připravovat battlemapy, to jsem předtím nedělal snad nikdy :)
Jsem si jistý, že podobných skupin, které se vyvíjejí vlastními směry je hafo. Všechny jsou unikátní, byť se ve výsledku třeba ani moc neliší. Hovořit proto o nějaké ucelené kultuře nebo několika škatulkách je strašně omezující a zavádějící. To by šlo říct maximálně o lidech, kteří se hojně "meziskupinově" ovlivňují a myslím, že takových je menšina.