Dungeons & Dragons (Basic)

Dungeons & Dragons – pro lepší odlišení od ostatních členů rodiny D&D opatřované označením Basic – jsou první výraznější reedice nejstarší hry na hrdiny, ve které hráči zažívají dobrodružství ve fantasy světech. Postavy s tradičními fantasy rasami trpaslíků, elfů, hobitů a lidí a povoláními kouzelníka, klerika, válečníka, nebo zloděje prolézají podzemní komplexy plné nestvůr a pokladů, v pozdějších fázích hry i nebezpečné venkovní krajiny.

Varianta Basic vznikla jako zjednodušení původních Dungeons and Dragons, které byly vyhlášeně nesrozumitelné a musely se šířit osobním zasvěcením. Procesem revize vznikla hra s podobnými, ale lehce odlišnými pravidly. Původně byla zamýšlená jen jako školicí produkt – obsahovala jen pravidla pro začínající dobrodruhy a prolézání podzemních prostor („dungeonů“). Předpokládalo se, že hráči po zaučení přejdou na „plnou verzi“ v podobě původních D&D (1974) nebo později vydaných Advanced D&D (1978). Jednodušší hra si ale získala značnou popularitu, takže ji vydavatel později doplnil i pravidly pro vyšší úrovně a definitivně tím tvořil samostatnou hru. Původní D&D (1974) tak ve výsledku byly nahrazeny dvěma herními liniemi, které desítky let existovaly vedle sebe jako příbuzné, ale odlišné hry – touto „začátečnickou“ linií Basic a „pokročilou“ linií Advanced D&D.

Oproti původnímu D&D i svému „pokročilému“ bratříčkovi AD&D je Basic D&D lehce odlišná hra. Má podstatně jednodušší pravidla, například nerozlišuje rasu a povolání (celkový výběr povolání je: bojovník, kouzelník, klerik, zloděj, trpaslík, elf, půlčík), má jen pár kouzel, jednoduchý soubojový systém. Drží se minimalistického duchu co nejméně pravidel; místo přesných pokynů radí hráčům improvizovat – v kontrastu s linií Advanced, která se vydala cestou početnějších, pravidel a simulace. Klade velký důraz na učení hry, obsahuje podrobné instruktážní texty a dbá na to, aby se ji hráči dokázali naučit sami z knihy.

Právě jednoduchost a srozumitelnost zajistily linii Basic dlouhověkost. Když po přelomu tisíciletí vzniklo hnutí old school renesance, které se obrací k tomu, jak se „RPG hrávala v počátcích“, často se inspiruje právě touto volnější linií Basic spíš než jejím složitějším bratříčkem Advanced.

Pravidla Basic D&D postupně vyšla v pěti inkarnacích nebo restartech:

• 1977, Basic Set (editor J. Eric Holmes) – Původní verze Basic D&D s pravidly jen pro 1. až 3. úroveň. Vyloženě učební produkt pro začátečníky – tehdy se ještě myslelo, že hráči z ní budou přecházet na jiné verze D&D.
• 1981, Basic Set (editor Tom Moldvay) + Expert Set (editoři Zeb Cook a Stephen Marsh). Když se ukázalo, že někteří hráči nechtějí přecházet na AD&D, vyšla pravidla v této nové inkarnaci, označované podle dvojice krabic jako „Basic/Expert“ nebo „B/X“. Nově mají pravidla 1. po 14. úroveň a všechno včetně cestování krajinou nebo mořeplavby, čímž definitivně vznikla samostatná hra.
• 1983 až 1986, Basic + Expert + Companion + Master + Immortals (editor Frank Mentzer) – Série pěti krabic, označovaná jako „BECMI“ je revizí a rozšířením předchozí verze. Přináší pravidla pro teoreticky nekonečné množství úrovní, kdy na 36. úrovni končí „mistři“ a začínají „nesmrtelní“. Za zvýraznění stojí nová pravidla pro správu panství a bitvy armád, představená v krabici Companion.
• 1991, Rules Cyclopedia (editor Aaron Allston) – Reedice předchozí verze „BECMI“ v podobě jedné knihy, ale s vypuštěním závěrečného dílu Immortals. Pravidla jsou pojatá jako referenční dokument a obsahují i představení světa Mystara. Vyšla k nim i zjednodušená začátečnická krabice s pravidly jen pro 1. až 5. úroveň, nazvaná The New Easy-to-Master Dungeons & Dragons Game („Black Box“).
• 1994, The Classic Dungeons & Dragons Game – Krabice, aktualizovaná verze „Black Boxu“, tedy začátečnických pravidel pro 1. až 5. úroveň. V téhle inkarnaci už pro hru nevyšla pravidla pro vyšší úrovně.

Edicí Basic – konkrétně variantou BECMI – se v mnohém (včetně rozdělení příruček) inspirovala první česká RPG hra Dračí doupě.